Panel expertů dokončil pro Evropskou komisi (EK) zprávu, na jejímž základě by měla vznikat pravidla pro to, jak budou děti a mladí lidé v EU využívat sociální sítě. Mezi doporučení patří i omezení přístupu pro ty nejmladší.
Sociální sítě a děti je téma, které se nyní řeší ve většině zemí světa, přičemž řada států se přiklání k nějaké formě regulace až zákazu. Potvrzuje to výsledek posledního výzkumu Eurobarometru, ze kterého vyplývá, že i Evropané jsou v drtivé většině znepokojeni všemi riziky, kterým děti na sociálních sítích čelí. A volají po jejich lepší ochraně a také po přísnějším boji proti dezinformacím: 92 procent Evropanů se domnívá, že posílení ochrany dětí a mladých lidí na internetu by mělo být pro EU prioritou.
Evropská komise si zatím oficiální názor neudělala, rozhodla se totiž nejprve získat odpovědi těch nejlepších expertů, na jejichž základě by teprve měla vzniknout nějaká věcná, neunáhlená řešení, která by byla použitelná v praxi.
Tato zpráva přichází v době, kdy se nám naskýtá jedinečná příležitost. Vyslechli jsme názory rodičů, pedagogů, odborníků i samotných mladých lidí. Seznámili jsme se se zkušenostmi našich partnerů i členských států. Teď je třeba přistoupit k činům na evropské úrovni.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vloni oznámila vznik panelu složeného z nejlepších evropských odborníků, ale také zástupců mladých lidí. A tento panel vydal po několika zasedáních svou zprávu právě tento týden. Má 156 stran, její souhrn pak 25 stran. Na jejím základě by se měly orgány Evropské unie rozhodovat, jaké kroky pro bezpečnost dětí lze udělat, tedy jaká pravidla se nastaví.
Množství příležitostí, ale i problémy
Panel se shodl na tom, že svět sociálních médií a dalších platforem nabízí dětem i dospívajícím obrovské množství příležitostí – od získávání informací přes navazování vztahů až po vytváření vlastního originálního obsahu. Problém podle něj spočívá v tom, že nezletilí musí mít nejprve schopnosti, které jim umožní tyto možnosti naplno využít a rozvíjet tak potenciál na sociálních sítích.
Mladí na to ale podle zprávy připravení nejsou, navíc v tomto prostoru naráží na množství rizik. „Patří mezi ně hrozby nadměrného používání v důsledku návykových prvků, nahrazování aktivit prospěšných pro vývoj, vystavení se škodlivému obsahu a nevhodným kontaktům online,“ konstatuje analýza.
Toto prostředí je natolik nové a současně proměnlivé, že ani sami rodiče často netuší, jak ho správně svým potomkům regulovat. Natož aby to věděly státy, které musí nastavovat pravidla, jež budou univerzálně platná. To vede k častým úvahám o celospolečenské regulaci – autoři zprávy ji neoznačují za ideální, ale připouštějí, že zatím neznají lepší řešení. Regulace podle nich „mohou být nezbytným preventivním opatřením, dokud se neprokáže, že prostory sociálních médií a dalších digitálních služeb jsou pro děti a dospívající bezpečné, nebo dokud se neobjeví bezpečné alternativy,“ uvádějí.
Cílem věkových omezení, která by mohla přijít, podle autorů dokumentu není přenést primární odpovědnost za bezpečnost nezletilých na internetu na rodiče – a rozhodně ne na samotné děti a dospívající. Primární zodpovědnost by měli mít vždy poskytovatelé sociálních médií a dalších digitálních služeb.
Odlišné přístupy
Zásadním bodem nové zprávy je snaha o odlišné přístupy vůči různým věkovým skupinám. Výzkumy (a do značné míry i laické pozorování mladých lidí) totiž dokládají, že chování tříletého dítěte a šestnáctiletého dospívajícího musí mít jiné zákonitosti, kdy každý z nich čelí na sociálních sítích odlišným rizikům a také proto vyžaduje odlišnou regulaci.
Autoři analýzy se shodli na třech základních skupinách, pro každou pak navrhují odlišná opatření.
Tři skupiny
„Zabraňte jim v nadměrném přístupu k obrazovkám a sociálním médiím, “ zní doporučení pro děti ve věku do tří let, přičemž to ale neznamená úplný zákaz. Naopak se uznávají vývojové potřeby dětí, pokud jde o vazbu, smyslový rozvoj a osvojování si jazyka v raném věku. Rodiče by měli upřednostňovat osobní interakce a měli by si uvědomovat, jak oni sami používají digitální zařízení, aby potomkům nabídli pozitivní vzor.
Mezi třemi a dvanácti lety doporučuje panel kontrolované používání sociálních médií a zařízení odpovídající věku. „Dětem by nemělo být povoleno nekontrolované používání zařízení využívajících internet. Školy by měly poskytovat infrastrukturu pro kontrolované a omezené používání elektronických zařízení pro vzdělávací účely podporující digitální a mediální gramotnost, emocionální odolnost a kritické uvažování o rizicích. Rodiče a pečující osoby by měli dohlížet na postupný rozvoj digitální autonomie a podporovat jej prostřednictvím sociálních médií a dalších digitálních služeb odpovídajících věku,“ doporučují experti.
Dospělí by také měli pravidelně mluvit s dětmi o možných přínosech a rizicích komunikace na internetu. Rodiče i pedagogové by měli i nadále povzbuzovat děti v tomto věku k účasti na aktivitách mimo on-line prostředí.
Ve věku 13 až 18 let by mladí lidé měli začít postupně začínat autonomně (tedy bez dozoru dospělých) používat sociálních média odpovídající jejich věku. Tato média by ala měla mít bezpečný design, tedy omezení nekonečného scrollování a dalších prvků, jež mohou vyvolávat závislost. I nadále má v tomto věku zásadní význam individuální rodičovská kontrola a dohled odpovídající věku.
„Děti mladší 13 let by měly mít časově omezený přístup k prostředí sociálních médií odpovídající jejich věku pouze s povolením rodičů a pod jejich dohledem nebo v kontextu vzdělávání. Od 13 let by dospívající měli mít možnost rozvíjet autonomní používání bezpečných sociálních médií a dalších digitálních služeb odpovídajících věku,“ nabádá konkrétně zpráva.
Další doporučení
Autoři dokumentu by si přáli, aby také vznikly kvalitní nástroje pro určení věku – bez nich totiž nebude možné nastavit správně a hlavně účinně žádná pravidla, která by opravdu fungovala. Tyto aplikace by – stejně jako výše popsaná pravidla – měly fungovat napříč celou Evropskou unií, aby byl přístup pokud možná co nejjednotnější. Samozřejmě až poté, co tato doporučení přijme Evropská komise a schválí je Evropský parlament a Rada EU.
Zásadní je také snaha přenést důkazní břemeno na poskytovatele sociálních médií a jiných digitálních služeb, aby právě oni prokázali, že jejich produkty a služby jsou pro nezletilé osoby bezpečné.
