Téma veřejnoprávních médií má mnoho rovin. Můj základní dojem přitom je, že v této věci de facto neexistuje byť náznak komunikace mezi opozicí a koalicí. Je ten dojem správný?
Je to tak, a dokonce nekomunikují ani s experty pro oblast veřejnoprávních médií či s odbornými organizacemi, jako je například Syndikát novinářů či Reportéři bez hranic. Na chybějící komunikaci si stěžují i odbory České televize.
Dialog s vládní koalicí není možný, ani když se o něj snažíme. Všechno si schvalují na sílu a pokoutně, naopak veškeré naše návrhy shazují ze stolu. Údajně kvůli jejich procesním pochybením a nedostatkům.
Uvedu příklad. Mediální výbor svou vládní většinou ve čtvrtek zrušil všechna usnesení, která jsme na výboru přijali minule. A zástupci koalice tak neučinili na základě nějaké věcné argumentace týkající se obsahu těch usnesení, ale prý kvůli procesním vadám. To je nesmysl. Prostě jim z principu vadilo, o co jde a že to jsou opoziční usnesení. Kdyby to bylo kvůli technikáliím, tak obratem založí novou expertní skupinu. Ale tomu se brání.
Celkově čtyřikrát jsem se jich ptala, zda jim vadí jenom procesní pochybení a zda se tedy můžeme otevřeně bavit například o tom, že vznikne pracovní skupina složená z expertů, kteří by se vyjádřili k tomu, co předložil ministr kultury.
Mohli by udělat expertní skupinu, kde by byli hlavně nezávislí experti a každá ze stran by mohla nominovat určitý počet odborníků. Za její koordinaci a vznik by navíc mohl převzít odpovědnost někdo z vládní koalice. Nic takového ale vláda nechce. Opakovaně to její poslanci a poslankyně odmítli.
Koalice dokonce nepřipustila ani to, abych je seznámila se závěry této expertní skupiny, která vznikla na základě minule přijatého usnesení. Nechtějí se s nikým bavit. Odmítli i to, abychom k dialogu pozvali kolegy a kolegyně ze Senátu. Takže dialog vlády s opozicí? Nula.
Komunikujete mezi sebou aspoň mimo oficiální jednání, v zákulisí politiky?
Zákulisně někteří vládní poslanci dokážou přiznat, že ten návrh zákona Oty Klempíře je zmetek, ostatně Martin Kolovratník z hnutí ANO ve čtvrtek na jednání mediálního výboru popsal své pochybnosti, nicméně přesto s námi odmítají navázat spolupráci a odmítají se na čemkoliv domluvit.
Jedno z usnesení, které ve čtvrtek zástupci vlády zrušili, a vy jste se o tom už zmínila, byl vznik pracovní skupiny, která by posuzovala návrh zákona o médiích veřejné služby. Co s ní tedy bude?
My jsme se už v pondělí s jejími členy domluvili, že budeme pokračovat. Například neformálně, to znamená, že by skupina nefungovala při mediálním výboru, ale třeba jako skupina složená zejména z nezávislých expertů, vedení České televize a Českého rozhlasu, odborů, profesních organizací a z poslanců a senátorů, kteří o to mají zájem.
Zároveň nám bylo přislíbeno, že by skupina případně mohla pokračovat pod záštitou Komise pro sdělovací prostředky v Senátu. V takovém případě by měla silnější mandát, než kdyby pokračovala pouze na neformální bázi. Určitě ale najdeme nějakou formu, jak by mohla pokračovat.
A musím taky říct, že mě překvapila reakce, myslím, že to byla poslankyně Barbora Rázga z hnutí ANO, která navzdory tomu, že obdržela všechny podklady, tak se explicitně ptala, jestli s danými závěry expertní skupiny skutečně souhlasí vedení České televize a Českého rozhlasu.
Skoro to působí tak, že si vytváří nějaký seznam nepřátelských lidí, kteří si dovolili nesouhlasit s jejím názorem. Jako by lidé nemohli mít odlišný názor než vláda a nepřipouštěla se diskuse.
Zdá se mi, že se tady začíná prosazovat nějaký typ monopolizace názorů. Vidíme čistky na různých ministerstvech a ve čtvrtek to bylo na mediálním výboru podobné: vláda se snaží dehonestovat názory členů pracovní skupiny včetně expertů jen kvůli tomu, že oponují jejímu postoji.
Ale vždyť ministr kultury řekl, že se o zákonu bude ještě debatovat a že to, co předložil, není jeho finální verze…
Je to protimluv. Zrušení pracovní skupiny a usnesení je důkaz. To, co koalice říká, je prostě v rozporu s tím, co reálně dělá. Mimochodem, do té pracovní skupiny, proti které ve čtvrtek tak zarputile na mediálním výboru bojovali kolegové z vládní trojkoalice, byli přizváni i oni. Naší pondělní schůzky se však nikdo z nich – z řad vládních poslanců ani senátorů – nezúčastnil.
Ve čtvrtek končí připomínkové řízení k zákonu o ČT a ČRo. Čekáte, že budou připomínky do finální verze zákona zapracovány?
Upřímně to nečekám. Spíše předpokládám, že ten zákon vláda bude tlačit na sílu. Sama se chystám na základě podnětu pracovní skupiny zákon připomínkovat a požádám také o stanovisko Evropské komise a Benátské komise Rady Evropy. Budu chtít vědět, zda je tento zákon v souladu s evropskou legislativou. Zda splňuje všechny parametry, které splňovat má.
Máte už nějaké zprávy o tom, kdy vláda zákon předloží do legislativního procesu?
Vůbec nevím. Máme pouze avízo, že to chce vláda předložit do léta. Podle mě je to ale nereálné. A jako opozice uděláme maximum pro to, aby se to nestalo.
Jinými slovy mi říkáte, že opozice bude postupovat stejně jako při volbě nových členů Rady České televize – tedy že bude projednávání tohoto zákona obstruovat?
Je otázka, do jaké míry je dialog na plénu sněmovny obstrukcí a do jaké míry je to snaha o komunikaci a prezentaci určitých názorů a návrhů na zlepšení zákona. Ale když jedna strana nekomunikuje, moc jiných způsobů než říkat své postoje a hájit veřejnoprávní média na plénu ta druhá strana nemá. Dialog je vždy o dvou stranách.
