Podle Lecha Wałęsy prochází dnešní svět zásadním střetem dvou historických modelů. Zatímco do konce 20. století dominovalo silové pohlcování slabších států, moderní éra přinesla koncepci mírové integrace skrze NATO či Evropskou unii.
„Předchozí koncept spočíval v tom, že silnější národy pohlcovaly ty slabší. Rusko takto silou získalo přes šedesát národů,“ upozorňuje Wałęsa. Jenže dnes se podle něj staré metody vracejí: „Čína a Rusko nabízejí starou koncepci. Rusko chce dobýt Ukrajinu, Čína Tchaj-wan.“
Lech Wałęsa a Solidarita
-
narodil se v roce 1943
-
polský politik, v letech 1990–1995 byl prezidentem Polska
-
v roce 1980 byl jako zakladatel odborového hnutí Solidarita (to se postavilo komunistickému režimu) u protestů v gdaňských loděnicích
-
aktivista za lidská práva, v roce 1983 dostal Nobelovu cenu míru
Legendární lídr připomíná, že v Polsku Solidarita zvítězila díky inovativním metodám: „Polsko a Solidarita vyrazily sovětskému medvědovi zuby. A když nemohl kousat, vy ostatní jste si vyřešili své problémy.“
Historická úloha Prahy a Václava Havla při rozšiřování NATO
Wałęsa se na dotaz novinářů vrátil ke klíčovému momentu 90. let, kdy se rozhodovalo o bezpečnosti střední Evropy. Severoatlantická aliance zpočátku o rozšiřování na východ vůbec neuvažovala ze strachu z reakce Moskvy. Průlom podle něj nastal v Praze díky iniciativě tehdejšího prezidenta Václava Havla.
„Vstup do NATO začal v Praze. Tady jsme přesvědčili prezidenta Clintona, aby nás i vás do NATO přijal,“ vzpomíná Wałęsa a vysoce vyzdvihuje Havlův přínos. „Prezidenta Havla stavím velmi vysoko. Je škoda, že už tu není, v těchto těžkých časech by se hodil,“ pokračuje.
Od odboráře po prezidenta
Při rekapitulaci své politické dráhy Wałęsa vysvětluje, že jeho cíle byly od mládí zcela jasně dané. Už v deseti letech si předsevzal dva hlavní úkoly: skončit s komunismem v Polsku a odtrhnout se od Sovětů.
Zatímco první úkol naplnil v čele masového hnutí Solidarita, k dosažení druhého musel usilovat o prezidentský úřad. „Jedině z pozice prezidenta jsem se mohl odtrhnout od Sovětského svazu,“ vysvětluje svou motivaci pro vstup do vysoké politiky, kterou musel před soupeři skrývat.
Postoj k Trumpovi a Zelenskému a nutnost pomoci Ukrajině
Wałęsa nešetřil ostrými slovy ani na adresu současných světových politiků. U Donalda Trumpa vyjadřuje skepsi ohledně jeho postojů k Moskvě. „Zatím se stále více přikláním k tomu, že je to zrádce,“ tvrdí s tím, že dřív zvažoval možnost, že americký prezident přátelství s Rusy pouze předstírá. Od toho ale upouští.
Otevřeně kritický je i k některým krokům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který podle něj otevřel historické záležitosti a dostal Poláky do situace, kdy nemohli reagovat jinak. „Kvůli němu jsem sundal jeho placku, kterou jsem pořád nosil. Pár věcí udělal špatně,“ přiznává Wałęsa.
Jenže právě kvůli Trumpovi uvažuje, zda si placku znovu nepřipnout. „Dnes přemýšlím, jestli bych se přece jen neměl vrátit k větší podpoře ukrajinského prezidenta. Nelíbí se mi totiž Trumpovo chování vůči Ukrajině,“ řekl.
Se smíchem také dodává, že se brzy chystá do Spojených států, kde chce být víc než měsíc, a že si s kritikou jejich prezidenta musí dát pozor, aby jej tam pustili. „Věznice v Americe nejsou dobré, jak jsem slyšel,“ vtipkoval před novináři.
Důrazně varuje před polevením v podpoře Kyjeva: „Pokud Ukrajině nepomůžeme, Rusko zvítězí. A Rusko se nezastaví, dojde až do Prahy.“ Je proto nezbytné podle něj pomoci Rusku změnit celý jeho politický systém.
Krize národních států a reforma Evropské unie
Nakonec Wałęsa zdůrazňuje, že tradiční model národního státu už nestačí na výzvy 21. století. Řízení některých oblastí se podle něj musí posunout na kontinentální a globalizovanou úroveň.
„Stát a země je dnes málo. Některá témata musíme přenést na správu kontinentů a jiná na globalizaci,“ apeluje.
Varuje také před překotným přijetím Ukrajiny do EU bez jasné strategie. „Pokud pustíme Ukrajinu do Evropské unie, celé evropské zemědělství lehne popelem,“ uzavírá.