Minulý týden Českou republiku navštívil arménský prezident Vahagn Chačaturjan. Hlavu malé jihokavkazské země, která se snaží vyřešit nesnadné sovětské dědictví – normalizovat vztahy s Ázerbájdžánem a vzdálit se z orbity Moskvy – v Praze čekalo vřelé přivítání a slova podpory.
Prahu a Jerevan pojí dlouhodobě dobré vztahy. Jak zdůraznil Chačaturjan v rozhovoru pro Českou televizi, v české metropoli začala moderní historie Arménie. „Právě zde se 5. října 2022 na summitu (Evropského společenství) setkali prezident Ázerbájdžánu a premiér Arménie za přítomnosti (předsedy Evropské rady) Charlese Michela a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Tehdy lídři Arménie a Ázerbájdžánu poprvé veřejně uznali územní celistvost obou států,“ uvedl.
Výrazně dobré vztahy s Prahou bude Arménie chtít využít i k podpoře ve sblížení s Evropskou unií. Loni v březnu arménský parlament schválil zákon o vstupu země do EU. Podle arménských aktivistů však může být překážkou v cestě tlak arménské vlády na občanskou společnost a protivládní opozici. Právě taková situace zastavila například sbližování Evropské unie s Gruzií.
Arménská opozice čelí trestnímu stíhání
Letos v létě čelila arménská opozice bezprecedentnímu tlaku. Prominentní opozičníci byli vystaveni trestnímu stíhání. Těsně před červnovými parlamentními volbami arménské úřady nařídily zadržení šesti kandidátů na poslance za opoziční alianci Silná Arménie. Partaj orientovaná na Moskvu, která byla považována za hlavního oponenta strany premiéra Nikola Pašinjana, skončila ve volbách na druhém místě s více než 23 procenty hlasů.
O měsíc později byl poslán do vazby vlivný arménský oligarcha a předseda politické strany Vzkvétající Arménie Gagik Carukjan. Tento populistický a proruský politik je obviněn z podvodů, praní špinavých peněz v obzvláště velkém rozsahu a daňových úniků.
Koncem srpna byl na popud generální prokuratury zatčen bývalý arménský prezident a šéf druhé největší opoziční strany v parlamentu Arménské aliance Robert Kočarjan. Čelí obvinění z praní špinavých peněz v obzvláště velkém rozsahu. V souvislosti s tímto případem byl zatčen také jeho nejstarší syn Sedrak Kočarjan. Celkem úřady obvinily devět dalších osob, mezi nimiž je i ještě jeden bývalý prezident Serž Sargsjan nebo bývalý starosta Jerevanu.
Případ bývalého arménského ministra financí Gagika Chačatrjana vyvolal na začátku září obrovské pobouření veřejnosti a lidskoprávních aktivistů poté, co byl tento jednasedmdesátiletý vážně nemocný politik dopraven k soudu na nosítkách.
Chačatrjan čelí různým stíháním už od roku 2019. Aktuální zatčení z 1. září se však týká nově překvalifikovaného obvinění z multimilionového úplatkářství a praní špinavých peněz v obzvláště velkém rozsahu. Je součástí kampaně, kterou vede Pašinjan proti někdejším arménským elitám.
Arménie je rovněž svědkem trestního stíhání hlavy Arménské apoštolské církve, které je bezprecedentní v moderní historii země. Generální prokuratura viní patriarchu Garegina II. a šest členů Nejvyšší duchovní rady z úmyslného maření a neuposlechnutí pravomocného rozhodnutí civilního soudu. Gareginovi II. hrozí v případě odsouzení až dva roky vězení. Úřady mu v rámci předběžných opatření zakázaly opustit zemi.
I zde je vidět politické pozadí celé kauzy. Premiér Pašinjan církevní vedení obviňuje, že slouží zájmům cizích mocností – Rusku. Zatímco církev kritizuje Pašinjana za ztrátu Náhorního Karabachu a obviňuje jeho vládu z nezákonného zasahování do náboženských záležitostí.
EU situaci nevěnuje dostatečnou pozornost
Arménští aktivisté poukazují na to, že mezinárodní lidskoprávní organizace, západní média nebo samotná Evropská unie nevěnují tlaku na arménskou opozici dostatečnou pozornost.
Ani lidskoprávní organizace, ani přední západní média se této situaci v podstatě nevěnovaly. Human Right Watch a Amnesty International jsou obecně citlivé jak na pronásledování opozice, tak na tlak náboženských představitelů, v případě Arménie se ani jednou neozvaly.
„Ursula von der Leyenová chválí někoho, kdo naplnil arménské věznice politickými vězni, a podává si s ním ruku,“ cituje arménská redakce Rádia Svobodná Evropa arménského politologa a opozičního aktivistu z hnutí Hajakve Menua Soghomonjana. V podobném duchu se nesla i červencová demonstrace v Jerevanu na podporu vězněných opozičníků.
Přitom soused Arménie, Ázerbájdžán, čelí neustálé kritice a tlaku médií. Oficiální postoj Evropské unie však vypadá jinak. Velvyslankyně EU v Baku Marijana Kujundžičová zkraje září prohlásila, že EU a Ázerbájdžán „vstupují do nové fáze vztahů“. Očekává se zintenzivnění politického dialogu a přípravy nového rámce pro bilaterální spolupráci.
„Ázerbájdžán se stal důležitým a spolehlivým energetickým partnerem EU a Evropská unie je největším obchodním partnerem Baku,“ nechala se slyšet unijní diplomatka.