Svět se tehdy změnil. Zatímco dole vládlo peklo, z okna stanice se nabízel pohled děsivý svou tichou netečností. Culbertson popadl kameru a z kupole namířil objektiv na New York. Z jižního cípu Manhattanu se přes oceán táhl masivní sloup kouře.
„Svět se dnes změnil. To, co říkám nebo dělám, je zcela nepatrné ve srovnání s tím, co se právě stalo naší zemi,“ hlásil pohnutým hlasem do řídicího střediska v Houstonu.
V otevřeném dopise, který odeslal o den později, popsal psychický otřes ještě otevřeněji: „Být na lodi, jejímž posláním je zlepšovat život na Zemi, a zároveň se dívat, jak je tento život ničen tak brutálními a úmyslnými činy, otřese psychikou každého člověka.“
Culbertson v tu chvíli netušil, že tragédie zasáhla i jeho osobní život. Mezi oběťmi v Pentagonu zahynul jeho blízký přítel a spolužák z námořní akademie Charles Burlingame, který pilotoval unesený let American Airlines číslo 77.
Posádka stanice sledovala zkázu v naprosté izolaci. Když Culbertson posílal zprávu dolů lidem zachváceným strachem, pokusil se nabídnout alespoň drobnou naději z nadhledu, který měl k dispozici pouze on sám: „Chtěl jsem jen, aby lidé věděli, že jejich země odsud stále vypadá dobře. A pro Newyorčany – vaše město z vesmíru stále vypadá skvěle.“
Mise Expedice 3 byla pro Franka Culbertsona jeho třetím a zároveň posledním vesmírným letem. Na Zemi se vrátil v prosinci 2001 a o necelý rok později službu v NASA uzavřel.
Z oboru však neodešel. Přesunul se do soukromého sektoru, kde vedl vývoj pilotovaných letů a podílel se na konstrukci nákladní lodi Cygnus, která zásobuje Mezinárodní vesmírnou stanici dodnes.
Dnes sedmasedmdesátiletý veterán žije v ústraní na odpočinku, stále však zasedá ve správní radě neziskové organizace Space Foundation a občas přednáší o tom, jak křehká se planeta Země zdá ve chvíli, kdy se na ni díváte z temnoty vesmíru.
Video: Vzpomínka na oběti teroristického útoku 11. září 2001
Zdroj: Space.com, NASA

