Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Politická šikana již nyní na YouTube i ve všech podcastových aplikacích.
Víkendový sjezd lidovců působil jako pečlivě připravená operace. Jan Grolich si prosadil nejen vedení, ale i podobu strany, včetně nové vizuální identity představené ještě před samotnou volbou. „Bylo to celé zrežírované, dopředu rozhodnuté,“ hodnotí sjezd Vratislav Dostál. Centralizace moci podle něj může straně pomoct k větší efektivitě, zároveň ale znamená i plnou odpovědnost nového předsedy.
„Takový sjezd jsem nezažil ještě u žádné strany,“ přidává Radek Bartoníček, který sjezd zpravodajsky pokrýval přímo z Ostravy.
Lidovci jsou ovšem dlouhodobě stranou s extrémně nerovnoměrnou podporou, silní na Moravě a téměř neviditelní v některých částech Česka. „Ta výchozí pozice je mimořádně komplikovaná,“ konstatuje Dostál.
Naděje lidovců se proto upínají právě ke Grolichovi a nové vlně energie, kterou slibuje přinést. „Marek Výborný, končící předseda, na sjezdu říkal, že v Grolichovi nechtějí vidět mesiáše. Fakticky ale všechny naděje teď směřují k němu,“ soudí Radek Bartoníček.
Realita však může být střízlivější. I při optimistickém scénáři se lidovci pohybují kolem pětiprocentní hranice. „Nakonec Grolichovi nezbyde nic jiného než hledat partnera,“ dodává Vratislav Dostál. S tím, že ve hře mohou být různé formy spolupráce, a to i s jihočeským odpadlíkem od ODS, hejtmanem Martinem Kubou, který před pár měsíci oznámil vznik vlastní strany Naše Česko s parlamentními ambicemi.
Strana zároveň hledá novou identitu. Chce oslovit městského voliče, aniž by ztratila své tradiční zázemí. „Neříkejme lidem, jak mají žít,“ parafrázuje Radek Bartoníček Grolichovu snahu zmírnit důraz na hodnotová témata.
Média pod tlakem a improvizace kolem ČT
Kromě lidovců došlo v debatě opět i na největší otázku posledních dní, a sice na vývoj kolem České televize, který v posledních dnech nabírá na intenzitě. „Ten zákon je skutečně špatný,“ opakuje k návrhu na překopání podmínek fungování veřejnoprávních médií Vratislav Dostál. Zdůrazňuje přitom, že i jeho předkladatel, ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), přiznává jen dva týdny po předložení, že bude potřebovat řadu změn.
Sporné jsou i konkrétní kroky. Pozornost vyvolala například televizní debata, ve které ministr kultury vystoupil bez oponenta. „Taková vstřícná ruka od ČT k současné vládě,“ glosuje situaci Matyáš Zrno.
Celá situace tak působí spíš jako improvizace než promyšlená strategie. Změny, které mají zásadně ovlivnit fungování České televize a Českého rozhlasu, vznikají pod tlakem a bez širší shody. Výsledkem je nejistota jak na straně politiků, tak ve veřejnoprávních médiích.
