Hned v pátek ráno začala další z plánovaných demonstrací proti sjezdu sudetských Němců. Dav čítající zhruba dvě stovky lidí v mnoha ohledech navázal na čtvrteční protesty na hlavním nádraží – stejné transparenty, podobná hesla i stejná nedůvěra vůči sudetským Němcům. Tentokrát už ale protest dostal výraznější politický rozměr.
Oficiálním organizátorem akce u hlavního vstupu na výstaviště byl spolek Obrana národa 2, který podle všeho vznikl speciálně kvůli tomuto víkendu. Reálně se ale kolem protestu pohybovali lidé z okruhu SPD, komunistů nebo různých vlasteneckých iniciativ. Mezi řečníky vystoupil dlouholetý předseda brněnských komunistů Martin Říha, v davu se objevila i šéfka KSČM Kateřina Konečná.
Právě politizace protestu začala postupně vadit i části samotných demonstrantů. Robin Čumpelík z iniciativy Inovace republiky, která minulý týden pořádala proti-sudetoněmeckou konferenci, se proti stranické agitaci veřejně ohradil. „Ať jsou tady klidně ve stranických tričkách v davu. Ale nemohou se tady producírovat před kamerami. To prostě není fér,“ řekl Aktuálně.cz. Sám přitom opakovaně zdůrazňoval, že není členem žádné politické strany.
Zatímco většina demonstrantů mluvila hlavně o Benešových dekretech, majetkových nárocích nebo historické nedůvěře vůči sudetským Němcům, Čumpelík vidí hlavní problém jinde – v budoucí federalizaci Evropy pod vlivem Německa. „Pokud chce náš národ splynout s Evropou pod vedením Německa, tak já jen říkám, že s tím nesouhlasím,“ vysvětloval. V rozhovoru se vracel i ke komunistické minulosti nebo příběhu bratří Mašínů. Z jeho slov bylo patrné, že komunistům nedůvěřuje přinejmenším stejně jako sudetským Němcům.
Samotný protest pak probíhal podle předem připraveného scénáře. Řečníci opakovaně připomínali nacistické zločiny, Henleinovu Sudetoněmeckou stranu i mnichovskou dohodu. „Kdo mluví o utrpení sudetských Němců, musí mluvit o utrpení Čechů, Romů, partyzánů a všech obětí nacistického teroru,“ zaznělo krátce předtím, než demonstranti postavili symbolickou barikádu z papírových krabic polepených dobovým tiskem.
Posselt s pivem i odpůrci v křeči
Jenže zatímco před výstavištěm zněly megafony a politické projevy, o pár ulic dál na Moravském náměstí propukla velká folklorní slavnost. Druhý den festivalu Meeting Brno 2026, jehož součástí je i sudetoněmecký sjezd, se nesl ve znamení piva, šunky, opečených buřtů a lidové hudby.
Náměstí rozezněly housle, harmoniky i typické lidovky jako Rež, rež, rež. V krojích tančily sudetoněmecké skupinky, dětské soubory, chvíli hrála česká lidovka, za pár minut zase německá. Některé známé české písně zněly s německým textem. Pod stany posedávali starší Němci s půllitry, vedle nich české rodiny s dětmi a celá věc působila jako sousedská slavnost, ne akce, kvůli které se poslední týdny vede politická válka.
Jen několik desítek metrů od hlavního dění ale zůstával hlouček odpůrců sjezdu. Demonstranti křičeli do megafonu, že chtějí, aby byl Sudetoněmecký krajanský spolek označen za extremistickou organizaci. Vedle českých vlajek se objevily i vlajky Sovětského svazu nebo transparenty s Berndem Posseltem doplněným hákovým křížem či nápisy „Vraťte se do říše“. Mluvilo se i o tom, že „německý plán na vyhlazení Čechů“ údajně nikdy neskončil.
Atmosféra ale byla výrazně klidnější než o den dřív na nádraží. Lidé se s demonstranty většinou jen míjeli, někteří si je fotili, jiní nad nimi mávli rukou a šli dál pro pivo nebo klobásu. Policisté i antikonfliktní tým zůstávali poblíž, zasahovat ale prakticky nemuseli.
Kolem druhé hodiny dorazil i Posselt. Na rozdíl od čtvrteční piety ho tady vítali hlavně lidé, kteří si přišli festival užít – Češi i Němci. Někteří si s ním připíjeli pivem, jiní se zastavovali na krátký rozhovor. Posselt se u stolu párkrát zaposlouchal do lidové hudby a chvíli i s krajany zpíval.
Ve stínu politiků
Odpoledne se aktivisté a odpůrci sudetských Němců sešli v centru Brna na Náměstí svobody, kde přečetli seznam umučených oběti nacistů v Kounicových kolejích. Jejich jádro tvořila stejná skupina lidí jako předtím na výstavišti, i proslovy byly podobné.
„Ať je tato barikáda připomínkou, že Benešovy dekrety nebyly začátkem příběhu. Byly součástí poválečné obnovy státu po Mnichovu, okupaci a válce. Ať je připomínkou, že české pohraničí není žádná historická reklamace. Je to Česká republika,“ hřímala jedna z řečnic. Podle našich odhadů dorazilo odpoledne o dost méně lidí než ráno. A kulisa zde byla výrazně vážnější než o pár ulic dál mezi stánky s pivem a dechovkou.
Z improvizovaného pódia se četla jména brněnských obětí nacismu a připomínaly se hrůzy druhé světové války. Akce měla ale značně politický nádech. Vedle českých vlajek se opět objevily stranické symboly a mezi organizátory byl tak jako dopoledne i letitý předseda brněnských komunistů Martin Říha.
Pozornost části demonstrantů si užíval také poslanec SPD Jindřich Rajchl, se kterým se lidé fotili nebo mu chodili podávat ruku. Vcelku šlo ale o hodně komorní akci.
To hlavní má podle organizátorů přijít až v neděli na Dominikánském náměstí. Mezi vystupujícími bude například Miloš Zeman, Kateřina Konečná, Jindřich Rajchl nebo Lubomír Blaha. Tentokrát se očekává, že dorazí několik tisícovek lidí.
Právě na propojení protestů s krajní levicí i nacionalisty upozorňoval už ve čtvrtek Bernd Posselt. Během pietního aktu na hlavním nádraží o tom mluvil pro Aktuálně.cz. „Protestují tady komunisté i krajní pravice společně. To samo o sobě o celé situaci něco vypovídá.“ V rozhovoru z minulého týdne řekl něco podobného. „Nacionalisté budou vždycky nacionalisty a komunisti budou komunisty. (…) Vždycky jen rozsévají nenávist.“
U jednoho stolu
Moravské náměstí v Brně bylo ve stejnou dobu přeplněné lidmi, kteří si užívali rozpálené páteční odpoledne. Pivo i víno tekly proudem, vzduch voněl klobásami a pečeným masem, lidé si mezi sebou rozdávali koláče nebo domácí pečivo. Na jednom místě se potkávali Moraváci, Pražáci, Bavoři, sudetští Němci i Židé.
Měli jsme možnost s několika z nich mluvit. „Člověk by skoro zapomněl, jaká hysterie kolem toho poslední týdny byla,“ řekla Aktuálně.cz studentka z Masarykovy univerzity. „Ve finále tady lidé jen vlastně sedí u piva a povídají si. To je celé.“
Podobně mluvila dvojice mladíků z Prahy. „Čekali jsme nějaký chaos i strkanice. A ono je to vlastně docela milé. Spíš taková lidová slavnost,“ řekli.
„Mně přijde důležité, že se to nenechalo překřičet,“ řekl Aktuálně.cz starší muž z Drážďan. „Cítíme, že emoce jsou tu silné, ale většina lidí sem dnes přišla hlavně spolu normálně posedět a bavit se,“ popsal deníku.
