Unijní exekutiva stejně jako v minulých letech rozdělila hodnocení do čtyř kapitol, věnovaných soudním systémům, boji proti korupci, pluralitě médií a celkové kontrole a vyváženosti institucí. Reaguje v nich na předchozí doporučení a dává českým úřadům nová.
„V doporučení týkajícím se obnovení revize právních předpisů o střetu zájmů, včetně oblasti skutečného vlastnictví, nebyl zaznamenán žádný pokrok,“ uvádí 22stránková zpráva, která se týká České republiky. Zpráva si všímá toho, že letos v červnu předložili čeští poslanci návrh novely právních předpisů o střetu zájmů.
Související
Návrh přitom obsahuje změny, které nahrazují pojem ovládající osoba pojmem skutečný majitel. „Navrhovaná úprava by zúžila rozsah plošného zákazu poskytování dotací a zadávání veřejných zakázek společnostem ovládaným členy vlády. Umožnila by totiž poskytování těchto dotací a uzavírání těchto smluv v případech, kdy nejsou poskytovány ministerstvem, za které daný člen vlády přímo odpovídá,“ říká zpráva EK.
Nyní podle komise probíhá intenzivní veřejná debata o uplatňování stávajících pravidel střetu zájmů a o jejich celkové účinnosti, zejména pokud jde o kontrolu konkrétních podnikatelských zájmů vysoce postavených veřejných představitelů. Ohledně celkového systémů auditů a kontrol nyní nadále pokračuje komunikace mezi českou vládou a Evropskou komisí. „Protože dosud nebyly vyřešeny přetrvávající obavy, nebylo v plnění tohoto doporučení dosaženo žádného pokroku,“ dodává dokument.
Zpráva se dotkla i situace kolem ČT a ČRo
Loňská zpráva uváděla, že novely zákona o České televizi, zákona o Českém rozhlasu a dalších souvisejících předpisů přijaté v roce 2025 pozitivně reformovaly systém financování veřejnoprávních médií a zajistily jeho udržitelnost. Nyní dokument uvádí, že „návrh zákona předložený novou vládou, který by zrušil poplatky za veřejnoprávní média, vyvolal obavy“.
Dokument podrobně zmiňuje, že 15. června nová česká vláda schválila návrh novely zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu, který by v případě přijetí zrušil poplatky za veřejnoprávní média. To by od roku 2027 vedlo ke snížení jejich celkových příjmů přibližně o 15 procent ve srovnání s příjmy v roce 2026, dodává EK ve své zprávě.
Zainteresované subjekty přitom vyjádřily obavy, že tyto změny mohou vážně ohrozit nezávislost veřejnoprávních médií a jejich schopnost plnit své úkoly. Tyto obavy vedly k rozsáhlým protestům v zemi od března do května 2026, říká zpráva unijní exekutivy. „Monitor plurality médií pro Česko uvádí, že veřejnoprávní média se znovu dostala pod politický tlak, což vedlo k zesílenému úsilí ovlivňovat redakční směřování a personální rozhodování. V důsledku toho zvýšil hodnocení rizika v této oblasti na středně nízké,“ uzavírá text.
Míra nezávislosti soudnictví je podle EK vysoká
V části věnované justici Evropská komise pozitivně hodnotí, že nový dvoustupňový disciplinární systém pro soudce, státní zástupce a soudní exekutory funguje dobře. Rovněž i soudní systém nadále funguje efektivně, nicméně úsilí o digitalizaci soudnictví čelí zpožděním. Míra vnímané nezávislosti soudnictví v Česku je podle hodnocení komise i nadále vysoká jak mezi širokou veřejností, tak i mezi firmami. Celkově 70 procent široké populace a 60 procent firem vnímá úroveň nezávislosti soudů a soudců jako „docela nebo velmi dobrou“.
Vzhledem k výše zmíněným výhradám doporučuje komise Česku zejména pokročit v digitalizaci soudního systému, hlavně spuštěním systému elektronického soudního spisu.
Unijní exekutiva pozitivně hodnotí určitý další pokrok při přijímání opatření ke zkrácení délky řízení a zajištění nezávislosti vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni. „Protože však průměrná délka těchto řízení zůstává problémem, komise doporučuje Česku přijmout další opatření ke zkrácení délky řízení a zajistit nezávislost vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni, mimo jiné reformou trestního řízení,“ uvádí dokument.
EK Praze také doporučuje přijmout opatření ke zvýšení transparentnosti legislativního procesu a smysluplného zapojení zainteresovaných stran, zejména řešením častého využívání zrychlených legislativních postupů a praxe takzvaných legislativních přílepků. Stále častěji totiž podle unijní exekutivy dochází k využívání legislativních postupů, které obcházejí zapojení veřejnosti a zainteresovaných stran, meziresortní připomínkové řízení a hodnocení dopadů, .
Evropská komise rovněž konstatovala, že v Česku nebylo dosaženo žádného pokroku v reformách týkajících se transparentnosti informací o vlastnictví médií, protože příslušný návrh zákona stále čeká v parlamentu a nebyl formálně vytvořen plně funkční registr transparentnosti. Vzhledem k tomu, že tato oblast spadá pod ustanovení Evropského aktu o svobodě médií (EMFA), má komise i nadále v plánu sledovat významný vývoj v této oblasti a jeho dopady.
