Po více než čtyřech letech v New Yorku míří Jakub Kulhánek do Washingtonu. Nový český velvyslanec ve Spojených státech se vrací do města, které dobře zná, a poblíž administrativě, jejíž fungování už zblízka sledoval.
Tentokrát ale nebude sedět v sále OSN. Jeho základnou bude česká ambasáda jen pár kilometrů od Bílého domu.
„Nechci, aby to vyznělo jakkoliv domýšlivě, ale v naší diplomatické službě – a ostatně i v mnoha ostatních diplomatických službách – platí, že ambasáda ve Washingtonu představuje pomyslný diplomatický vrchol,“ odpověděl Kulhánek na dotaz, zda svou novou misi vnímá jako vrchol kariéry.
V minulosti byl přitom také ministrem zahraničí, ačkoliv jde spíše o politickou než čistě diplomatickou roli. „Toho považuji za jakéhosi šéfdiplomata. Zároveň je to však bytostně politická funkce,“ dodal.
Novou štaci bere jako obrovský závazek. „Přistupuji k možnosti zastupovat Českou republiku ve Washingtonu s hlubokou pokorou. Přirozený respekt k takto významné diplomatické štaci je nezbytný. Neskrývám však, že se na svou další misi velmi těším.“
Velká gesta ale nechce, úspěch hodlá měřit jinak. „Přál bych si, aby se česko-americké vztahy méně měřily optikou oficiálních návštěv na nejvyšší úrovni – přestože ty k diplomacii samozřejmě patří – a mnohem více se hodnotily dle toho, kolik a jakých obchodních dohod se nám podaří uzavřít a jaké investiční příležitosti dokážeme využít,“ podtrhl.
„Mé ambice jsou konkrétní výsledky“
Velvyslanec sám česko-americké vztahy nepřekope. Může ale sehrát svůj dílek skládačky – a Kulhánek chce, aby po jeho působení byly vidět hlavně konkrétní výsledky.
„Byl bych velmi rád, kdyby se mé působení hodnotilo konkrétními ekonomickými výsledky, stejně jako třeba navazováním partnerství mezi univerzitami a výzkumnými institucemi. To je moje hlavní ambice,“ řekl velvyslanec.
Zároveň připomíná, že zahraniční politiku neurčuje on. „Role velvyslance spočívá v reprezentaci naší vlasti a já se striktně řídím mandátem od vlády, která je tvůrcem zahraniční politiky,“ podtrhl. Jeho úkolem je prý dostat české zájmy ke správným lidem, přesvědčivě je představit a využít každou příležitost, která se otevře.
Ovlivnit samotný chod amerického obchodu s Českem pochopitelně nemůže. Svůj dílek ale může sehrát právě tam, kde se rozhoduje. A jednoduché to nebude. Donald Trump Evropě vyčítá obchodní nerovnováhu a tlačí na ni cly.
Washington a Brusel se kvůli tomu přou, Kulhánek ale věří, že přes všechny spory mají obě strany stále velmi pevné ekonomické vazby.
„Určité třenice v transatlantickém obchodu zkrátka existovaly a budou existovat i nadále. I přes tyto rozpory jsme my, jako Evropa a Spojené státy, ekonomicky provázáni tak silně jako žádné jiné dva regiony na světě,“ věří Kulhánek.
Diplomatem v Trumpově Americe
Kulhánek má v ruce zkušenost, kterou jen tak někdo nemá. Trumpovu i Bidenovu éru sledoval z bezprostřední blízkosti jako český velvyslanec při OSN.
„Mohu říci, že jsem měl velmi korektní a konstruktivní vztahy s předchozí i současnou garniturou. Z profesionálního hlediska byla spolupráce s oběma administrativami bezproblémová.“
Rozdíl mezi oběma prezidenty ale podle něj pochopitelně existuje. Trump podle Kulhánka dostal od voličů jasný mandát a ten se promítá i do toho, kam dnes Washington svou zahraniční politiku směřuje.
„Prezident Trump získal jasný mandát od voličů, což se logicky promítlo do priorit americké zahraniční politiky. To platí i ve vztahu k OSN.“
Ve Washingtonu ale nechce hrát jen na kartu Bílého domu. Podle Kulhánka je chyba dívat se na USA jako na jeden velký celek. „Někdy se dopouštíme novinářské zkratky, když se na Spojené státy díváme jako na zcela homogenní celek. Jde však o nesmírně rozmanitou zemi.“
Proto chce české kontakty rozšířit i mimo federální politiku a Washington. „Vedle navazování kontaktů s federální administrativou a Kongresem ve Washingtonu má pro naši zemi obrovský smysl zaměřit se na užší vztahy s jednotlivými státy,“ podtrhl.
Češi dobývají americký trh
Za příklad dává Texas nebo Kansas. Právě tam podle něj už má Česko slušně našlápnuto – a teď je potřeba toho využít naplno.
Velký prostor vidí hlavně v byznysu. „V oblasti obranného průmyslu české investice v USA představují jeden z klíčových pilířů naší ekonomické přítomnosti. Jde pochopitelně o velmi přísně regulované odvětví.“
Šanci ale podle něj zdaleka nemají jen zbrojaři. „České start-upy mají americkému trhu co nabídnout a já jim vždy doporučuji: nebojte se jít do Spojených států.“
Jako výkladní skříň českého technologického know-how zmiňuje Prusa Research. „Skvělým příkladem jsou 3D tiskárny společnosti Prusa Research. České firmy s unikátním know-how zde mají obrovskou šanci uspět.“
Podle Kulhánka má Česko v Americe dobré jméno i díky své zahraniční politice. Pomáhá tomu mimo jiné dlouhodobě čitelný postoj k Izraeli. „Naše tradiční spojenectví s Izraelem a podpora jeho práva na existenci a sebeobranu rozhodně neznamená automatický souhlas s každým krokem každé izraelské vlády.“
Právě předvídatelnost je podle něj českou devizou i v době války s Íránem. „Naší výhodou je především konzistentní postoj založený na základních principech. Právě proto je naše pozice pro naše partnery předvídatelná. Izrael i Spojené státy to vnímají a oceňují.“
OSN není globální četník
Po více než čtyřech letech v New Yorku má Kulhánek k OSN stále blízko – a nebojí se jí zastat. „Vím, že je dnes populární se do OSN trefovat, a v některých ohledech si to tato organizace nepochybně zaslouží.“
Podle něj ale kritika často míří vedle. Připomíná, že základní rozpočet celé organizace je dokonce nižší než český obranný rozpočet. „Základní rozpočet OSN – přestože v něm existuje prostor pro úspory a organizace vyžaduje reformu – je ve skutečnosti nižší než rozpočet Ministerstva obrany České republiky, tedy desetimilionové země.“
A hlavně – od OSN podle něj čekáme něco, čím nikdy být nemůže. „Někdy od OSN naivně očekáváme, že bude fungovat jako globální četník, ale tuto roli nikdy plnit nemůže,“ popsal velvyslanec.
Smysl OSN podle Kulhánka leží úplně jinde. Není to světový četník, ale místo, kde spolu mohou mluvit i státy, které se jinak sotva pozdraví.
„I přes hluboké rozpory spolu musíme mluvit. Podstata diplomacie má spočívat v tom, že se snažíme udržovat dialog se všemi, nebo řekněme přesněji s většinou aktérů. V tom také mimochodem tkví největší přínos OSN,“ uvedl.
A právě tento diplomatický prostor chce Česko využít i v boji o křeslo v Radě bezpečnosti. Pokud uspěje, získá podle Kulhánka mimořádně silnou pozici. „Pokud by se nám podařilo v Radě bezpečnosti usednout a získat dvouletý mandát jako jeden z patnácti členů, získali bychom mimořádný prostor pro prosazování našich zájmů v absolutní diplomatické špičce.“
Na kandidatuře se přitom podle něj nic nemění. „Vláda i ministr zahraničí to jasně deklarovali – o toto křeslo budeme aktivně usilovat.“
Sám ale brzdí představu, že by celou misi táhl jeden člověk. „Kampaň je týmová práce celé české diplomacie. Je samozřejmě potřeba koordinace na nejvyšší úrovni a velvyslanec při OSN v ní bude hrát klíčovou roli, ale rozhodně to není úkol jednoho člověka.“
Do New Yorku se přitom Kulhánek brzy vrátí už v nové roli. Jako washingtonského velvyslance ho čeká Valné shromáždění OSN a také řada bilaterálních jednání. Za Česko dorazí prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Z New Yorku do Washingtonu
Do Spojených států se Kulhánek vrací na důvěrně známou půdu. Na Univerzitě v Georgetownu kdysi studoval a Washington se mu podle jeho slov vždycky líbil.
„Když jsem tam nedávno byl, byl jsem překvapený, jak moc se proměnil a s ním také univerzita,“ říká. Na svou alma mater se přitom podíval už během působení v New Yorku.
Vzal s sebou rodinu, aby se podle vlastních slov „s nadsázkou tatínek trochu pochlubil“. Jenže pětiletá dcera mu na nostalgické vzpomínání rychle poslala vlastní, poněkud přízemní pohled.
„No, měl jsi to tady sice moc hezké, ale není tu žádné hřiště ani prolézačky. Tak co jsi tady vlastně dělal?“ vzpomínal Kulhánek na dceřin verdikt.
Do Washingtonu se navíc stěhoval poněkud netypicky – z jednoho amerického diplomatického postu rovnou na druhý. „Každé stěhování, ať už velvyslance, nebo kohokoliv jiného, je náročné. Tím, že jsem přejížděl z jednoho postu na druhý, je to v diplomacii poměrně atypické,“ popisuje.
Samotné stěhování mu ale vynahradila cesta vlakem. Kulhánek je totiž prý velkým fanouškem železnice a přejezd po východním pobřeží jej potěšil.
„Aniž bych se chtěl dotknout zbytku USA, železniční tratě i vlaky jsou na východním pobřeží vynikající. Cesta vlakem po východním pobřeží je nádherná,“ zavtipkoval a dodal, že si stěhování přes veškerý doprovodný stres nakonec velmi hezky užil.