Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.

„Do druhého čtení míří zákonný, realistický a odpovědný státní rozpočet, který bude aktivním nástrojem hospodářské politiky naší země,“ napsala v říjnu po schválení základních parametrů ministryně financí Alena Schillerová (ANO), podle které rozpočet na příští rok zajistí to, co lidé od svého státu právem očekávají. „Aby fungoval, investoval a dokázal je chránit,“ dodala.

Faktem ovšem je, že deficit státního rozpočtu ve výši 386 miliard bude druhý nejvyšší v historii země. Zatím nejhlubší schodek státního rozpočtu Česko vykázalo za pandemie covidu-19 v roce 2021, kdy deficit dosáhl 419,7 miliardy korun. Přes tři sta miliard korun se dostal i v letech 2020 a 2022 a tuto hranici by měl překročit i letos. V době před pandemií nicméně země hospodařila s výrazně menšími deficity. Před rokem 2020 překročil schodek stomiliardovou hranici pouze pětkrát.

Plánovaný schodek kritizovali někteří analytici už v září, kdy vláda návrh schválila. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka hovořil o „velmi vysokém schodku bez objektivních důvodů v době svižného růstu“. „Vláda se chce z dluhu proinvestovat, čísla ale tento příběh nepodporují,“ dodal hlavní ekonom Portu Jan Berka.

Vysoký schodek rozpočtu vytýkala v prvním čtení také opozice. „Takhle investiční rozpočet nevypadá,“ řekl třeba předseda ODS Martin Kupka. Skupina opozičních členů rozpočtového výboru rovněž předložila své oponentní stanovisko, v němž doporučovala sněmovně základní parametry neschválit a rozpočet vrátit vládě k přepracování. Měla podle něj mimo jiné snížit schodek na 290 miliard korun.

„Jistě, přála bych si deficit nižší, ale přes veškerou snahu, přes veškeré miliardové úspory na provozu, přes všechny projekty, díky kterým omezujeme šedou ekonomiku, nekalé zaměstnávání a podvody všeho druhu, jsme nemohli za necelých dvanáct měsíců vymazat dědictví, které jsme zdědili a které vypadalo tak, jak všichni dobře víme,“ namítla Schillerová.

Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) a předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v té souvislosti slibovali úspory v rozpočtech v následujících letech. „My jsme se zavázali, že v roce 2028 snížíme náš schodek o šedesát miliard, takže samozřejmě někde ty peníze musíme najít, ale o tom musí jednat koalice a není nic rozhodnuto,“ prohlásil v listopadu Babiš. Schillerová však pro ČT připustila, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun.

Experti připravili studii s dvaceti opatřeními

Experti z Centra veřejných financí připomněli, že kabinet ve fiskálně-strukturálním plánu z června 2026 slíbil snížit schodek veřejných financí na dvě procenta HDP v roce 2028, na 1,6 procenta v roce 2029 a na 1,2 procenta v roce 2030. Příští rok se přitom podle fiskálního výhledu resortu financí deficit prohloubí z letošních 2,8 procenta na 3,5 procenta. „Saldo se musí zlepšit o 1,5 HDP procenta v roce 2028, o 1,9 procenta HDP v roce 2029 a o 2,3 procenta HDP v roce 2030, tedy při velikosti ekonomiky roku 2026 zhruba o 135 miliard korun, 171 miliard a 207 miliard,“ vysvětlili ekonomové.

Ti proto připravili studii, v rámci níž předkládají dvacet opatření na výdajové i příjmové straně, přičemž navrhované kroky by podle nich dohromady zlepšily saldo veřejných financí o 204 miliard v roce 2028 a o 232 miliard v roce 2030 v cenách roku 2026. „Nejde o vyčerpávající reformní program ani o jedinou možnou cestu. Zaměřujeme se na oblasti, kde umíme pojmenovat konkrétní neefektivity a máme pro ně podklady. Z opatření lze vybírat. Pokud některé vypadne, je potřeba ho nahradit jiným,“ podotkli.

Studie Dvacet opatření pro dvě stě miliard a lepší veřejné finance

Autory studie jsou Markéta Koscielniak, Petr Janský a Tomáš Holub. Spoluautory jsou pak Aleš Bělohradský, Ivana Jelínková, Magdaléna Klimešová, Jan Pavel, Oliver Škultéty, Kristina Zindulková a Jan Žalman. „Nejde nám jen o miliardy. Většina opatření by dávala smysl i bez schodku, protože opravuje to, co v daních a výdajích dlouhodobě nefunguje,“ doplnili.

Upozornili však, že jednotlivá opatření nejsou nezávislá a část z nich dává smysl jen ve spojení s dalšími. Podmínkou je dle autorů rovněž nenavyšovat výdaje a nesnižovat příjmy. „Každý nový trvalý výdaj a každá nová daňová úleva zvyšují částku, kterou je potřeba najít,“ podotkli s tím, že třeba ústupky od důchodové reformy z let 2023 a 2024 by podle nich dlouhodobě stály přes sto miliard korun ročně.

Fiskálně-strukturální plán ČR pro období 2027 až 2030

Druhou podmínkou pak je, aby nové příjmy šly státnímu rozpočtu. „Z DPH (daň z přidané hodnoty) a daní z příjmů dostávají obce a kraje zhruba 36 procent, daň z nemovitostí mají obce celou. Samosprávy přitom dlouhodobě hospodaří s přebytky. Navrhujeme proto upravit jejich podíl na sdílených daních tak, aby jim přírůstek z nových opatření nepřipadl,“ stojí v textu.

Autoři zároveň uvedli, že samosprávy a zdravotní pojišťovny se mají na snižování schodků veřejných financí podílet i vlastními úsporami. „U zdravotnictví k tomu má stát úhradovou vyhlášku. U samospráv doporučujeme souběžně reformovat rozpočtové určení daní, aby nižší příjmy nevedly k plošným škrtům,“ píše se ve studii.

Opatření řeší příjmovou i výdajovou stránku

Autoři zdůraznili, že opatření vybrali podle přínosu pro rozpočet, ekonomické efektivity, dopadů na domácnosti a proveditelnosti. „Vycházíme z ekonomického výzkumu, z doporučení OECD, Evropské komise a dřívější Národní ekonomické rady vlády a z analýz Centra veřejných financí,“ doplnili s tím, že doporučení spojuje pět principů – lepší cílení podpor, méně výjimek a daně méně škodlivé pro růst, ochrana těch, kdo to potřebují, řízení výdajů podle cílů a výsledků a otevření cesty strukturálním reformám. Podrobnosti o jednotlivých principech jsou uvedeny v přehledu níže.

Dokument navrhuje deset opatření na výdajové stránce a zbylých deset na příjmové stránce. „V prvních letech převažují příjmová opatření: tvoří 176 z 204 miliard korun v roce 2028 a 188 z 232 miliard korun v roce 2030. Na příjmové straně prostor je – daň z nemovitostí vybíráme hluboko pod průměrem zemí OECD, výnos spotřebních daní reálně klesá a daňový systém je plný výjimek. Výdajové reformy nabíhají pomaleji a jejich plný přínos se ukáže až po několika letech. To ale není důvod je odkládat. Čím dřív se začne, tím méně bude potřeba zvyšovat daně,“ poznamenali autoři.

Se zvyšováním některých daní kabinet počítá. Podle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře i energetické firmy. Jde o jednu z cest, kterou by podle premiéra vláda ráda využila hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Už 13. listopadu pak dolní komora poslala do třetího čtení vládní návrh na zavedení mimořádné daně pro rafinerie.

Změna sazeb DPH

Daně hrají podstatnou roli i v návrzích, s nimiž přichází studie. Významný nástroj pro zajištění dodatečných příjmů rozpočtu ve výši desítek miliard ročně může podle autorů představovat změna sazeb daně z přidané hodnoty či jejich struktury. V Česku se v současnosti uplatňují dvě sazby DPH. Základní je ve výši 21 procent a snížená ve výši dvanáct procent.

„Zrušení snížené sazby a přesun všech položek do standardní sazby by přineslo asi 119 miliard korun ročně v cenách roku 2024. Jde o regresivní scénář, který by především skrze zvýšení DPH na potraviny zvedl spotřební výdaje o 1200 korun měsíčně u nízkopříjmových domácností a o 2500 korun u dvaceti procent nejbohatších,“ poznamenali autoři.

Studie proto počítá s méně radikální úpravou. „Navrhujeme reformu snížené sazby DPH a přesun zboží a služeb využívaných převážně vysokopříjmovými domácnostmi (hotely, restaurace, rekreační a kulturní služby, sport či knihy) ze snížené sazby dvanáct procent do standardní sazby 21 procent. Ve snížené sazbě dvanáct procent navrhujeme ponechat pouze nezbytné statky a služby (potraviny, léky, stočné a veřejnou dopravu),“ stojí v textu.

Z hlediska finančních dopadů by tato úprava podle studie do veřejných rozpočtů přinesla až 47 miliard korun ročně. I v této podobě by ovšem dopadla na domácnosti. Pro ty vysokopříjmové by měla znamenat zvýšení výdajů o zhruba 1200 korun měsíčně, pro nejnižší příjmové skupiny by mělo jít o 460 korun. „Aby reforma nezhoršila situaci zranitelných skupin, je její součástí plná kompenzace pro čtyřicet procent nejchudších domácností skrze adresnější daňový a dávkový systém,“ dodali autoři, podle nichž by tato kompenzace rozpočet stála devět miliard ročně.

Úprava podpor skrze daňový systém a omezení zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ

Studie dále doporučuje upravit takzvané implicitní výdaje. „Tedy různě zaměřené podpory domácnostem i firmám skrze daňový systém,“ upřesnili autoři, podle nichž tyto výdaje představují narůstající zátěž pro veřejné finance, aniž by vždy dobře plnily hospodářsko-politické cíle vlády. Doporučují proto omezit či zrušit možnost daňového úroku z hypoték.

Studie navrhuje i zrušení slevy na studenta, dále takzvané školkovné, které dle ní čerpají spíše vysokopříjmové a středněpříjmové domácnosti, a slevy na nepracující manželku. Autoři doporučují snížit i některé další daňové úlevy a odpočty. Úspory v této oblasti odhadli přibližně na patnáct miliard ročně.

Dalším opatřením je omezení zvýhodnění především vysokopříjmových osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) s reálně nízkými náklady úpravou paušálních výdajů a paušální daně. Daňové zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ totiž podle autorů motivuje ke švarcsystému. Změny ve zdanění OSVČ navrhovala v zářijové studii i organizace PAQ Research.

Podle Centra veřejných financí naléhavost v tomto ohledu zvyšuje vládní návrh nové definice závislé práce, který by podle PAQ Research mohl legalizovat sedmdesát až devadesát procent nynějšího švarcsystému. „Doporučujeme definici upravit tak, aby zohledňovala i ekonomickou závislost (podle metodiky Eurofound), a souběžně snížit daňové zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ,“ dodali autoři.

Daň z nemovitosti a zdanění „neřestí“

Centrum veřejných financí upozornilo i na dlouhodobě velmi nízké výnosy z daně z nemovitosti. „V minimalistické variantě doporučujeme plošné zvýšení sazeb daně z nemovitosti spolu s výraznou slevou pro trvalé bydliště. I relativně výrazné zvýšení by Česko stále drželo mezi zeměmi s nízkým zdaněním,“ uvedli autoři, podle kterých by jimi navrhovaná změna mohla do rozpočtu přinést přibližně dvanáct miliard ročně. Aby se zamezilo negativním dopadům na nájemníky, je podle nich zároveň potřeba systémově řešit dostupnost bydlení a ochranu nájemníků.

Další opatření ke zvýšení příjmů státního rozpočtu se týkají zdanění neřestí. Konkrétně autoři doporučují zavést daň na tiché víno, což by podle nich do veřejných rozpočtů mohlo přinést přibližně čtyři miliardy korun v cenách a ekonomice roku 2026. Dalších čtyři až pět miliard by dle studie mohlo přinést zavedení spotřební daně ze slazených nápojů. Dokument podporuje i zavedení spotřební daně na kratom a převedení této látky do základní sazby DPH, což už v září schválila vláda.

Centrum veřejných financí pak navrhuje také zvýšit spotřební daň na pivo. K tomu podle studie došlo naposledy v roce 2010. „Spotřební daň na pivo navíc není navázaná na množství alkoholu v nápoji. Proto navrhujeme navýšení daně na čtyřicetiprocentní úroveň oproti lihovinám. Došlo by ke zvýšení daně o 4,455 koruny za litr na 8,2 koruny za litr. Fiskální výnos opatření je přibližně čtyři až pět miliard korun v cenách a ekonomice roku 2026,“ upřesnili autoři.

Další příjmová opatření

Studie dále doporučuje implementaci emisních povolenek ETS 2 do českého právního systému a schválení již připraveného Sociálního klimatického plánu. „Tyto dva kroky Česku umožní čerpání financí ze Sociálního klimatického fondu a přístup k dalším výnosům ETS 2, čímž získá finance na řešení energetické chudoby a podporu domácností a firem ve zvyšování energetické efektivity a nákupu čistých technologií,“ míní autoři.

Tento návrh je ovšem v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády. „V případě emisních povolenek pro domácnosti a dopravu ETS 2 jsme připraveni neimplementovat tento systém do české legislativy a zabránit vysoce negativním sociálním dopadům do společnosti,“ stojí v dokumentu. Nutno ovšem dodat, že v programovém prohlášení se kabinet rovněž zavazuje „nezvyšovat žádné daně“, což je v rozporu i s řadou dalších návrhů Centra veřejných financí.

Autoři studie navrhují ještě čtyři další opatření. Doporučují třeba semi-automatickou valorizaci spotřebních daní na základě růstu průměrných mezd. „Předvídatelná a přiměřeně zastropovaná valorizace může lépe předcházet přesunu spotřeby do šedé ekonomiky a přeshraničním nákupům než nárazové výrazné zvyšování sazeb,“ domnívají se. Dopad v roce 2030 odhadují na pět miliard korun, dlouhodobě pak podle nich jde o desítky miliard.

Úpravy studie navrhuje i u zdanění kapitálu. Ty by dle ní v roce 2028 v cenách roku 2026 přinesly zhruba devatenáct miliard korun. V roce 2030 pak 22,5 miliardy. Další z návrhů cílí na zavedení daně z dědictví a darů s vysokou hodnotou. „Česko je jednou z mála zemí EU bez dědické (a darovací) daně, kterou zrušilo v roce 2014, kdy vynášela pouhých 75 milionů korun. Od té doby je dědictví zcela osvobozeno a dary se zdaňují jako příjem jen mimo rodinu,“ uvedli autoři, kteří výnos odhadují na čtyři až devět miliard korun ročně. Posledním doporučením na příjmové stránce je poté boj proti daňovým únikům.

Revize výdajů a výkonové rozpočtování

Co se pak týče výdajové stránky rozpočtu, s tou tedy souvisí také deset návrhů. Studie v první řadě doporučuje zavést pravidelné a systematické revize výdajů státu. „Na rozdíl od plošného škrtání, které snižuje objem a kvalitu veřejných služeb, revize výdajů hledají cesty, jak snižovat náklady bez negativní změny v poskytovaných službách. Tato jejich vlastnost je zásadní především v dobách snižování schodků veřejných rozpočtů či vzniku nových výdajových potřeb a priorit,“ vysvětlili autoři, podle nichž je střízlivý odhad možných úspor pro české veřejné finance v dlouhodobém pohledu třicet až padesát miliard korun ročně.

Centrum veřejných financí doporučuje také pokračovat v zavádění prvků cíleného (výkonového) rozpočtování. „Současný rozpočtový systém je postaven na účetní logice: sleduje hlavně to, kolik jednotlivé instituce utratí, nikoli výsledky. Výkonové rozpočtování naopak umožňuje manažersky řídit veřejné finance podle politických cílů, toho, jaké výsledky mají veřejné výdaje přinést a zda se jich daří dosahovat. Zahraniční zkušenosti ukazují, že tento přístup může ušetřit nebo lépe zacílit až deset procent veřejných výdajů,“ přiblížili autoři.

Kvůli neefektivnímu řízení výdajů podle nich stát každoročně přichází o desítky miliard korun a další až stovky miliard nejsou optimálně zacílené. Studie navrhuje i úpravy systému programového financování. Ty by zase měly pomoci výrazně lépe vyhodnocovat účelnost a efektivnost vynaložených prostředků a jejich vazbu na strategické priority státu. Konkrétní finanční přínosy však podle autorů není možné kvantifikovat.

Důchodový systém

Další opatření souvisejí s důchody. Jak již bylo zmíněno výše, studie doporučuje zachovat vládní úpravy důchodového systému. Navrhuje také revidovat systém vdovských a vdoveckých důchodů a postupně ho zrušit. Případné sociální potřeby pozůstalých by dle dokumentu bylo možné řešit prostřednictvím takzvané superdávky. Dlouhodobou úsporu autoři odhadují na dvacet až pětadvacet miliard korun.

Autoři se zaměřili i na tematiku penzijního spoření. V Poslanecké sněmovně je před třetím čtením vládní návrh změn v doplňkovém spoření. Změny mají lákat hlavně mladé lidi, aby si spořili na stáří.

Návrh označovaný jako „Lepší penzijko“ proto předpokládá například zvýšení podpory pro mladé klienty, snížení poplatků pro penzijní společnosti i konec transformovaných fondů za deset let. Centrum veřejných financí navrhuje na probíhající reformu navázat a efektivněji zacílit přímou podporu spoření ze státního rozpočtu.

Poplatky za POZE

Další z návrhů se týká poplatků za podporované zdroje energie (POZE). Příspěvky na POZE jsou určeny na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované produkce elektřiny a tepla.

Stát letos převzal veškeré financování POZE. V předchozích letech byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Cílem opatření je podle vlády snížit ceny elektřiny pro odběratele, které letos domácnostem klesly o přibližně deset procent. Stát bude veškeré poplatky za POZE platit i příští rok, celkově jde o 41 miliard korun za rok.

Podle studie think tanku IDEA při CERGE-EI nicméně přesunutí poplatků na stát zvýší tuzemský hrubý domácí produkt maximálně o necelou desetinu procenta. Celkově tím daňové příjmy státu vzrostou nejvýše o 1,2 miliardy korun za rok, při horším vývoji ekonomiky mohou ale podle studie i klesnout. Převzetí všech plateb státem přitom zatížilo státní rozpočet o sedmnáct miliard korun navíc, které měli původně platit odběratelé, vyplývá z analýzy. I proto Centrum veřejných financí navrhuje vrátit část nákladů na POZE zpět odběratelům elektřiny.

Zrušení některých státních podpor a role samospráv a zdravotnictví

Dalším způsobem, jak snížit výdaje, je podle autorů studie zrušení některých státních podpor. Jde třeba o podporu stavebního spoření u nově uzavíraných smluv či o zrušení státem hrazené slevy na jízdném. Systematické revize výdajů je ale podle Centra veřejných financí vhodné zaměřit také na dotace podnikatelským subjektům z domácích i evropských zdrojů. „Krátkodobě lze revizemi dotačních programů ušetřit stovky milionů či nižší jednotky miliard korun ročně, dlouhodobě však převedení podpory do finančních nástrojů může šetřit i nižší desítky miliard korun ročně,“ uvádějí.

Poslední dva návrhy souvisejí s již výše nastíněnými samosprávami a zdravotnictvím. Studie doporučuje, aby se samosprávy na snižování schodků veřejných financí podílely jedním procentem svých příjmů ze sdílených daní, což by pro rok 2027 technicky vycházelo na pět miliard korun.

V oblasti zdravotnictví Centrum veřejných financí navrhuje vrátit výši plateb za státní pojištěnce po roce 2028 na trajektorii odpovídající původnímu zákonnému vzorci bez mimořádného navýšení plánovaného na rok 2027. Současně autoři doporučují zaměřit zmíněné revize výdajů a zavádění cíleného rozpočtování prioritně právě na oblast zdravotnictví.

„Ve zdravotním systému je možné dlouhodobě ušetřit desítky miliard korun ročně. Lze toho docílit mimo jiné posilováním přístupu platby za výsledek namísto výkonu (model financování, v němž jsou lékaři či nemocnice odměňováni podle výsledného stavu pacienta, a nikoliv podle vykázaných výkonů či zákroků, pozn. red.), digitalizací, restrukturalizací lůžkové péče a zvýšeným využíváním systému jednodenní péče, důrazem na prevenci a včasné odhalování závažných diagnóz, eliminací duplicitní a zbytné péče a větším tlakem na jejich efektivnost včetně zapojení koordinátorů péče,“ vyjmenovali.

Share.