Astronomové znají hvězdy bílé, modré, žluté i načervenalé. Jedna barva ale mezi nimi dlouho chyběla: zelená. Na některých snímcích tak sice hvězdy vypadat mohou, dosud ale vědci neznali jedinou, která by skutečně zeleně působila i lidskému oku.
Teď však tým z univerzity v britském Warwicku našel výjimku. Bílý trpaslík WD J1330+6435 by lidskému oku zářil nápadně žlutozeleně. Podle autorů studie jde o první známou skutečně zelenou hvězdu – živou či mrtvou. A samotná barva je jen začátek. Ještě podivnější je, co ji způsobilo.
WD J1330+6435 je bílý trpaslík – pozůstatek hvězdy podobné našemu Slunci a jeho teplota dosahuje přibližně 4000 stupňů Celsia. Život původní hvězdy už dávno skončil, kolem jejího mrtvého zbytku ale stále krouží trosky někdejšího planetárního systému.
Část skalnatého materiálu postupně padá do atmosféry bílého trpaslíka a přináší s sebou mimo jiné vápník, lithium a hlavně sodík.
Právě ten stojí za neobvyklou barvou. „Stopy sodíku v atmosféře tohoto bílého trpaslíka pohlcují oranžovou část spektra a zanechávají za sebou přízračně zelenou záři,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Mark Hollands. Studie vyšla v časopise RAS Techniques and Instruments.
Nikdo ji zelenou přímo neviděl
Má to ale jeden důležitý háček. Astronomové se na hvězdu jednoduše nepodívali dalekohledem a neuviděli zelenou kouli. Žádný bílý trpaslík totiž není dost blízko, abychom jeho skutečnou barvu rozeznali pouhým okem.
Vědci proto vycházeli z jeho spektra – jakéhosi světelného „otisku prstu“, který ukazuje, které části světla hvězda vyzařuje a které její atmosféra pohlcuje. Data pak převedli pomocí modelu lidského vidění na barvu, kterou bychom skutečně spatřili, kdybychom se k hvězdě mohli dostat dostatečně blízko.
Objev zelené hvězdy byl součástí širšího výzkumu bílých trpaslíků – a ukázal, že jejich jméno může být docela zavádějící. Někteří totiž mohou být růžoví, fialoví, žlutí nebo tyrkysoví.
Rozhoduje hlavně to, co mají v atmosféře. Uhlík může hvězdu posunout do růžových či fialových odstínů, trosky asteroidů a komet zase do žluta. Směs vodíku a helia může vytvořit světle modrou až tyrkysovou.
Vědci dokonce narazili na kandidáta na jednu z nejčervenějších známých hvězd. WD J1011+2845, vzdálený jen 48 světelných let od Země, by kvůli uhlíku ve své atmosféře zářil výrazně lososově růžově.
„Ukázalo se, že tyto neuvěřitelně husté hvězdy mohou vytvářet barvy, které nikdo nečekal,“ vysvětlil Hollands. „Některé z nich opravdu překvapily i mě,“ dodal.
Barevní podivíni přesto zůstávají výjimkou. Astronomové prozkoumali 151 bílých trpaslíků ve vzdálenosti přibližně do 65 světelných let od Země. Pět mělo výrazně neobvyklé zbarvení – dva byly žluté a tři růžové. Podle vědců tak může netypickou barvou zářit přibližně jeden z třiceti bílých trpaslíků.
VIDEO: Úchvatný časosběr z vesmíru. Astronaut natočil polární záři z ISS
Zdroje: RAS Techniques and Instruments, University of Warwick, Phys.org