Haiti čelí nebývalé vlně násilí spojeného s gangy. Zpacifikovat zločinecké skupiny má pomoci nová mezinárodní mise, jež dostala pravomoc zatýkat. Nahradí tak síly vedené Keňou, které neuspěly a čelí obvinění ze sexuálních útoků. Místní policie ve spolupráci se soukromou vojenskou firmou mezitím systematicky vraždí údajné ozbrojence včetně dětí pomocí dronů. Lidskoprávní organizace poukazují na civilní oběti. Nezletilí tvoří podle OSN polovinu členů gangů.
Haiti se potýká už řadu let s ekonomickou a politickou krizí. Extrémní klimatické jevy, včetně hurikánů, povodní nebo sucha, stejně jako ničivá zemětřesení navíc podle OSN zhoršují humanitární situaci a komplikují obnovu a rozvoj země.
Stát nemá funkční parlament a poslední parlamentní volby, stejně jako ty prezidentské, se konaly v roce 2016. Chudá země čelí násilnostem a opakovaným protivládním protestům. V červenci 2021 komando kolumbijských žoldnéřů zabilo prezidenta Jovenela Moïseho. Akci zosnovala zřejmě skupina místních politiků a podnikatelů.
Zločinecké skupiny tehdy využily mocenského vakua ke zpochybnění legitimity haitských vůdců a rozšíření svého vlivu po celé zemi. Až 90 procent hlavního města Port-au-Prince se dostalo pod kontrolu gangů. V hustě osídlené oblasti působí přibližně šestadvacet zločineckých skupin, upozornila stanice al-Džazíra.
Předloni v únoru se gangy sdružily do aliance Viv Ansanm, jíž se podařilo přimět k rezignaci premiéra Ariela Henryho, který byl od vraždy Moïseho zároveň hlavou státu. Poté regionální sdružení CARICOM dohodlo plán přechodné vlády. Ta má zemi vést do inaugurace nového prezidenta a připravit volby. První kolo by se mělo konat letos v srpnu. K účasti se registrovaly stovky politických stran a skupin.
Gangy, které ovládají i řadu klíčových zásobovacích tras, měla pomoci dostat pod kontrolu mezinárodní mise vedená Keňou, jejímž mandátem bylo podporovat místní policii. Mise hrála klíčovou roli v zabezpečení životně důležité infrastruktury, jako jsou letiště či námořní přístav.
Silám, poprvé nasazeným v roce 2023, se ale nepodařilo zločinecké skupiny do loňského podzimu zpacifikovat. Podle al-Džazíry úředníci uvádějí jako důvod nedostatek finančních prostředků, pracovních sil a institucionální podpory. Z původně plánovaných 2500 členů sil jich byl necelý tisíc.
Sexuální aféry mírových sil
Haiti má dlouhou a problematickou historii zahraničních intervencí. Po smrtícím zemětřesení v roce 2010 vypukla v zemi cholera, která byla spojena se špatnými hygienickými postupy mezi mírovými silami OSN. Zemřelo tehdy deset tisíc lidí. Zaměstnanci OSN na Haiti také čelili v letech 2004 až 2017 řadě obvinění ze sexuálního zneužívání žen a dětí.
To se nyní pojí i se skončenou misí vedenou Keňou a podporovanou USA. Zpráva OSN z letošního února podrobně popisuje čtyři případy. Tři z obětí byly děti, které byly údajně znásilněny. Čtvrtá oběť údajného sexuálního násilí byla osmnáctiletá.
„Všechna obvinění byla potvrzena vyšetřováním provedeným Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva,“ uvádí se ve zprávě. Keňa zjištění oficiálně odmítla s tvrzením, že její vlastní interní vyšetřování nenašlo žádné důkazy, které by tato tvrzení podporovaly.
Od nasazení sil vedených Keňou se nicméně bezpečnostní situace v zemi spíše zhoršuje a ozbrojené skupiny se nadále rozšiřují do větších oblastí země. „Nic se nezměnilo,“ řekl CNN Réginald Fils-Aimé, haitský lékař ze Zanmi Lasante, největšího nevládního poskytovatele zdravotní péče v zemi. Skupina byla kvůli násilí nucena zavřít několik nemocnic.
Podle lednové zprávy organizace OSN bylo od roku 2022 zabito na Haiti nejméně šestnáct tisíc lidí a více než 1,5 milionu muselo opustit své domovy. Více než polovina z téměř dvanácti milionů obyvatel nemá dostatek jídla.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zjistil, že od března 2025 do 15. ledna letošního roku bylo hlášeno nejméně 5519 úmrtí souvisejících s gangy. Některé z obětí zločinecké skupiny uvěznily a podrobily „procesům“. Někteří byly zastřeleni a jejich těla zapálena. Objevily se rovněž zprávy o sexuálním násilí používaném jako trest. Některým Haiťanům se podařilo ze situace „vyplatit“.
Úřadující premiér Haiti Alix Didier Fils-Aime se nedávno setkal s představiteli OSN, aby projednal úsilí o potlačení ozbrojených skupin. Rada bezpečnosti OSN loni na podzim odsouhlasila vznik nové rozšířené mise nazvané Síly pro potlačování gangů (GSF), jež má nahradit neúspěšnou policejní misi v režii Nairobi.
USA a Panama v návrhu uvedly, že GSF by měly sloužit jako nástroj k „neutralizaci, izolaci a odstrašení“ gangů. Mise by nově měla mít pravomoc zatýkat a použít vojenskou sílu v případě ohrožení míru.
Začátkem dubna dorazila na Haiti první skupina z Čadu, kterou doprovázel bývalý úředník OSN z Jihoafrické republiky Jack Christofides, jež má stát v čele GSF. Počáteční mandát mise je dvanáct měsíců a postupně by se měla rozrůst na pět a půl tisíce členů.
Nejasné financování nové mise
Otazníky však dál visí nad složením a financováním mise. Ačkoli na GSF bude dohlížet „stálá skupina partnerů“, která zahrnuje USA, Kanadu, Salvador, Guatemalu, Jamajku, Keňu a Bahamy, zůstává nejasné, zda tyto země samy vyšlou vojáky a případně kolik, uvedla americká stanice CNN. GSF se bude i nadále alespoň částečně spoléhat na dobrovolné finanční příspěvky, například na výplaty personálu.
„Je to hybridní model,“ řekl serveru The New Humanitarian William O’Neill, nezávislý expert OSN pro lidská práva na Haiti. „Část finančních prostředků bude poskytována z rozpočtu OSN, ale většina peněz bude stále pocházet z dobrovolných příspěvků. To vyvolává tři velké otázky: Odkud peníze vezmou? Odkud vezmou lidi? A jak dlouho to bude trvat?“
Americká administrativa, která prosazovala jak předchozí, tak i nynější misi, uvedla, že již utratila miliardu dolarů na podporu bezpečnosti na Haiti a odmítá nadále nést hlavní tíhu nákladů na tyto síly. Jasné není ani to, jak budou prověřováni vojáci vyslaní na Haiti a jaké budou dodržovat kodexy. Další otázkou zůstává, zda dokážou připravit místní síly na převzetí moci po skončení své mise.
Experti poukazují na to, že haitské gangy dnes fungují jinak. Kdysi se koncentrovaly v hrstce slumů země a fungovaly jako paramilitární skupiny pro vyšší mocnosti, politiky a podnikatele. Nyní jsou nezávislejší a mají své vlastní cíle.
Při hlasování o vzniku nové mise se v Radě bezpečnosti zdržela Moskva. Ruský zástupce Vasilij Něbenzja tehdy návrh kritizoval jako „uspěchaný“ a „nepromyšlený“ a varoval, že by mohl vést ke zneužívání. Něbenzja poukazoval na to, že mandát sil umožňuje jejím členům „použít sílu proti komukoli a každému, kdo je označen vágním termínem ‚gangy‘“.
Dronové útoky
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) v březnové zprávě uvedla, že haitská policie a soukromá bezpečnostní společnost, která s ní spolupracuje, zabily při úderech dronů na členy zločineckých skupin za uplynulý rok 1243 lidí. „Při těchto smrtelných dronových operacích byly zabity nebo zraněny desítky běžných lidí, včetně dětí,“ upozornila Juanita Goebertusová, která řídí aktivity HRW na americkém kontinentě.
HRW potvrdila na základě různých zdrojů 141 útoků za použití bezpilotních prostředků v období od loňského března do letošního ledna. Podle organizace podniká dronové útoky specializovaná policejní jednotka, která spolupracuje s americkou bezpečnostní firmou Vectus Global. Firma podle americké diplomacie dostala povolení pro poskytování bezpečnostních služeb na Haiti.
Videa, která zaznamenala útoky dronů, podle organizace ukazují, že údery zasáhly lidi, kteří byli sice ozbrojení, ale v době útoku nebyli zapojení do žádného konfliktu. „Videa posilují domněnku, že mnohé tyto dronové údery jsou pokusem o útok a zabití lidí mimo právní rámec,“ dodala organizace.
Někteří obyvatelé hlavního města Port-au-Prince v rozhovorech označili ozbrojené drony za zdroj neustálého teroru. V posledních měsících počet těchto útoků vzrostl. „S tímto strachem, touto úzkostí žiji pořád,“ řekl HRW majitel obchodu žijící v Martissantu. „Modlím se, aby drony už v naší oblasti nebyly.“ Premiér, policie ani firma Vectus Global na žádosti HRW o komentář nereagovali.
Podle OSN se soukromá vojenská společnost účastní bezpečnostních operací včetně střelby z vrtulníků, přičemž většina těchto útoků i úderů pomocí dronů působí jako cílené zabíjení.
„Zdá se, že soudní orgány nezahájily žádné vyšetřování, které by prokázalo zákonnost těchto operací a okolnosti, za nichž k zabití a zraněním došlo,“ uvádí se ve zprávě Úřadu OSN pro lidská práva, která dodává, že „zdá se, že nebyl zaveden žádný mechanismus odpovědnosti, který by obětem a členům populace umožnil přístup k účinným právním prostředkům a spravedlnosti“.
„Lidová spravedlnost“
Zpráva OSN rovněž podrobně popisuje násilí páchané skupinami zapojenými do takzvané „lidové spravedlnosti“. Vyzbrojené kameny, mačetami a stále častěji i střelnými zbraněmi vysoké ráže tyto skupiny lynčovaly osoby podezřelé z příslušnosti ke gangu, ale i další osoby podezřelé ze spáchání trestné činnosti.
„Některé vraždy byly údajně podněcovány, podporovány nebo usnadňovány policejními složkami,“ uvádí se ve zprávě. „Je nezbytné, aby úřady zajistily bezpečnost a zároveň plně dodržovaly lidská práva,“ konstatoval vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
K bezpilotním prostředkům se pokoušejí dostat i gangy. Ústřední ředitelství justiční policie vyšetřuje osoby údajně zapojené do pašování dronů přes Dominikánskou republiku pro zločinecké skupiny. Integrovaná kancelář OSN na Haiti uvedla, že se vůdci zločineckých skupin pokusili drony používat. Výzkumníci HRW však nenašli důkazy o rozsáhlém používání dronů zločineckými skupinami.
„Síly pro potlačování gangů by se měly zdržet poskytování jakékoli operační podpory haitským bezpečnostním silám, dokud nebudou zavedena odpovídající ochranná opatření k zabránění nezákonnému zabíjení, a jako podmínku jakékoli takové spolupráce by měly od haitských úřadů vyžadovat transparentnost a odpovědnost,“ apelovala na GSF organizace HRW.
Verbování dětí
Podle expertů tvoří asi polovinu členů ozbrojených skupin na Haiti děti. Jen v roce 2024 bylo v metropoli „naverbováno a zneužito“ nejméně 302 dětí, uvádí se v nejnovější zprávě generálního tajemníka OSN. Předloni jeden z dětských rekrutů řekl CNN, že mu bylo jedenáct let a byl bezdomovec, když mu gang nabídl jídlo, aby se k němu přidal. Nakonec dostal za úkol pálit těla lidí zabitých gangem.
„V souvislosti s operacemi GSF očekáváme, že z gangů odejde mnoho dětí. Velmi doufáme, že se nestanou oběťmi,“ řekla CNN vedoucí haitských operací UNICEF Geeta Narayanová.
V zemi s chatrnou sociální záchrannou sítí bohatší gangy v Port-au-Prince často vytvářejí systémy distribuce potravin a ubytování pro děti bez domova na svém území a tvrdí, že se o ně „starají“, jak ukazuje výzkum OSN. Podle CNN se daří zločineckým skupinám verbovat děti pomocí sociálních sítí, kde zveřejňují fotografie zbraní, bot, šperků či dalšího luxusu.
V některých čtvrtích ovládaných gangy ale děti předávají skupinám samotní rodiče v naději, že jejich rodinu ochrání, uvedla Narayanová. Jiné jsou uneseny nebo nuceny k sexuálním vztahům s členy gangu proti své vůli. Podle údajů OSN byly od roku 2022 policií nebo „domobranou“ zabity nejméně tři desítky dětí poté, co byly obviněny z napojení na gang – některé z nich byly mladší deseti let, poznamenala CNN.
UNICEF má pro děti, které se dokážou vymanit ze spárů gangů, program s názvem Prejeune, jehož cílem je pomoci jim znovu se začlenit do civilní společnosti. Dosud se ho zúčastnilo přes pět set dětí, z nichž mnohé procházejí složitým procesem zvládání těžkého traumatu.
Oteplení vztahů s Dominikánskou republikou
Problematické vztahy má kvůli pokračující vlně násilí Haiti s Dominikánskou republikou. V poslední době ale existují náznaky zlepšení. V květnu se po dvou letech dokonce obnoví letecké spojení mezi sousedními zeměmi, jež sdílejí jeden ostrov.
„Toto opatření má za cíl usnadnit mobilitu, oživit ekonomické vazby a posílit vztahy. Děkujeme mezinárodnímu společenství za podporu úsilí směřujícího k pomoci haitským orgánům při pacifikaci Haitské republiky, zejména za podporu ze strany OSN a Síly pro potírání gangů (FRG),“ píše se ve společném prohlášení vydaném po setkání delegací ministerstev zahraničí obou zemí na hranicích.
Dominikánský prezident Luis Abinader udělal z boje proti haitské imigraci jednu ze svých hlavních priorit. Zintenzivnil razie a vyhošťování, pozastavil vydávání víz a posílil vojenskou přítomnost na společných hranicích, kde nechal postavit zeď.
Mnoho Haiťanů se snaží opustit svou vlast, kterou sužuje chudoba a nejistota způsobená místními gangy, aby se dostali do Dominikánské republiky a pracovali tam.
Prezidentská Dominikánská republika vznikla v roce 1844 vyhlášením nezávislosti na Haiti, a stejně jako její soused si prošla ve 20. století obdobími krutých diktatur. Od začátku nového tisíciletí nicméně stojí v jejím čele demokratičtější lídři, a v posledních letech země posiluje i vztahy se Spojenými státy.
