„Jde bohužel o daleko sahající zásah NBP do politiky, jakkoli se má banka starat o měnovou politiku, a ne o politiku,“ prohlásil ministr financí a hospodářství Andrzej Domański. Nevyloučil převedení účtů ústavního soudu do jiné banky.
Schůzky parlamentních stran o situaci na ústavním soudu, kterou na pondělní odpoledne svolal prezident Karol Nawrocki, se neúčastní představitelé dvou ze tří vládních uskupení, Občanské koalice premiéra Donalda Tuska a Nové levice.
Přišli však politici Polské lidové strany (PSL), informoval server Onet. Prezidentův mluvčí Rafal Leśkiewicz ocenil, že jednání se zúčastní „ti, kdo chtějí jednat o ozdravení situace, kterou pokazil premiér Donald Tusk“.
Ústavní soud, až dosud ovládaný soudci spjatými s nynější opoziční stranou Právo a spravedlnost (PiS), se na konci října pokusila převzít skupina soudců, zvolených poslanci nynější vládní koalice.
Představitelka této skupiny Anna Korwinová-Piotrowská uvedla, že pozastavila výkon funkce dosavadnímu předsedovi soudu Bogdanu Šwienczkowskému a jeho zástupci Bartlomieji Sochańskému.
Dlouhotrvající spor
Spor kolem ústavního soudu tuto instituci fakticky paralyzoval, napsala tehdy agentura Reuters. Připomněla, že prezident Nawrocki, kterého označila za spojence bývalé polské nacionalistické vlády, odmítl uvést do úřadu tři ze šesti soudců zvolených poslanci v tomto volebním období.
Těmto soudcům, zvoleným nynější parlamentní většinou, dosavadní předseda ústavního soudu Šwienczkowski a místopředseda Sochański odmítali umožnit výkon funkce.
Opozice obviňovala vládu z pokusu o státní převrat. Naopak vládní představitelé naopak argumentují verdiktem Soudního dvora EU, který na konci loňského roku dospěl k rozhodnutí, že polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie
Také podle rozhodnutí nesplňuje požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a tehdejší předsedkyně.
Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise, podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda PiS. Nynější polská vláda verdikt unijního soudu uvítala, zatímco polský ústavní soud jej odmítl.
Teoreticky by rozhodnutí nejvyšší soudní instance v EU mělo v Polsku spustit reformy, které by obnovily nezávislost ústavního soudu, což je i podmínka členství v EU.
V praxi se ale dvěma po sobě jdoucím ministrům spravedlnosti jmenovaným novou liberální vládou, která je u moci od roku 2023, nepodařilo nezávislost ústavního soudu obnovit.
Hlavním důvodem je, že současný i minulý prezident, oba spjatí s PiS, buď vetovali, nebo slíbili vetovat změny, které by zvrátily reformy podniknuté PiS, napsala tehdy agentura AP.

