Vědci v Jihoafrické republice zkoumají, proč se na některých úsecích západního a jižního pobřeží země vyplavují mrtvá nebo umírající hejna sardinek. Jednou z možných příčin je rybí herpesvirus PHV, který byl u ryb zjištěn a pravděpodobně poškozuje jejich žábry.
Hromadný úhyn sardinek letos v srpnu zatím zůstává záhadou i pro jihoafrické ministerstvo lesnictví, rybolovu a životního prostředí. Vědci ale dospěli alespoň k jednomu závěru – jde o první případ, kdy byl PHV identifikován u sardinek u pobřeží JAR.
Vědci z jihoafrického institutu pro vodní biodiverzitu společně s místními univerzitami nyní zkoumají desítky sardinek odebraných z postižených oblastí.
Vědci zvažovali také další možné příčiny úhynu sardinek, například škodlivé řasy v oceánu, neobvykle nízkou teplotu mořské vody nebo nedostatek kyslíku. „Důkazy ale stále více ukazují na virus PHV jako na hlavní příčinu,“ uvedl resort životního prostředí.
Mrtvé sardinky ucpaly jadernou elektrárnu
Zatímco vyšetřování pokračuje, úhyn sardinek způsobil další komplikace. Jaderná elektrárna Koeberg severně od Kapského Města na západním pobřeží JAR, která je jedinou jadernou elektrárnou v Africe, musela podle národní elektrárenské společnosti snížit výkon jednoho ze svých dvou bloků o polovinu. Důvodem byly mrtvé sardinky, které ucpaly přívod mořské vody.
Virus PHV, který byl v devadesátých letech spojován se dvěma případy hromadného úhynu sardinek v Austrálii, může podle jihoafrického ministerstva životního prostředí způsobovat zánět a ztluštění žaber, což rybám ztěžuje příjem kyslíku.
PHV je čistě rybí virus a podle úřadu nepředstavuje žádné riziko pro lidské zdraví. Jeho přítomnost neznamená, že komerčně ulovené zdravé sardinky nebo sardinky v konzervách nejsou bezpečné k jídlu.
Herpes škodí i rybám v Česku
Herpes je sice nejčastěji spojován s nepříjemnými opary u lidí, pro ryby ale může mít tato skupina virů smrtící dopady. Jeden z nich, takzvaný koiherpesvirus, útočí i na kapry, a to včetně České republiky. Protože postihuje jen studenokrevné živočichy, ani on, stejně jako PHV, nemůže nijak přímo škodit člověku. Zato pro kaprovité ryby jsou jeho dopady smrtící.
Onemocnění se projevuje například dezorientovaným plaváním, kdy se ryby shromažďují u přítoku a u hladiny. Mívají také zrychlené dýchací pohyby. Později se u nich objevují i silné nekrotické změny, krváceniny u ploutví nebo skvrnitý vzhled kůže. Nejvíce postižené jsou žábry, krvácejí, mění se jejich barva a postihuje je nekróza. Zvířata pak rychle umírají kvůli degenerativním změnám v ledvinách a játrech.
K této infekci jsou náchylné hlavně ryby, které žijí ve vodě o teplotě mezi šestnácti a pětadvaceti stupni Celsia. To znamená, že jim pomáhají teplejší léta, která jsou v poslední době stále častější. Kapři se mohou tímto virem nakazit rovnou několika způsoby. Nejčastější je kontakt s jinou nakaženou rybou, ale stačí i kontakt s tělesnými tekutinami nakažené ryby. Virus se může přenášet i kontaktem s infikovanou vodou nebo bahnem, dokonce i s předměty, které jsou vystavené kontaminaci. Virus do těla ryby vstupuje skrze kůži a žaberní tkáně. Spekuluje se, že by virus mohli přenášet i ptáci.
Nemoc kromě kaprů a koi kaprů postihuje i křížence kapra s karasem. Virus byl ale detekován také u dalších druhů ryb – karase, jelce, cejna, sumce, jesetera a dalších různých druhů kaprovitých ryb.