Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
Už několik let přibývá náznaků, že Afrika směřuje k rozdělení kontinentu na dva. Nový výzkum oxfordských geologů to potvrzuje. V oblasti, kterou zkoumali, totiž našli první náznaky toho, že takový proces tam může opravdu začínat.
Podle studie to vypadá, že zemský plášť v oblasti střední Afriky – konkrétně příkopové propadliny Kafue – mírně proniká k povrchu. Pokud by to pokračovalo, mohla by se tato příkopová propadlina rozvinout v novou hranici tektonických desek. Což by vedlo k rozdělení afrického kontinentu na dvě poloviny.
Důkazy v podobě helia
Geologové našli několik důkazů, že tento proces probíhá. Odhalili totiž, že podél 2500 kilometrů dlouhé propadliny Kafue se vyskytuje nečekaně vysoké množství izotopů helia. Pro laiky by to nebylo nic moc zajímavého, ale pro vědce je to důležitý signál. Naznačuje to, že horké prameny v Zambii jsou přímo propojené se zemských pláštěm. A právě ony fungují jako komíny, kterými se tyto látky dostávají do zemské kůry.
Nemusí to znamenat, že se začne na povrchu dít v nejbližší době něco dramatického – ve skutečnosti tomu zatím nic nenaznačuje. Ale podle vědců se vyplatí situaci začít bedlivěji sledovat, už jen proto, že to zlepší poznání těchto dlouhodobých jevů.
Rozhodně by se toto rozdělení neodehrálo brzy. Ve skutečnosti podle autorů lidstvo nemusí problém vůbec řešit, protože horizont, v jakém by trhání, natožpak samotné oddělení kontinentů, mohlo začít, dalece překračuje horizont existence nejen lidské civilizace ale i celého druhu Homo sapiens. Jedná se totiž o proces trvající desítky milionů let, který se navíc může sám zastavit.
„Naše data potvrzují, že tento systém je v současné době ‚probuzený‘ a geologicky aktivní,“ řekla časopisu New Scientist autorka studie a geoložka z Oxfordu Ruta Karolyteová. „To, že se vyvíjí aktivní příkopová propadlina, ale nutně neznamená, že tam za 100 milionů let bude oceán. Je to nicméně možnost.“
Podobné zlomové zóny nejsou výjimečné, pro vědce je ale výjimečné dostat se k nim v tak raném stádiu jejich vzniku. Že by Kafue mohlo něco takového čekat, naznačuje i několik dalších jevů, jež tam probíhají. Na ty se ale vědci v tomto výzkumu nesoustředili.
Zambie, plyn, zemská kůra
Vědci odebírali vzorky bublinek plynu, který uniká ze Země na povrch z osmi geotermálních vrtů a pramenů v Zambii – šest z nich na výše popsané zlomové linii, dva mimo ni. Ukázalo se, že právě šestici zdrojů na zlomu něco spojuje, a to že na všech geologové našli neobvykle vysoké množství helia. To by mohlo mít více zdrojů, ale izotopy, jež vědci odhalili, odpovídají těm v zemském plášti. Také vzorky oxidu uhličitého ze zlomu naznačují blízkost pláště.
Což znamená, že šlo o plyny, které vznikly na tomto místě a přímo se dostávají na povrch – a to zase potvrzuje hypotézu, že je oblast aktivní. Podle studie to nabízí Zambii spoustu příležitostí, přinejmenším do doby, než tam za stovku milionů let vtrhne moře. Tato geologická aktivita totiž otevírá snadný přístup nejen ke geotermální energii, Zambie by mohla takto získat také helium a vodík, což jsou zdroje s významným ekonomickým využitím.
