Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
Podle Komise se změnil globální geopolitický a obchodní kontext, na významu nabývá průmyslový rozsah a globální konkurenceschopnost. Nový přístup ukazuje na změnu v uvažování.
Válka na Ukrajině i napětí kolem Íránu totiž otevírají otázky, nakolik je blok strategicky soběstačný a zda dokáže vytvořit dostatek financí na rostoucí výdaje na obranu a sociální systémy.
Historie blokování velkých fúzí evropských firem
Brusel má přitom za sebou historii blokování velkých fúzí evropských firem – například spojení železničních aktivit německé společnosti Siemens a francouzské Alstom. Podle některých kritiků tím EU oslabila schopnost evropských firem konkurovat zahraničním rivalům.
Čtvrteční oznámení navazuje na zprávu z roku 2024, kterou vypracoval bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi a která načrtla plán reforem – včetně úpravy pravidel pro fúze, dlouhodobě kritizovaných jako překážky vzniku silných evropských hráčů například v telekomunikacích.
Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová se nechala slyšet, že je to ambiciózní změna politiky, která má lépe odpovídat realitě vysoce konkurenční globální ekonomiky a posílit konkurenceschopnost EU. Šéfka unijní antimonopolní politiky Teresa Riberaová zároveň upozornila, že nové pokyny neznamenají volné fúze pro všechny, protože cílem EU zůstává ochrana férové hospodářské soutěže bez nadměrné koncentrace moci, kterou by bylo možné zneužít.
V rámci nových pokynů chce Komise dát firmám větší prostor obhájit plánované akvizice. Podniky budou moci zdůraznit přínosy, jako jsou inovace, udržitelnost nebo odolnost, a poukázat na efektivitu, kterou jejich spojení přinese. To jim umožní lépe argumentovat ještě před zahájením hloubkových šetření, která se u spornějších případů mohou protahovat i na několik měsíců. Komise také navrhuje, aby regulátoři nezasahovali do transakcí zahrnujících start-upy nebo projekty výzkumu a vývoje, které by mohly posílit hospodářskou soutěž.
Uvolnění pravidel ale nebude neomezené. Fúze mohou být schváleny pouze tehdy, pokud prokazatelné přínosy dlouhodobě vyváží možné negativní dopady na hospodářskou soutěž. Komise ale zdůraznila, že při posuzování spojení by měla větší roli hrát velikost firem, jejich schopnost inovovat, investovat a posilovat odolnost, a podpořit tak konkurenceschopnost a rozvoj jednotného trhu.
Veřejná konzultace do konce června
Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci k těmto plánům, trvat by měla do 26. června. Zároveň varovala, že uvolněnější přístup se nebude vztahovat na všechny firmy usilující o spojení. Velké technologické společnosti například nebudou moci obhajovat akvizice start-upů, zejména v oblasti výzkumu a vývoje, argumenty o podpoře inovací. Ačkoli pravidla výslovně nerozlišují mezi evropskými a zahraničními společnostmi, při posuzování fúzí se nově více zohlední dopad na odolnost jednotného trhu, což naznačuje, že převzetí evropských podniků zahraničními investory může čelit přísnějšímu dohledu.
Nové pokyny dodají firmám potřebnou jistotu k uskutečňování konsolidací, řekla agentuře Bloomberg právnička z kanceláře A&O Shearman Eliana Paredisová. Zároveň ale upozornila, že společnosti budou muset své deklarované přínosy z transakcí přesvědčivě doložit a kvantifikovat.






