„Prasnici jsem neviděla. Útok byl nečekaný zezadu, z levé strany od zarostlého neoploceného pozemku. Šla jsem se psem na vodítku a telefonovala,“ uvedla žena z Klánovic, která si přála zůstat v anonymitě, v podnětu zaslaném městské části.
Na začátku týdne ve facebookové skupině sousedů z Klánovic varovala, aby si dali na divoká prasata pozor – zvláště v okolí Malé Smidarské ulice.
Zvíře na ni zaútočilo dokonce dvakrát. Po útoku skončila v nemocnici na Bulovce a následně v pracovní neschopnosti. „Při druhém útoku mi pomohl pes, který se vyvlékl z vodítka a na prase zaútočil,“ popsala.
Městská část už vydala i mimořádné upozornění. „V ulici Malá Smidarská a jejím bezprostředním okolí byl ve večerních hodinách zaznamenán zvýšený pohyb divokých prasat. O situaci víme a aktivně ji řešíme. Podnět předáváme příslušným orgánům a podnikáme kroky k zajištění bezpečnosti v této lokalitě,“ uvedla radnice.
Lidi zároveň vyzvala, aby měli psy striktně na vodítku a po setmění dbali zvýšené opatrnosti. Mezitím se ale začala objevovat další svědectví o střetech s divočáky.
Slyšel funění a dusot
Příspěvek napadené ženy vyvolal mezi místními desítky reakcí. Ukázalo se, že nejde o ojedinělou zkušenost.
„Partner šel po chodníku se psem, když za sebou najednou uslyšel funění a dusot. Otočil se a viděl, že za ním běží obrovské divoké prase,“ popsala Aktuálně.cz Karolína Hanzalová z Klánovic. K incidentu podle ní došlo 12. června kolem páté hodiny odpoledne na rohu ulic Holekova a Malá Smidarská.
Protože měl její partner u sebe malého, čtyřkilového pudla, snažil se podle ní se psem utéct. „To bylo marné. Po pár metrech ho prase dohnalo. Ještě stihl vzít psa do náruče, ale odnesl to sám,“ popsala Hanzalová. Při útoku utrpěl zranění nohy.
Další žena na sítích uvedla, že na její psy vyběhla prasata už před několika týdny. „Člověka to vyděsí, když na vás prase vyskočí z křoví. Navíc tudy často chodí ženy s kočárky nebo děti,“ upozornila.
Jiní obyvatelé popisují útoky na psy, divočáky pobíhající mezi auty na hlavní silnici nebo situaci, kdy se dítě cestou na vlak schovávalo za stromem před prasetem.
V okolí žije kolem stovky prasat
Klánovice jsou specifické tím, že zástavbu z obou stran obklopuje rozsáhlý Klánovický les. Právě blízkost lesa zřejmě vede k tomu, že se divoká prasata objevují i v ulicích.
Místní myslivci v minulosti odhadovali, že v oblasti žije zhruba stovka kusů černé zvěře. Divočáci navíc nacházejí dostatek potravy nejen v lese, ale i v okolní krajině. Podle odborníků jsou podobné střety nejčastěji spojeny s bachyněmi, které vodí selata.
„Bachyně může být nebezpečná, pokud se člověk dostane mezi ni a její mláďata. Menší nebo mladší bachyně většinou před člověkem utečou, i když mají selátka, útočí spíše starší kusy,“ vysvětlil Aktuálně.cz Jan Cukor z České zemědělské univerzity (ČZU).
Podobně situaci hodnotí také Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ), kterou deník oslovil.
„Situaci v Klánovicích vnímáme vážně, ale naštěstí jsou útoky divokých prasat na člověka jen výjimečné,“ řekla Aktuálně.cz mluvčí myslivců Štěpánka Fišerová, dle které útoky zpravidla souvisejí s ochranou mláďat nebo situací, kdy zvíře vyhodnotí, že už nemá možnost uniknout.
„Je ale pravda, že v posledních letech se černá zvěř objevuje častěji v blízkosti lidských sídel, a to nejen na okrajích obcí, ale i ve větších městech. Z důvodu snadno dostupné potravy,“ dodala Fišerová s tím, že častější pozorování prasat ještě nemusí znamenat jejich přemnožení.
Zaměřit se na bachyně
Podle studie Jana Cukora a jeho kolegy z ČZU Miloše Ježka však problém nespočívá jen v jednotlivých incidentech. Čeští myslivci každoročně loví desetitisíce divočáků.
V posledním mysliveckém roce jich bylo podle Českého statistického úřadu odstřeleno téměř 194 tisíc. Navzdory tomu populace neklesá.
Hlavním problémem je podle Cukora a Ježka nízký podíl ulovených dospělých bachyní. Kvůli péči o mláďata bývají lovena převážně selata a mladší prasata, zatímco dospělé bachyně ne. Ty přitom podle vědců vodí selata nebo jsou březí prakticky po celý rok.
Udržení populace prasat na uzdě je tak podle Ježka tímto způsobem obtížné. Jedna bachyně běžně porodí šest až sedm selat a některé samice jsou schopné reprodukce už kolem desátého měsíce života.
„Můžeme tedy plamenně hovořit o snahách o redukci černé zvěře. Ve skutečnosti je však zvěř lovena tak, aby bylo divočáků opět v nadcházející sezoně více. Stačí pouze cíleně chránit dospělé bachyně, které spolehlivě zajistí další podstatný nárůst populace,“ uvádí Ježek a Cukor.
Nestačí jen lovit
Ti tvrdí, že bez intenzivnější regulace dospělých samic nelze počet divočáků dlouhodobě snížit. S takovým výkladem myslivci souhlasí jen částečně. Podle Českomoravské myslivecké jednoty je lov důležitým nástrojem regulace, sám o sobě ale problém nevyřeší.
„Bylo by chybou domnívat se, že problém vyřeší pouze zvýšení odstřelu. Stejně důležité je omezit dostupnost potravy v zastavěných oblastech, důsledně zabezpečovat odpad, zabránit přikrmování zvěře veřejností a posilovat spolupráci mezi myslivci, obcemi a státní správou. Pouze kombinace těchto opatření může přinést dlouhodobý výsledek,“ uvedla Fišerová.
Myslivci zároveň odmítají výtky, že by se lovu dospělých bachyní systematicky vyhýbali. Podle Fišerové je jejich odstřel doporučován, musí však být prováděn odborně a eticky, aby nedocházelo k utrpení závislých selat. Varuje také před narušením struktury populace, které by podle ní mohlo mít opačný efekt, než je žádoucí.
„Myslivci v České republice každoročně uloví desítky tisíc kusů černé zvěře a významně se podílejí na regulaci jejích stavů. Je potřeba si uvědomit, že myslivost není jen o lovu, ale o odpovědném hospodaření se zvěří a péči o krajinu,“ dodala mluvčí myslivců.
Pokud by se podle ČMMJ útoky na lidi opakovaly, je namístě přijmout odpovídající opatření. Ta mohou prý zahrnovat i intenzivnější odlov na základě rozhodnutí orgánů státní správy myslivosti.
