Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.
Také v Belgii a Francii roste nespokojenost a výstavba datových center se stává tématem předvolebních kampaní. Nejde přitom pouze o záležitost ekologických aktivistů nebo hnutí žlutých vest, jehož stoupenci upozorňují na klesající kupní sílu obyvatel. Během několika dní se tématu věnovaly deníky La Tribune, Le Figaro a Libération, podobně jako nedávno belgický list La Libre. „Největší datové centrum v Evropě pobuřuje spolky,“ napsal La Tribune. „Roste odpor,“ uvedl Libération. „Pozastavený projekt, sporné záměry,“ titulkoval Le Figaro.
Zmíněná média upozorňují, že řada volených představitelů napříč politickým spektrem odmítá vydávat povolení k výstavbě datových center, přestože jsou tato zařízení nezbytná mimo jiné pro rozvoj umělé inteligence.
Obavy mají několik příčin. Rostoucí poptávka po elektřině přispívá ke zvyšování jejích cen. Chlazení rozsáhlých výpočetních center navíc spotřebovává značné množství vody. K tomu se přidávají emise skleníkových plynů, vznik tepelných ostrovů nebo zábor tisíců hektarů půdy na úkor zemědělství. Výsledkem je kombinace problémů, která spojuje nejrůznější skupiny odpůrců.
Největší datové centrum v Evropě
Jako příklad poslouží obec Fouju v departementu Seine-et-Marne jihovýchodně od Paříže. Má 884 obyvatel, rozlohu necelých osm kilometrů čtverečních a leží nedaleko Fontainebleau. Je známá svým klidným venkovským prostředím, které připomíná idylickou pohlednici francouzského venkova.
Projekt datového centra ve Fouju patří k nejvýznamnějším v Evropě. Počítá s výstavbou budov vysokých dvacet metrů na ploše téměř jednoho kilometru čtverečního, což odpovídá přibližně desetině rozlohy celé obce.
Francie i Evropa jako celek chtějí rychle dohnat náskok ostatních světových mocností v oblasti umělé inteligence a zajistit si digitální suverenitu, tedy nezávislost na Spojených státech a Číně. Podle zastánců projektu ve Fouju je proto nutné postupovat rychle, a to i za cenu omezení konzultací s veřejností a upozadění požadavků na ochranu životního prostředí.
Za projektem stojí investiční fond ze Spojených arabských emirátů, francouzská společnost Mistral zaměřená na umělou inteligenci a také americký výrobce čipů Nvidia. Plánovaná investice dosahuje 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun). K tomu je třeba připočítat ambice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona proměnit Francii v zemi technologických startupů prostřednictvím iniciativy French Tech. Význam projektu je tak značný a vytváří silný tlak na obec Fouju i její volené představitele.
Také Evropská komise chce, aby členské státy vymezovaly zóny, v nichž bude možné urychlit výstavbu datových center. To však vyžaduje zvýšení kapacit výroby elektřiny i zajištění odpovídajících chladicích systémů.
Společnosti již nyní ujišťují, že budoucí datová centra budou díky inovativním a úsporným technologiím energeticky velmi efektivní. Skloubit zájmy místních obyvatel na kvalitním životním prostředí s evropskou snahou o technologickou nezávislost však bude mimořádně obtížné.
Již nyní je zřejmé, že datová centra budou potřebovat až trojnásobnou elektrickou kapacitu oproti současnosti. Zároveň víme, že v některých belgických regionech se kvůli nedostatečné dostupnosti elektřiny nedaří uskutečňovat nové podnikatelské projekty, a to bez ohledu na způsob její výroby.
Belgie i celá Evropa tak stojí před několika zásadními výzvami, s nimiž se budou muset v následujících letech vypořádat.
Článek napsal Anthony Roberfroid (RTBF), poprvé byl publikován 15. října 2026 18:30 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.