Před časem jste prohlásil, že pokud bude rozpočet České televize pod státním rozpočtem, tak v ní skončíte. A přesně s tímto návrhem na začátku týdne přišla vláda Andreje Babiše (ANO)…
A tato má slova stále platí. Pořád platí. Teď o tom ale nepřemýšlím. I s kolegy jsme si řekli, že teď jsme v České televizi, a tak uděláme maximum pro to, aby zůstala co možná nejvíc nezávislá a stabilní. A abychom i my nadále dělali co možná nejlépe svou práci v ní. Takže v tuto chvíli se ještě k odchodu nechystám.
Takže zatím nepřemýšlíte o svém vlastním podcastu nebo o něčem podobném?
Vlastní projekt v tuto chvíli nevymýšlím. Nehledám ani žádnou jinou práci, třeba i mimo média nebo něco podobného. Jsem v České televizi a to je to, na co se teď soustředím.
Vláda ale minulý týden představila novelu mediálního zákona a já musím ještě jednou připomenout, že jste řekl, že nebudete pracovat v České televizi, pokud bude její rozpočet součástí rozpočtu státu. Přitom přesně toto vláda navrhuje.
Pokud by to skutečně vláda prosadila, pokud to bude platit, tak já v České televizi nebudu. Říkám to jednoznačně. Nebudu chodit kolem horké kaše. Na rovinu říkám, že jakmile bude financování ČT pod státním rozpočtem, tak já v ní nebudu.
Říkal jsem to v minulosti a pořád to platí. A pokud budu cítit, že se nemůžu ani já osobně rozvíjet v České televizi, tak v ní také nebudu. Všechno to platí – žádná změna u mne v tomto ohledu nenastala.
Myslíte, že pondělní výstražná stávka může plány vlády změnit?
To se uvidí. Záležet bude na tom, jak zareaguje nejen vláda, ale také další aktéři, kteří se okolo ČT angažují. Záležet bude na tom, jak bude vyjednávat management ČT a Českého rozhlasu (ČRo), zda se rozpoutá nějaká debata a zda to nějak posune uvažování ministrů.
My do veřejného prostoru dáváme hlasitě vědět, jaká je naše pozice, jaké máme argumenty. Ale pokud jde o vyjednávání s politiky, tak to není na nás.
Ale co když se nic nestane? Co když vláda neustoupí? Jak zareagujete potom?
To se řeší. Diskutujeme o případných dalších krocích. Zároveň se držíme toho, že nechceme porušit Kodex ČT ani zákon o ČT. Proto má také pondělní výstražná stávka přesně stanovené parametry v tom smyslu, co smíme a co nesmíme udělat, abychom dodrželi všechna zákonná ustanovení.
Jak se tedy výstražná stávka projeví ve vysílání?
Projeví se na všech kanálech s výjimkou „Déčka“. Diváci ten rozdíl poznají především v živě vysílaných pořadech.
Jak dlouhý časový prostor dáte politikům na to, aby zareagovali? Anebo takto: v jakém časovém horizontu můžeme čekat další krok od stávkujících zaměstnanců ČT a ČRo?
To si řekneme po pondělí, respektive v úterý. Tedy po výstražné stávce. Ale pořád taky věříme, že se diskuse rozběhne a že to vláda přehodnotí. A pokud se to nestane, my se podle toho zařídíme. Nechci v tomto předjímat.
Na jednom z letáků, které máte vyvěšené na chodbách ČT, se píše, že se obáváte snahy o ovládnutí veřejnoprávních médií ze strany politiků. Není to ale tak, že se o to pokouší minimálně od roku 2020? Vždyť aktuální plán vlády je završením určitého trendu, který tady je už docela dlouho.
Já nevím, zda tady někdy byla politická garnitura, která nechtěla mít vliv na Českou televizi. Vždy jde spíše o to, jak se k tomu dokázala ČT postavit. Hodně to souvisí s tím, jak silného má ředitele a management. Zda vedení dokáže bránit své lidi a jejich práci.
Pozitivní v tuto chvíli ale je, jak obrovský počet lidí se plánům vlády postavil. Jak silnou reakci vláda způsobila. Vždyť to prohlášení, ze kterého jste citoval, podepsalo přes tři tisíce lidí. A to není opravdu málo. Je to velká síla. A podpora výstražné stávky je také masivní.
Jenomže pokud jsem mluvil o roku 2020, tak je prostě fakt, že tehdy začali někteří radní vytvářet tlak, kvůli kterému ČT opustilo dost vašich bývalých kolegů. Jmenovat mohu Noru Fridrichovou, Barboru Kroužkovou nebo Václava Moravce…
Já nevím, kam tím míříte.
Chci říct toto: pokud tvrdíte, že jsou tady snahy o ovládnutí ČT, tak to není nic, co by započalo s nástupem současné vlády Andreje Babiše… Česká televize je v jistém ohledu znormalizovaná už delší dobu.
Kdybych si to myslel, tak bych tady nebyl.
Takže si to nemyslíte?
V tuto chvíli můžu v ČT dělat veškerou práci, kterou dělám, naprosto svobodně. Mám v ní prostor i podmínky pro naprosto svobodnou práci. Proto můžeme vysílat nejenom Hyde Park Civilizaci, ale i další pořady. Nikdo mě žádným způsobem na základě nějakého politického nebo jiného tlaku neřídí, nikam mě netlačí. Mám svobodnou možnost tvorby.
Na druhou stranu: někteří radní, typicky třeba Pavel Matocha, se tím, o co jim šlo, nikdy netajili. Nemáte dojem, že třeba konec Petra Dvořáka v čele ČT, nástup Jana Součka a pak odchod několika vašich kolegů – jmenovat mohu opět Noru Fridrichovou nebo Václava Moravce –, byl projevem něčeho, co by šlo označit za ústupek moci?
To já nedokážu posoudit. A přiznám se, že to není něco, tím myslím jednotlivé výroky radních, co bych řešil. Pro mě je Rada ČT orgán, který kontroluje Českou televizi, a jejím partnerem je generální ředitel.
A já nejsem partnerem radních. Proto vůbec neřeším jejich jednotlivé výroky. Není to můj úkol. A myslím, že mi to ani nepřísluší.
Ale vždyť třeba způsob, jakým byl zrušen pořad 168 hodin, ukazuje, že šlo o vstřícný krok vůči přáním části Rady ČT. Pamatuju si to dobře, bylo to překotné a pro mnoho lidí zcela nečekané. V ten den, kdy to ČT oznámila, byla tisková konference, kde bylo představeno podzimní vysílání – a tam o zrušení pořadu nepadlo ani slovo…
Nedokážu to posoudit. Nevím, zda to takto skutečně bylo. Nevidím do toho a nebyl jsem ani u toho oznámení. Mrzí mě, že skončil pořad 168 hodin i že odešel Václav Moravec. A říkal jsem to opakovaně: přál jsem si, aby tady zůstal a i nadále dělal politické rozhovory.
A jak hodnotíte to, jakým způsobem se s ČT rozloučil sám Václav Moravec?
Bylo mi to líto a je mi to líto pořád. Držím mu palce a přeju mu, aby se mu dařilo, protože si myslím, že toho nejen pro ČT, ale pro celou společnost udělal mnoho dobrého.
Václav Moravec a nejen on, ale i další jeho kolegové kritizovali vedení v tom smyslu, že se jich v rozličných situacích ČT nezastala…
Řešilo se to opakovaně. A já jsem rád, že sice možná pozdě, ale přece jen došlo k nějakému posunu. A že se management začal ozývat na obranu svých lidí. A ano, i já jsem zastáncem toho, aby se v okamžiku, kdy někdo útočí na zaměstnance ČT, tak aby se za ně vedení jasně postavilo – aby je ČT bránila.
Zasahuje vám někdo do výběru hostů do vašeho pořadu?
Ne.
Máte naprostou volnost?
Ano. Všechno probíhá v rámci standardního editoriálního procesu. A máme naprostou svobodu.
A nevadí vám, že zpravodajství České televize vede člověk, který prokazatelně ovlivňoval volbu generálního ředitele?
Myslíte ty textové zprávy radním během volby?
Ano.
Osobně jsem Petru Mrzenovi řekl, co si myslím. A že ty zprávy posílat neměl. Že s tím nesouhlasím. A že si nemyslím, že to bylo správné rozhodnutí. Naprosto na rovinu jsme si to vyříkali.
Jak na to reagoval?
Že to respektuje. Že to je můj postoj a že ho bere.
Někteří vaši kolegové dlouhodobě upozorňují na kumulaci funkcí uvnitř zpravodajství. Například Michal Kubal je šéfredaktor, zároveň moderátor Událostí a občas i autor rozhovorů s prestižními hosty… Nespatřujete v tom problém?
Toto je věc, kterou uvnitř redakce řešíme. A je fakt, že moderuje méně, než moderoval dřív, takže rozhodně ze svých původních pozic ustoupil. A je pravda, že kumulace funkcí jako taková není ideální. Osobně jsem zastáncem toho, když jsou role rozdělené. Je to tak lepší.
Na druhou stranu chápu argument, který tvrdí, že z průzkumů víme – máme na to data –, jak výraznou tváří ČT pro diváky Michal Kubal je.
Není vaše pozice složitá v tom, že hájíte ČT poté, co ji opustilo několik výrazných osobností? Je to ještě pořád ještě ta silná a odolná veřejnoprávní instituce jako předtím?
Ale těch osobností je tady pořád hodně. Jen dvě média mají své lidi na Ukrajině. A jedním z nich je ČT. Máme tam střídavě Darju Stomatovou a Ilonu Zasydkovičovou – obě jsou světové reportérky. Je tady také Lea Surovcová, která se věnuje sociálním tématům jako snad nikdo jiný.
Jmenovat mohu i zkušeného Richarda Samka nebo investigativní novinářku Adélu Paclíkovou, která nedávno získala mezinárodní cenu od Asociace sportovních novinářů za reportáže o nelegálním ovlivňování zápasů ve sportovním světě. Máme tady nejlepšího datového novináře v republice Vláďu Piskalu a tak dále.
Pokud vláda škrty prosadí, o co všechno diváci přijdou?
To bude záležet na rozhodnutí managementu, ale dotkne se to skoro všeho. Pocítí to „Déčko“ – namísto toho, aby se děti dívaly na pořady, které prošly očima a rukama nějakého dramaturga, který nad tím přemýšlí, budou o tom, co děti sledují, rozhodovat algoritmy YouTube.
Bude oslabené zahraniční zpravodajství. Česká televize má 11 stálých zahraničních zpravodajů, další rotují na Ukrajině přímo na frontové linii. Jednoznačně škrty postihnou regiony a regionální vysílání. Jenomže pokud chceme odolnou a soudržnou společnost, pokud chceme zvládat krize, potřebujeme silné regionální vysílání.
Bude méně vědy. Udělat rozhovor s nositelem Nobelovy ceny je zákonitě dražší než udělat rozhovor – a teď to nemyslím jakkoliv zle –, s vědcem z České republiky.
A určitě bude také méně zábavy – přinejmenším do nějaké míry. Tím myslím méně pořadů, které spojují celé generace. Ať je to Stardance, nebo Peče celá země. A nebudou také seriály, které změnily spoustu věcí v této zemi. Zmínit mohu třeba seriál Smysl pro tumor nebo některé historické seriály.
Jak si vysvětlujete, že je tady poměrně velká část společností, která na tohle všechno neslyší?
Klíč je největší část společnosti – mlčící většina. Je tady hodně lidí, kteří podporují veřejnoprávní média, ti velmi dobře chápou jejich smysl. Pak je tady dost lidí, kteří je odmítají.
Největší skupinou je ale mlčící většina, která sice Českou televizi sleduje, ale neuvědomuje si, jak nezastupitelnou roli sehrává. A je chybou ČT, je naším velkým dluhem, že jsme jim to nedokázali vysvětlit.
Kdo je za to zodpovědný?
Samozřejmě management celé ČT. Ale nejen on. Můžeme za to my všichni, každý jednotlivec zaměstnaný v ČT. Proto se snažím jezdit mezi lidi, ideálně v průměru každých deset dnů jsem na nějaké debatě nebo besedě, a snažím se o tom všem mluvit. Toto je možná naše hlavní a největší chyba. A je to obrovský dluh, že málo mluvíme s veřejností.
ČT je nezastupitelná třeba v tom, jak dokáže popularizovat malé, menšinové sporty, v tom, jak podporuje kulturu – vždyť třeba peníze z reklamy jdou do Státního fondu kultury. Vysílá pro neslyšící, je také jeden z největších filmových koproducentů v České republice. Tohle může skončit. Jde o dopady, které si spousta lidí neuvědomuje. A já to chápu.
Pokud tvrdíte, že jde v tomto odpovědnost primárně za vedením ČT, musím se vás na závěr zeptat, zda jako iniciativa, která stojí za pondělní výstražnou stávkou, plně podporujete generálního ředitele ČT Hynka Chudárka?
My stojíme primárně za Českou televizí jako institucí, která má teď tohoto generálního ředitele. Naše současná situace není vázána na žádného konkrétního člověka. Týká se to ČT, její budoucnosti a její role ve společnosti. Není to o tom, zda podporujeme jednoho člověka – ať je to kdokoliv.
Řeknu to napřímo: pokud pomůže České televizi v tom, aby byla silná, nezávislá a svobodná, to, že podám zítra ráno výpověď, tak já to udělám ještě dneska večer. Jsem na to připravený. Nebudu za to rád, ale bez problémů to udělám. Tím chci říct, že to nesmí být o jednom člověku. Nesmí to být o tom, jestli já nebo kdokoli jiný z ČT přijde, nebo nepřijde o svou práci.
