Cenu Václava Havla za lidská práva udílenou Parlamentním shromážděním Rady Evropy letos obchází kontroverze. Mezi jejími laureáty, jako je ruský opozičník Vladimir Kara-Murza, kterého se Kreml pokusil dvakrát otrávit jedem novičok, čečenský lidskoprávní aktivista Ojub Titijev, případně běloruský aktivista Ales Bjaljacki, se může ocitnout člověk, který aktivně ruskému režimu sloužil. Upozorňují na to ruští opoziční aktivisté.
Jde o Rubena Vardanjana, bývalého šéfa proruské separatistické entity v Karabachu, který byl v Ázerbájdžánu letos v polovině února odsouzen k 20 letům vězení za terorismus a válečné zločiny.
Nominace Vardanjana je sporná i z toho hlediska, že právě Parlamentní shromáždění Rady Evropy loni v létě vyzvalo k sankcím proti Putinovým elitám, mezi které Vardanjan patřil.
Ruský miliardář, který měl blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, je známý jako majitel investiční banky Troika Dialog. Ta měla paralelní strukturu, která umožňovala prokremelským prominentům prát špinavé peníze. Jak zjistila mezinárodní síť investigativních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project), mezi lety 2006 až 2013 přes Vardanjanovu pračku prošlo nejméně 4,6 miliardy dolarů.
Vardanjan se objevil i v investigacích ruských opozičníků. Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj, který v únoru 2024 zemřel v ruském vězení za polárním kruhem, obvinil Vardanjana z úplatku ve výši 50 milionů dolarů.
V roce 2019 22 členů Evropského parlamentu vyzvalo EU k uvalení sankcí na takzvané peněženky ruské elity. V lednu 2022 byl Vardanjan spolu s dalšími Putinovými spolupracovníky zahrnut do návrhu nových amerických sankcí.
Podle ruských opozičních aktivistů vypadá situace okolo nominace Vardanjana velmi kontroverzně i kvůli tomu, že se Evropa snaží pomáhat Ukrajině vzdorovat ruské agresi, na druhou stranu ruský oligarcha obdržel nominaci na cenu za lidská práva. Je to pomyslná facka Moskvy Evropě a její pokus znehodnotit samotnou myšlenku lidských práv a proměnit prestižní ocenění v nástroj politické provokace.
Není to zdaleka první pokus Kremlu zneužít evropské instituce a lidská práva proti zájmům samotné Evropy. V roce 2024 se Rusko pokusilo nominovat Vardanjana na Nobelovu cenu míru za „rozvoj mírových iniciativ“. Tato nominace narazila na ostrou kritikou a vyvolala silné mezinárodní pobouření.
Celkem 123 poslanců z Lotyšska, Litvy, Ukrajiny a Rumunska se proti Vardanjanově nominaci otevřeně postavilo a označilo tento krok na podporu Putinova sponzora za nepřijatelný.
„Tato nominace, propagovaná ruskými médii, je součástí kampaně, jejímž cílem je odvést pozornost od jedné z osob nejvíce zapojených do kremelského schématu praní špinavých peněz,“ uvedl koncem dubna 2024 španělský list ABC.
Proti Vardanjanovi mají velké výhrady i Ukrajinci. Ukrajinští experti poukazují na to, že Vardanjan odmítá odsoudit ruskou agresi a popírá ruské vraždění ukrajinského lidu. Ukrajinská vláda na něj uvalila sankce ještě v roce 2020. A v červnu 2023 byl z iniciativy ukrajinské tajné služby SBU přidán do databáze Myrotvorec kompliců ruské agrese s popisem: „podléhá okamžitému zadržení a předání orgánům činným v trestním řízení Ukrajiny nebo zemí NATO“.
Nominace Vardanjana na Cenu Václava Havla za lidská práva proto vypadá absurdně a hrozí diskreditací ocenění, jehož laureáti byli skuteční lidskoprávní aktivisté, často perzekvovaní Kremlem. Rusku by udělení Havlovy ceny Varjdanjanovi pomohlo. Oligarchu by zbavila pověsti majitele ruské pračky špinavých peněz a udělala by z něho váženého bojovníka za lidská práva.
