Pašinjanova strana Občanská smlouva získala první červnovou neděli 49,87 procenta hlasů. Dalo by se však říct, že pro Pašinjana to je nevýhra. Volby totiž sice s přehledem vyhrál, ale nezískal potřebnou ústavní většinu. Utekla mu o šest mandátů. A to se může být vážný zádrhel pro klíčová řešení, před kterými se nachází Pašinjan a celá Arménie.
Změna ústavy je klíčovou politickou součástí definitivního mírového urovnání a rozvoje vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Aby k němu došlo, musí se změnit preambule arménské ústavy.
Ta se totiž přímo odvolává na Deklaraci o nezávislosti Arménie z roku 1990, která obsahuje zmínku o usnesení o sjednocení tehdejší Arménské SSR a Náhorního Karabachu.
Jde o tentýž Karabach, který byl od začátku 90. let do roku 2023 Radou bezpečnosti OSN jednoznačně uznáván za okupované ázerbájdžánské území. A o které Arménie a Ázerbájdžán svedly několik ozbrojených konfliktů.
Existují zcela konkrétní obavy, že tato preambule v budoucnu může posloužit jako záminka pro obnovení ozbrojeného konfliktu. Pokud ne silami uvnitř samotné Arménie, tak prostřednictvím Ruska.
Záminka pro válku
Některé arménské revanšistické síly se těší podpoře Ruska. O podporu Moskvy se nepokrytě opírala aliance Silná Arménie vlivného podnikatele s ruským občanstvím Samvela Karapetjana.
Miliardář vlastní v Rusku rozsáhlé stavební impérium, skupinu Tashir, a jeho politický vzestup v Arménii je vnímán jako přímý projekt Kremlu na udržení vlivu v zemi.
Do parlamentu se rovněž dostala Arménská aliance exprezidenta Roberta Kočarjana, který dlouhodobě udržuje nadstandardní osobní vztahy přímo s Vladimirem Putinem.
Obě politické síly se nachází v opozici, a tak nemohou resetovat vztahy s Ruskem – Pašinjanova Arménie se od Moskvy naopak vzdaluje a otáčí se směrem k Západu a usiluje o členství v EU.
Opozice může blokovat změny
Proruské síly sice nebudou schopny militarizovat zemi a připravovat se zpět dobýt Náhorní Karabach, mohou však – a také budou – Pašinjanovi bránit v provedení ústavní reformy. Protože pro Rusko je nestabilní Kavkaz výhodný.
Mírová smlouva mezi Ázerbájdžánem a Arménií je výhodná pro obě země, ale i pro další hráče v regionu – pro Turecko, Evropu a pro Spojené státy. Kreml, který po tři desetiletí sloužil jako geopolitický arbitr na Kavkazu, však ztratí poslední zbytky svého vlivu.
„Po desetiletí Rusko udržovalo konflikt zmrazený a využívalo svou vojenskou přítomnost a roli mediátora k vyvíjení tlaku na Arménii i Ázerbájdžán,“ připomněl k ruským zájmům v regionu v srpnu 2025 deník Financial Times.
Právě proto Putinova administrativa nařídila propagandistickým médiím, aby prezentovala výsledky voleb v Arménii jako „porážku“ prozápadního Pašinjana a zaměřila se výhradně na to, že nezískal ústavní většinu. Ruskému opozičnímu webu Meduza to sdělil nejmenovaný představitel prokremelského média.
Proruští představitelé v regionu se budou snažit torpédovat mírový proces požadavkem, aby byla mírová smlouva mezi Arménií a Ázerbájdžánem podepsána bez čekání na to, až dojde ke změně preambule arménské ústavy.
Nepůjde však o urychlení mírového procesu, ale skrytou strategii Kremlu, jejímž cílem je zasít chaos v regionu tradičních ruských zájmů.
Otevření regionu je podmínkou prosperity
Signály z Kavkazu jsou totiž zcela jasné. Musí dojít k resetu vztahů mezi Armény a Ázerbájdžánci, národy, které si zvolily cestu spolupráce, otevřenosti a prosperity. A nejde jen o hrozbu nové války.
Bez podpisu plnohodnotné mírové smlouvy a změny arménské ústavy zároveň nebude odblokováno regionální dopravní spojení, což opakovaně prohlašují představitelé Ázerbájdžánu a Turecka. Otevření regionu je přitom nejpřímější cestou k ekonomické prosperitě a skutečnému přeorientování Arménie z Ruska směrem k Evropě.
Staronový předseda arménské vlády Pašinjan opakovaně dává najevo, že chápe a akceptuje potřebu změny ústavy. Také podstatná část arménské společnosti, která ho podpořila ve volbách, tuto změnu podporuje.
Přestože arménský premiér nemá absolutní většinu, která by mu umožnila nezávisle iniciovat referendum, může stále zahájit proces změny ústavy. Na to upozorňuje unijní think-tank pro otázky zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EUISS (European Union Institute for Security Studies).
Rozdílné vize pro Arménii
„Pašinjan se může pokusit získat pro hlasování o referendu potenciální přeběhlíky z opozičních stran nebo vyhlásit předčasné volby, jakmile bude návrh ústavy hotový. Zajištění schválení v referendu však může být náročnější než zajištění volebního vítězství. K jeho schválení bude zapotřebí nejen prosté většiny odevzdaných hlasů, ale také podpory více než 25 % oprávněných voličů,“ píše seniorní analytik EUISS Ondřej Ditrych.
„Právě tam se nyní pravděpodobně soustředí ruské úsilí o zmaření mírového procesu. Hodně bude záviset na Pašinjanově schopnosti prosazovat svou vizi a zároveň překlenovat, nikoli prohlubovat politické rozpory v zemi,“ doplňuje Ditrych.
Arménie změnu ústavy potřebuje, aby mohla překročit stín minulosti a mohla vzdorovat ruskému vlivu. Tento krok zároveň otevře malé kavkazské zemi cestu k hospodářskému rozvoji bez závislosti na Rusku. Otevře regionální dopravní spojení. Právě tento směr je zcela zjevně nezbytný nejen pro Arménii a Ázerbájdžán, ale i pro celý region a Evropskou unii, kam se Arménie chce vydat.
