Před pětapadesáti lety byl v koupelně v Paříži nalezen mrtvý Jim Morrison. Smrt frontmana kapely The Doors připomněla neoficiální existenci takzvaného klubu 27. Do tohoto pochmurného spolku patří zejména hudebníci, kteří zemřeli ve věku dvaceti sedmi let.
Morrisonův nedlouhý život skončil 3. července 1971. Čtyři roky poté, co jeho kapela vydala své první album pojmenované jednoduše podle sebe – The Doors. Deska s hity Light My Fire či The End odstartovala krátkou, ale intenzivní éru skupiny. Za Morrisonova života vydala skupina šest studiových alb a rychle se stala symbolem revolty druhé poloviny šedesátých let. Z jejích členů byly hvězdy a sám zpěvák v kožených kalhotách a rozhalené bílé košili se stal novým idolem.
Ruku v ruce se stoupající slávou The Doors se zvyšoval i tlak okolí, jemuž Morrison nedokázal vzdorovat. Stále hlouběji se propadal do alkoholové a drogové závislosti a jeho extempore na koncertech se postupně vymykala kontrole.
Nedlouho po nahrání posledního společného alba L. A. Woman se deprimovaný, světem unavený a zdravotními problémy sužovaný Morrison uchýlil se svou dlouholetou přítelkyní Pamelou Coursonovou do Paříže. Chtěl si odpočinout a psát poezii.
Zmíněného 3. července našla Coursonová Morrisona údajně bezvládného ve vaně. Podle oficiální zprávy zemřel na infarkt. Přesné okolnosti jeho smrti ale zůstaly tajemstvím. Coursonová si je vzala do hrobu – o tři roky později se předávkovala. Ve stejném věku jako Morrison. Oběma bylo dvacet sedm let.
Začalo to Jonesem a Wilsonem
Tehdy se ještě nemluvilo o „klubu 27“. Až zpětně rockové fanoušky zarazila skutečnost, že na přelomu šedesátých a sedmdesátých let odešlo krátce po sobě několik slavných muzikantů podobného stáří.
Smrt podle tohoto údajného klíče začala úřadovat, když zemřeli Brian Jones a Alan Wilson. Jones, zakládající člen Rolling Stones, byl zpočátku lídrem kapely, ale postupně jeho pozice slábla a otěže přebrala dvojice Mick Jagger a Keith Richards. V červnu 1969 Jones skupinu opustil a měsíc poté byl nalezen mrtvý na dně bazénu svého domu v jižní Anglii. Podle oficiální verze se utopil, když byl pod vlivem alkoholu a drog.
Wilsona s jeho kapelou Canned Heat ve stejné době čekal úspěch na festivalu Woodstock. Jenže tento kytarista se potýkal s mnoha osobními problémy, od komplikovaných vztahů s rodinou po nedostatečné sebevědomí. Měl výstřední zvyk spát venku. Pod širým nebem strávil i poslední chvíle svého života v září 1970, kdy přespával v domě zpěváka kapely Canned Heat Boba Hitea. Ráno ho našli bez známky života vedle lahvičky od barbiturátu. Nelze vyloučit, že se rozhodl pro sebevraždu.
Hendrix, Joplinová, Cobain a Winehouseová
V polovině září 1970 také zamřel jeden z nejslavnějších kytaristů všech dob Jimi Hendrix. Udusil se vlastními zvratky ve spánku po požití velkého množství alkoholu a prášků na spaní. O pouhé dva týdny později se zpěvačka Janis Joplinová nejspíše předávkovala heroinem.
Všeobecně známým se pojem „klub 27“ stal v roce 1994, kdy se prokletí sedmadvacítky připomnělo úmrtím Kurta Cobaina. Zpěvák a kytarista skupiny Nirvana, symbolu alternativního rockového stylu grunge, marně hledal lék na deprese, smutek i pochybnosti. Veden mottem „Lepší je shořet než vyhasnout“ se zastřelil.
Klub se pak výrazněji připomněl ještě v roce 2011 v souvislosti s Amy Winehouseovou, označovanou za pěvecký talent své generace. Kolo recidiv a vyčerpání eskalovalo s přispěním více než čtyř promile alkoholu ve zpěvaččině krvi k definitivnímu konci.
Podmínkou „členství“ nejsou ani drogy, ani hudba
Za jakéhosi patrona tohoto smutného spolku by mohl být považován bluesman Robert Johnson, o němž se vypráví, že zaprodal duši ďáblu, aby se naučil hrát na kytaru jako nikdo jiný. Zemřel zřejmě na otravu strychninem už v roce 1938.
Do neblaze proslulého klubu se nicméně řadí i umělci, kteří sešli ze světa i jinak než v souvislosti s bujarým životem. Kytarista D. Boon ze skupiny Minutemen z americké nezávislé scény, která inspirovala i Cobaina, zemřel v tomto věku při automobilové nehodě.
Zpěvačka kapely The Gits a Cobainova kamarádka Mia Zapata byla v sedmadvaceti zavražděna. Kytarista a autor textů velšských Manic Street Preachers Richey Edwards zase měsíc po svých sedmadvacátých narozeninách v roce 1995 prostě zmizel a o třináct let později byl prohlášen za mrtvého.
Do klubu 27 bývají vedle hudebníků zařazováni i další umělci. Třeba americký malíř s haitskými kořeny Jean-Michel Basquiat, jenž dostal street art do galerií. Blízko měl ale i k hudbě, chodil s Madonnou, objevil se ve videoklipu Blondie a mnohokrát ho ve svých písních zmínil Jay-Z, připomíná magazín Rolling Stone. Pěstoval si pověst temperamentního umělce, jenž nedovede fungovat bez drog. Ani on se nedožil osmadvacátých narozenin, protože se v srpnu 1988 předávkoval heroinem.









