K dramatickému incidentu došlo 11. května 2026 přibližně 72 kilometrů od libyjského Tripolisu. Kamera na palubě evropského vrtulníku zachytila pět maskovaných postav, které koordinovaly přesun zhruba devadesáti migrantů z pašeráckých člunů přímo na palubu německého záchranného plavidla.
Klíčovým momentem pro italskou policii je fakt, že jakmile byli lidé přeloženi, pašeráci se otočili a v klidu odpluli zpět k africkému pobřeží. Podle prokuratury nešlo o žádnou krizovou situaci na otevřeném moři, ale o předem domluvenou předávku lidského nákladu.
Jakmile loď dorazila do italského přístavu Brindisi se 166 lidmi na palubě, policie na nic nečekala. Kriminálka provedla na plavidle okamžitou razii a zabavila veškerou elektroniku, lodní deníky a navigační data. Vyšetřovatelé teď zkoumají, zda šlo o náhodu nebo o vědomou spolupráci s kriminálními sítěmi.
Pravidelné střety se zákonem
Pro dotčenou organizaci Sea-Watch však nejde o první střet se zákonem. Tato skupina se do křížku s italskými úřady dostává opakovaně a její historie je plná mezinárodních skandálů.
Tím nejznámějším byl incident z roku 2019, kdy tehdejší kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová ignorovala přímý zákaz vstupu do italských vod.
Po více než dvoutýdenním čekání na moři tehdy vplula do přístavu na Lampeduse, kde při manévru dokonce přitlačila k molu plavidlo italské finanční stráže a ohrozila životy policistů. Byla okamžitě zatčena a tehdejší ministr vnitra Matteo Salvini ji označil za pirátku a kriminálnici.
Tento agresivní styl konfrontace s evropskými vládami provází neziskovku celá léta. Její lodě byly v Itálii i na Maltě opakovaně úředně zadržovány a konfiskovány kvůli porušování bezpečnostních předpisů, nelegálnímu vjezdu do výsostných vod nebo chybějícím registracím.
Kritici navíc organizaci dlouhodobě obviňují, že její aktivisté cíleně vypínají námořní odpovídače (systém AIS), aby nebylo možné sledovat, jak blízko k libyjským břehům se přibližují a zda s pašeráky tajně nekomunikují přes satelitní telefony.
Posádce hrozí obvinění z organizovaného zločinu
Německá neziskovka, která se od svého vzniku v roce 2015 spoléhá na dary jednotlivců a německé protestantské církve, jakoukoliv vinu i tentokrát odmítá. Tvrdí, že její lidé pouze plnili povinnost a pomáhali lidem v nouzi. Tvrdí, že naopak oni sami byli v ohrožení života, protože na ně během operace střílela libyjská pobřežní stráž.
Pokud by posádce lodi italské úřady dokázaly, že předání migrantů bylo domluvené a nešlo o nouzi, může čelit obvinění z organizovaného zločinu.
Tresty za pašování lidí jsou v Itálii jedny z nejtvrdších v Evropě. Vzhledem k tomu, že šlo o masovou operaci více než tří osob, hrozí členům posádky 6 až 16 let vězení. K tomu se navíc přičítá likvidační pokuta 15 tisíc eur (v přepočtu zhruba 350 tisíc korun) za každého jednoho přepraveného migranta.
Případ znovu rozdmýchal dlouhodobý spor o to, zda záchranné lodě ve Středozemním moři skutečně pomáhají lidem, nebo zda fungují jako magnet, který pašerákům usnadňuje práci.
Italská veřejnost má v této věci jasno dlouhodobě. Už starší průzkumy ukázaly, že 61 procent Italů si kategoricky nepřeje, aby lodě Sea-Watch dovážely nelegální migranty na jejich území.
