Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
Gödel je považován za jednoho z nejoriginálnějších myslitelů 20. století. Jeho dvě věty o neúplnosti, publikované v roce 1931, zásadně změnily matematiku a přispěly k rozvoji teoretických základů informatiky. Po významných objevech ve 30. letech však publikoval jen několik odborných článků. Jeho nepublikované dílo ale čítá desítky tisíc stránek a je předmětem velkého zájmu historiků, popisuje The Guardian.
Finský vědec Jan von Plato od roku 2017 vede na Helsinské univerzitě projekt zaměřený na porozumění obsahu šestnácti zápisníků, které Gödel sepsal na začátku 40. let 20. století. Pokrok v matematickém porozumění textu byl však pomalý – asi jedna stránka týdně. To platilo do letošního září, kdy si von Plato vyžádal pomoc umělé inteligence. V několika dnech poskytla AI komplexní shrnutí celého materiálu a odhalila, že Gödel dokázal stovky matematických vět, o nichž nikdo nevěděl.
„Byl jsem ohromen. Tyto sešity obsahují nejen desítky výsledků, které předjímají poznatky známé až ze 70. a 80. let, ale také čtrnáct témat z logiky, která nebyla dále zkoumána,“ uvedl von Plato. „Gödel byl daleko před svou dobou,“ dodal.
Gödel v roce 1924 odešel z Brna do Vídně, kde na tamní univerzitě studoval matematiku a logiku. V roce 1940 se společně se svou ženou odstěhoval do amerického Princetonu. V pozdějších letech trpěl stále silnějšími paranoidními stavy, odmítal jíst jídlo, které nevařila jeho manželka, a v roce 1978 zemřel v 71 letech na podvýživu.
Gödel svou prací výrazně posunul matematiku jako obor. Jeho myšlenky také stály u zrodu teoretických základů informatiky.