Zatím neznámý pachatel ukradl lebku v úterý z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku, policie ho hledá.
Ve srovnání s jinými lebkami svatých byla ta sv. Zdislavy v bazilice v Jablonném v Podještědí chráněna podle Kubína méně. Spočívala ve schráně se sklem pod bočním oltářem, téměř stačilo pro ni natáhnout ruku. „Asi nikoho nenapadlo, že někdo bude ve 21. století krást ostatky svatých. Ve středověku to bylo běžné, považovaly se za prostředek k uzdravení. Ale ani dnešní teologie to už tak nebere,“ řekl Kubín. Zpeněžit ostatky svatých lze podle něj dnes jen těžko.
Nejdůležitější z ostatků českých svatých je podle něho nepochybně lebka sv. Václava, kterou církev využívá při výjimečných příležitostech. Při dubnovém uvedení Stanislava Přibyla na pražský arcibiskupský stolec byla v katedrále sv. Víta vystavena lebka sv. Vojtěcha. Obě patří do střeženého svatovítského pokladu, stejně jako lebka sv. Ludmily.
Součástí je podle Kubína rovněž část lebky sv. Prokopa. Její historie ale není jednoznačná, jako je tomu u jiných lebek včetně sv. Zdislavy, uvedl odborník. V pokladu jsou také lebky svatých odjinud, například údajná lebka sv. Melichara, jednoho ze tří králů. Velkým sběratelem relikvií byl Karel IV.
Sv. Zdislava je podle Kubína integrální součástí českých dějin. „Těžko můžete nahradit lebku jednoho z českých světců, kterých tolik nemáme. Je to jako by z hrobu někdo ukradl lebku vašeho příbuzného,“ doplnil Kubín.
Krádež lebky z baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy se podle policie stala v úterý mezi 18:00 a 18:15. Pachatel měl pravděpodobně černé či jinak tmavé oblečení a na nohou měl zřejmě bílé či jinak světlé boty. Policie vyzvala ke spolupráci veřejnost.
Lebku zloděj ukradl v úterý na začátku bohoslužby. Uvnitř v té době byl jen kněz, který se na bohoslužbu chystal. Církev ve středu vyzvala pachatele k vrácení relikvie, nevyloučila vandalismus.
Zdislava se narodila kolem roku 1220 na hradě v Křižanově na Žďársku, provdala se za velmože Havla Markvartice do severních Čech na hrad Lemberk v Jablonném v Podještědí. Byla šlechtičnou, zakládala špitály a kláštery, v Turnově a právě v Jablonném v Podještědí. Proslula rovněž dobročinností, křesťanskými skutky lásky k bližnímu a léčitelským umem. Zemřela ve věku 33 let v roce 1252 a její ostatky byly uloženy v kostele sv. Vavřince v Jablonném. Za blahoslavenou byla prohlášena roku 1907, papež Jan Pavel II. ji svatořečil 21. května 1995 v Olomouci. Od roku 2000 je patronkou litoměřické diecéze. Její památka se slaví vždy 30. května.
