Brusel – Jedenáct evropských zemí včetně České republiky žádá Evropskou komisi, aby zpřísnila vydávání schengenských víz pro ruské občany. Vyplývá to z dopisu, který zástupci států poslali šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové a eurokomisaři pro migraci Magnusi Brunnerovi. Dopis za Česko podepsali ministr zahraničí Petr Macinka a ministr vnitra Lubomír Metnar.

Státy v dopise, o kterém informovala polská rozhlasová stanice RMF24, uvádějí, že v září 2022 Evropská komise oprávněně v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině pozastavila platnost dohody o zjednodušeném vízovém režimu s Ruskem. Následně vydala pokyny pro vyřizování žádostí o víza podaných ruskými státními příslušníky. „Nerovnoměrné provádění těchto pokynů v jednotlivých členských státech však zůstává značně problematické, neboť postrádá dostatečnou míru solidarity i konzistentnost. Zároveň hrozí, že se členské státy ocitnou v nerovném ekonomickém postavení,“ stojí v dopise, do kterého nahlédla ČTK.

Kromě Česka dopis podepsalo i Švédsko, Polsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a dále dvě země mimo EU – Norsko a Island. Evropa podle těchto států potřebuje „jednotný a koordinovaný přístup“, jinak sankce nemají smysluplný dopad na ruský stát a společnost.

„S blížícím se létem považujeme my, níže podepsaní ministři, za naléhavé znovu zdůraznit nutnost zachovat restriktivní vízovou politiku vůči ruským žadatelům o víza,“ stojí v dopise. Podle ministrů je velmi „znepokojující sledovat, jak se stále více ruských turistů baví na evropských plážích a v evropských letoviscích, zatímco rakety a drony nadále zasahují civilisty a civilní infrastrukturu na Ukrajině“. Ministři v této souvislosti rovněž připomínají osud tisíců nelegálně deportovaných ukrajinských dětí.

Podle statistik uvedených v dopise bylo ruským občanům v roce 2025 vydáno 477.878 schengenských víz pro turistické účely. Významnou část z nich přitom tvořila víza pro více vstupů.

Vydávání víz je v pravomoci jednotlivých členských zemí. Některé ze zemí usilují o úplný zákaz vstupu občanů Ruska do EU, to by ale vyžadovalo schválení kvalifikovanou většinou států.

Většina unijních zemí na hranicích s Ruskem nebo v jeho blízkosti již vydávání víz výrazně omezila. Polsko, pobaltské státy, Česko a Finsko svým východním sousedům z velké části zavřely dveře. Naopak státy, které se spoléhají na příliv ruských turistů během léta, jako je Itálie, Španělsko, Řecko a Francie, stejně jako za vlády maďarského premiéra Viktora Orbána ke Kremlu vstřícné Maďarsko, byly v udělování víz relativně liberální i přes ruskou agresi na Ukrajině.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.