Severní Korea se snaží v rámci „nové éry“ námořnictva o vývoj nukleárních ponorek, velkých válečných lodí s raketami schopnými jaderného úderu a budování nových základen. Zatím však námořní síly KLDR početně i technologicky nesrovnatelně zaostávají za kapacitami Jižní Korey či USA a nová moderní plavidla navíc slouží spíše k propagandě. I tak ale panují obavy, že spojenci budou muset vynaložit více prostředků a sil ke sledování situace ve vodách u KLDR.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un letos v létě v nezvyklém kroku přiznal, že země po dekády zanedbávala investice do námořnictva, nyní ale podle něj vstupuje do „nové éry“ vývoje. Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jsou důvody, proč Pchjongjang donedávna soustředil své úsilí do jiných armádních složek, hlavně ekonomické a technologické.
„Severní Korea patří k nejchudším zemím světa. Prostředky na to, aby mohla budovat všechny druhy plnohodnotného vojska, nikdy neměla. V průběhu doby po konci Korejské války se soustředila zásadně na pozemní vojsko a následně na vývoj jaderné zbraně, a ten spotřebuje obrovské množství úsilí a finančních kapacit. A námořnictvo je strašně drahá složka, po většinu své existence bylo asymetrickou pobřežní silou, nebylo to klasické oceánské loďstvo,“ řekl ČT24 Bříza.
Aktuálně tvoří severokorejské námořnictvo západní flotila působící ve Žlutém moři a východní flotila pohybující se v Japonském moři, popsal Bříza. „Jsou hodně vzdálené a nejsou úplně propojené. Takže tu máte dvě jednotky, které musíte budovat,“ konstatoval expert s tím, že Pchjongjang se dosud zaměřoval hlavně na raketové a torpédové čluny, hlídkové lodě či minolovky. „Neměli možnost ovládnout moře, tak se snažili aspoň znemožnit protivníkovi ho bezpečně používat,“ vysvětluje Bříza.
KLDR má k dispozici asi dvě desítky ponorek sovětské výroby, které jsou však technologicky zastaralé. V poslední dvou dekádách se země soustředila na výstavbu korvet, přičemž nejvýkonnější byly dvě lodě třídy Amnok, další plavidla třídy Tuman podle analytiků postrádala rozsáhlou výzbroj. Proces výstavby těchto lodí navíc trval mnoho let.
Ambiciózní plány
Nové ambiciózní plány Kim Čong-una počítají s urychleným budováním hladinového loďstva a modernizace námořních sil. V příštích pěti letech chce Severní Korea údajně stavět dvě velké válečné lodě ročně – včetně nové třídy křižníků o výtlaku deset tisíc tun. Námořní síly se mají rozšířit rovněž o nové doprovodné lodě, plavidla pro speciální účely a podvodní zbraňové systémy.
Námořnictvo má podle Kim Čong-una disponovat nukleárním arzenálem, aby byly severokorejské jaderné síly připravené k „mnohostrannému a efektivnímu provozu“. „Pchjongjang se pokouší vytvořit z námořnictva další nosič svého jaderného odstrašení a dálkových raketových úderů,“ poznamenal Bříza.
„Program vybavování námořnictva jadernými zbraněmi postupuje neochvějně podle plánu,“ tvrdil v červnu severokorejský diktátor.
Severní Korea loni v prosinci zveřejnila snímky, které mají ukazovat její první jadernou ponorku vybavenou řízenými střelami. Státní média tvrdí, že masivní plavidlo má výtlak 8700 tun, čímž by se vyrovnala většině nukleárních útočných ponorek třídy Virginia v americké flotile, uvedla stanice CNN.
Jaderné ponorky jako skrytá hrozba
Jaderné ponorky jsou většinou rychlejší a tišší než konvenčně poháněná plavidla, a navíc mohou v případě zajištění zásob zůstat ponořené pod hladinou dlouhou dobu, teoreticky i roky, mohou tak ohrozit cíle včetně USA z méně předvídatelných směrů než lodě.
V současné době tuto technologii vlastní pouze Spojené státy, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie a Indie. O vývoj moderních ponorek ale usiluje i Jižní Korea. KLDR už varovala, že projekt by mohl v Asii a Tichomoří spustit „jaderné domino“ a dále destabilizovat Korejský poloostrov.
Už v září 2023 Severní Korea spustila na vodu „taktickou jadernou ponorku“ třídy Sinpho s názvem Hrdina Kim Kun-ok, podle vojenských expertů však nemá jaderný pohon – pohání ji klasický diesel-elektrický systém. Je nicméně schopná nést nukleární zbraně, tvrdí Pchjongjang.
Podle Břízy jde o přestavěnou ponorku třídy Romeo a nejde o žádný „technický zázrak“. „Má deset vertikálních odpalovacích šachet, nicméně nazval bych ji experimentální. To není něco, co by mělo v tuto chvíli nějak ohrožovat svět. Má to obrovskou propagandistickou hodnotu, ale co se týče konstrukce, tak je technologicky zastaralá, je hlučná, pomalá a snadno zjistitelná,“ uvedl expert.
Nástroj propagandy
Není zcela jasné, jak dalece modernizace severokorejského námořnictva pokročila, podle analytiků je stále v rané fázi. Pchjongjang své vojenské schopnosti často přikrášluje, pozměňuje snímky z testů zbraní a pořádá masivní přehlídky s novými zbraněmi, které se po bližší analýze ukázaly jako pouhé makety, upozorňuje list The Japan Times.
Podle odborníků ani není jasné, zda se investice do námořních sil KLDR vyplatí, kroky této diktatury by se ale podle nich neměly brát na lehkou váhu. „Severokorejci už celá desetiletí překvapují svět rychlým vývojem pokročilých zbraňových systémů. Kimův režim je velmi zběhlý ve ždímání a přesměrovávání národních zdrojů na preferované projekty, zejména zbraňové systémy. Podceňujeme je na vlastní nebezpečí,“ uvedl pro Japan Times expert na obě Koreje z Troyské univerzity v Soulu Daniel Pinkston.
Výstavba válečných lodí se ovšem KLDR nemusí finančně vyplatit, míní Pinkston. „Pochybuji o užitečnosti těchto lodí ve stínu rychle se měnící vojenské technologie. Jak užitečné by byly v prostředí, kterému dominuje umělá inteligence, robotika a autonomní drony na moři, pod vodou i ve vzduchu? Ty lodě by mohly skončit jen jako velmi drahé rakve,“ soudí expert.
Severokorejský diktátor také mluví o plánech na výstavbu nových námořních základen na podporu rozšiřování a provozu větší flotily. Podle satelitních snímků společnosti Planet Labs KLDR obnovila projekt námořní základny Munčchon v zálivu Tapčhon na východním pobřeží, jež má sloužit pro nové válečné lodě a ponorky.
Satelitní snímky naznačují, že stavební dělníci začali mezi 6. a 9. srpnem budovat v oblasti tábor, pravděpodobně před zahájením výstavby dlouho plánovaného administrativního komplexu a školicích zařízení, upozornila agentura NK Pro.
Nové snímky ukazují také výstavbu podél břehu zálivu Sokčon, přímo na západ od Tapčhonu. Od poloviny května zde vznikla nová silnice, a dokonce i malý most, oblast tak propojují se základnou. V plánu může být i rozšíření velikosti a funkce samotné základny. V červenci totiž na poloostrově jižně přes záliv Tapčhon začala výstavba nových silnic a další přípravné práce.
Profesor Leif-Eric Easley ze soulské univerzity Ewha označil Kimův ‚námořní nacionalismus‘ za znepokojující, protože podle něj ukazuje, že legitimitu svého režimu spojuje s dlouhodobým vojenským soupeřením s Jižní Koreou, nikoli s cestou hospodářské spolupráce a diplomatického usmíření, kterou by upřednostňoval Soul.
„Pokud navíc Pchjongjang získá přehnanou důvěru ve svůj jaderný odstrašující arzenál, mohl by se s pocitem beztrestnosti pouštět do námořních provokací, což zvyšuje riziko chybného odhadu situace v Západním moři,“ upozornil expert Japan Times s použitím jihokorejského názvu pro Žluté moře.
Možná ruská výpomoc s torpédoborci
Kim Čong-un tvrdí, že „nejničivějšími zbraněmi“ je vybaven i moderní torpédoborec Čche Hjon. Pětitisícitunové plavidlo KLDR úspěšně spustila na vodu v dubnu 2025. Podle webu Asian Military Review jde zdaleka o největší a nejschopnější povrchovou bojovou loď, jakou kdy severokorejské námořnictvo provozovalo, schopné nést jak konvenční zbraně, tak i balistické rakety.
Ačkoli Pchjongjang zveřejnil jen málo oficiálních technických parametrů, snímky plavidla odhalují značnou výzbroj, 127mm hlavní kanón, odpalovače torpéd, systémy pro odpalování návnad a dva systémy pro komplexní odpalování raket krátkého doletu (CIWS), které připomínají čínské rotační kanóny typu 730, pravděpodobně naváděné instalovanými čtyřstrannými fázovanými radary nebo integrovaným radarem pro řízení palby.
Kromě toho je loď vyzbrojena osmi šikmými odpalovacími zařízeními ukrytými v centrální nástavbě uprostřed lodi a také osmi raketami krátkého doletu připravenými k odpalu na zařízení, které se značně podobá ruskému systému pro komplexní odpalování raket krátkého doletu Pancir-M, uvádí magazín The Diplomat.
Zatímco severokorejská státní média prezentují nové válečné lodě Čche Hjon a Kang Kon jako zcela původní konstrukce, analytici poukazují na četné konstrukční podobnosti se současnými ruskými námořními plavidly, což podporuje spekulace, že Moskva poskytla Pchjongjangu při výstavbě technickou pomoc.
Modernizace armády Severní Koreje se od velké ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 výrazně zrychlila. Výměnou za dodávky munice, raket a vojenského personálu na podporu ruských operací proti Ukrajině Pchjongjang nejspíš získal přístup k pokročilým technologiím v mnoha obranných sektorech, včetně raketových a námořních programů, podotýká Asian Military Review.
Pokud by technologie v torpédoborcích skutečně pocházela z Ruska a Číny, tyto protiletadlové systémy by mohly KLDR pomoci v případě, že by se USA, Jižní Korea či Japonsko pokoušely zabránit Pchjongjangu v jaderném odpalu. Hrozba navíc bude zesilovat s tím, jak bude KLDR stavět více podobných plavidel, upozorňuje Diplomat.
Totalitní stát se na druhou stranu potýká i s výzvami kolem snahy rychle modernizovat své námořní síly. Druhý torpédoborec, Kang Kon, byl spuštěn na vodu v květnu 2025, během slavnostního ceremoniálu se ale převrátil, což Pchjongjang v neobvyklém kroku sám přiznal.
Satelitní snímky odhalily, že KLDR se zřejmě v případě druhého torpédoborce pokusila o rizikovější boční spuštění, kdy se loď staví na souši a poté se po promazaných skluzech sesune na bok do vody. V případě Čche Hjonu se jednalo o spuštění na vodu ze suchého doku, kdy je komora, kde byla loď postavena, zaplavena vodou, čímž se plavidlo kontrolovaně nadlehčí, popisuje Diplomat.
Severokorejci plavidlo vyzdvihli asi o měsíc později a torpédoborec by měl být plně uveden do provozu ještě letos, případně v roce 2027. Kim Čong-un už letos osobně dohlížel na zkoušky strategických bojových systémů na palubě této válečné lodi.
Komplikace pro spojence USA
Bojová účinnost torpédoborců zůstává nejistá, Severní Korea ale podle analytiků nepotřebuje oceánské loďstvo schopné porazit Spojené státy, Jižní Koreu nebo Japonsko. „Potřebuje námořní síly, které budou natolik nebezpečné, aby zkomplikovaly plánování spojenců, přiměly je roztříštit omezené prostředky a rozšířily možnosti, jakými může KLDR hrozit jadernou eskalací,“ píše web specializující se na obranu The Strategist spadající pod australský think tank ASPI.
Severokorejci by mohli jaderné zbraně rozmístit mezi pevná a mobilní pozemní odpalovací zařízení, ponorky a hladinová plavidla. To by sice nutně nezvýšilo přesnost ani spolehlivost arzenálu, ale jeho použití by to učinilo flexibilnějším, upozorňuje Strategist.
Pchjongjang by mohl námořní nukleární síly využít k odvetným úderům, omezeným demonstracím síly, útokům na přístavy a námořní základny, nátlakovému rozmísťování nebo k pokusům o odtržení Jižní Koreje a Japonska od USA. Rozdíl mezi konvenčními a jadernými operacemi by se stal méně jasným, pokud by stejné lodě nebo ponorky mohly nést oba typy zbraní.
Tato nejednoznačnost by znamenala, že spojenci by museli nepřetržitě monitorovat severokorejské přístavy, loděnice, ponorkové základny a pobřežní oblasti. Ke sledování plavidel, která by mohla být potenciálně vyzbrojena jadernými zbraněmi, by mohly být zapotřebí další prostředky námořního průzkumu a protiponorkového boje, podotýká Strategist.
Ve srovnání s námořními silami Jižní Koreje či USA ale KLDR stále výrazně zaostává, jelikož se dál opírá hlavně o menší jednotky. „Určitě to není tak, že by byly schopny ohrozit Jižní Koreu, která má podstatně silnější námořnictvo. Sice to vypadá, že Severní Korea má početně hodně plavidel, nicméně Jižní Korea má nesrovnatelně větší bojovou hodnotu jednotlivých jednotek, senzorů, protivzdušné obrany,“ upozornil Bříza.
Soul má podle něj k dispozici asi třináct torpédoborců, zato Pchjongjang tedy jeden a druhý se teprve zprovozní. „Jižní Korea má osmnáct fregat, Severní Korea jen několik málo zastaralých jednotek. I pokud jde o ponorky – Jižní Korea jich sice má jen kolem dvaceti, ale technologicky úplně jinde než ty desítky reznoucích severokorejských ponorek. Co se týče protivzdušné obrany, tak Jižní Korea alokovala na svých lodích systém Aegis, to se Severní Koreji ani nesní. Jsou to jiné světy, kdybychom k tomu přidali USA, tak jsou to jiné vesmíry,“ poznamenal Bříza.
„Nezvratný“ jaderný stát
Západní svět dosud považoval za hrozbu zejména severokorejský raketový a nukleární program. KLDR se opakovaně označuje za „nezvratný“ jaderný stát už od roku 2019, kdy ztroskotal summit mezi Kim Čong-unem a prezidentem USA Donaldem Trumpem v Hanoji kvůli rozsahu požadované denuklearizace a neshodách ohledně zmírnění sankcí.
Totalitní země je kvůli svému jadernému programu vystavena několika typům restrikcí a obě Koreje technicky zůstávají ve válce, protože jejich konflikt z let 1950 až 1953 skončil pouhým příměřím.
Jihokorejský prezident I Če-mjong nedávno vyzval k obnovení dialogu s cílem dosáhnout mírové smlouvy, která by nahradila současný klid zbraní. Uvedl také, že jednání by mohla hledat účinná opatření k omezení severokorejských jaderných kapacit. Jihokorejský prezident rovněž prohlásil, že jeho země podnikne preventivní a dlouhodobé kroky ke zmírnění napětí a vytvoří několikaúrovňové bezpečnostní mechanismy, které by zabránily eskalaci.
Výzva do značné míry navazuje na loňský slib I Če-mjonga respektovat politický systém KLDR a usilovat o mírové soužití s Pchjongjangem, připomněla agentura Reuters. Trump pak začátkem tohoto týdne oznámil výrazné omezení americké účasti na probíhajícím společném cvičení s Jižní Koreou, protože podle něj vysílala Pchjongjangu „naprosto nevhodný a nepřátelský signál“.
Své rozhodnutí šéf Bílého domu zdůvodnil vysokými náklady a také „velmi dobrým vztahem“ se severokorejským vůdcem. V příspěvku rovněž zmínil odmítavé stanovisko Soulu k jeho výzvě, aby se Jižní Korea zapojila do válečných akcí USA a Izraele proti Íránu.
Kancelář jihokorejského prezidenta I Če-mjonga k manévrům uvedla, že jejich základním cílem není považovat někoho konkrétního za protivníka, ale zajistit obyvatelstvu bezpečný a pokojný každodenní život. Soul doufá, že osobní porozumění mezi Trumpem a Kimem povede ke „konstruktivnímu dialogu“ a k zahájení jednání s cílem „pokročit k míru a stabilitě na Korejském poloostrově“. Cvičení nakonec skončí téměř o týden dříve.
Vztahy obou korejských států nicméně zůstávají zmrazené. Kim Čong-un v posledních letech opustil politiku cílenou na sjednocení Korejského poloostrova, označil Jižní Koreu za nejnepřátelštější stát a nařídil posílit obranu na frontové linii. Nabídky k dialogu zůstaly nevyslyšeny.
Napětí mezi KLDR a Tokiem sílí
V současné době se zvyšuje napětí také mezi Pchjongjangem a Tokiem. Vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong obvinila Japonsko, že se mění ve vojenský stát, kvůli čemuž KLDR podle ní zváží neupřesněné vojenské možnosti.
V posledních týdnech vystřelila Severní Korea několik balistických raket směrem k Japonskému moři. Japonský ministr obrany Šindžiró Koizum to označil za ohrožení míru a bezpečnosti v regionu a dodal, že Tokio podalo Pchjongjangu protest přes čínské diplomatické kanály.