Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
Podle nejnovější Zdravotní zprávy planety (Planetary Health Check) se stav sedmi překročených planetárních hranic dál zhoršuje. Podle autorů tohoto pravidelného reportu ukazuje celá řada jevů, jako jsou rekordní oteplení oceánů, rozsáhlá sucha, masivní povodně, lesní požáry a extrémní vedra, že systémy Země jsou pod tlakem. Každoroční zprávu sepsalo více než 60 vědců a vypracoval ji Postupimský institut pro výzkum dopadů změny klimatu (PIK) ve spolupráci s organizací Planetary Guardians.
Klíčovým pojmem zprávy jsou „planetární hranice“. Jedná se o vzájemně propojené procesy zemského systému, které musí zůstat v bezpečných mezích, aby byla zachovaná stabilita a odolnost planety tak, aby zůstala i nadále vhodná pro život. Podle vědců je v současné době už sedm z devíti planetárních hranic překročeno. Poslední překročenou hranicí se prozatím stalo okyselování oceánů, které překročilo bezpečnou mez v roce 2025. Všech sedm se nyní nachází na nejvyšší zaznamenané úrovni překročení.
Těchto sedm překročených hranic je: změna klimatu, změna integrity biosféry, změna systémů využívání půdy, změna stavu sladké vody, změna biogeochemických toků, zavádění nových entit a okyselování oceánů. Pouze u hranic týkajících se úbytku ozonu ve stratosféře a zatížení atmosféry aerosoly došlo v posledním desetiletí ke zlepšení. Autoři ale varují, že nebezpečné úrovně aerosolů přesto stále v některých oblastech přetrvávají.
„Diagnóza je jednoznačná. Tlak roste napříč všemi planetárními hranicemi, které se už nacházejí mimo bezpečný provozní prostor. To znamená, že se zvyšuje riziko rozsáhlých, trvalých a potenciálně nevratných změn, zatímco naše tolerance chyb při řešení těchto problémů se zmenšuje,“ uvedl klimatolog Boris Sakschewski, který je hlavním autorem zprávy.
„Nemáme čas na to, abychom si užívali, ale máme znalosti, kapacity a řešení, abychom ještě změnili směr. Zrychlit opatření, která by nás vrátila do bezpečného provozního prostoru u všech planetárních hranic, je zásadní pro ochranu životů a pro splnění slibu společné budoucí prosperity,“ uvedl Johan Rockström, ředitel PIK a spoluautor zprávy.
Rok extrémních událostí poukazuje na eskalující rizika
Zpráva vychází po dvanácti měsících, které byly v mnoha ohledech extrémními, a to jak na pevnině, tak i v oceánech. Oteplování způsobené člověkem zesílilo několik významných extrémních povětrnostních jevů, současně ale navíc poškozené ekosystémy, nedostatek vody, změny ve využívání půdy, vystavení rizikům a sociální zranitelnost jejich dopady ještě znásobily.
Zpráva zmiňuje několik konkrétních jevů. Povodně způsobené monzunem v Pákistánu v roce 2025 postihly více než 6,9 milionu lidí. Světové oceány přijaly rekordní množství tepla, což pomohlo hurikánu Melissa získat z něj energii a dosáhnout tak síly 5 – pak zasáhl Jamajku. Od ledna 2023 do září 2025 postihlo bělení korálů způsobené teplejším a kyselejším oceánem přibližně 84,4 procenta celosvětové plochy korálových útesů – v dějinách pozorování je to nejvíc, co kdy vědci naměřili.
V roce 2026 zažila západní Evropa nejteplejší období června a července v historii, které doprovázelo sucho ve Francii, Španělsku, Německu a Spojeném království, spolu s rozsáhlými lesními požáry po celé Evropě a Kanadě. Rekordní vedra byla zaznamenána také v Japonsku, Jižní Koreji a v některých částech Blízkého východu.
Hindou Oumarou Ibrahim, předsedkyně organizace Planetary Guardians, jež funguje pod Světovým ekonomickým fórem, uvedla: „Přečtěte si ten seznam ještě jednou: Pákistán, Karibik, Evropa, útesy na dně našich oceánů. Nejedná se o oddělené krizové situace; planeta nám ve všech regionech najednou dává najevo, že je v nerovnováze. Jako předsedkyně Planetary Guardians slýchám stejný příběh, kamkoli se vydám, ať už od pastevce, který sleduje, jak déšť selhává sezónu za sezónou, nebo od pobřežní komunity, která sleduje stoupající hladinu moře. Už si nemůžeme dovolit luxus považovat tyto krize za samostatné.“
Problém s uhlíkem
„Jakékoli hnutí vyžaduje trpělivost, důvěru a vůli pokračovat, i když by bylo snazší přestat. Zpráva Planetary Health Check 2026 nám říká, že právě teď potřebujeme stejné kolektivní odhodlání, a to v měřítku celé planety. Sedm z devíti mezních hodnot jsme překročili a žádný stát je nedokáže obnovit sám; jedná se o proces, ke kterému se musí celý svět společně zavázat, a to hned od teď,“ uvedl bývalý kolumbijský prezident a spolupředseda organizace Planetary Guardians Juan Manuel Santos.
Jedním z největších problémů, na které letošní zpráva upozorňuje, je ubývání míst na Zemi, která pohlcují uhlík. V minulosti to byly především hluboké pralesy, které zachycovaly atmosférický uhlík a ukládaly ho pak do dřeva stromů i do půdy.
Vegetace a půda sice stále pohlcují značnou část emisí oxidu uhličitého způsobených lidskou činností, ale opakované vlny veder, sucha, požáry a zhoršování stavu ekosystémů mohou toto pohlcování uhlíku snížit – a v některých oblastech se dokonce mohou z těchto oblastí stát místa, která uhlík do atmosféry uvolňují. Největší obavy panují z Amazonského deštného pralesa, který by se tímto způsobem mohl změnit už během několika let.
„Naše cesta k nulovým čistým emisím závisí na fungujících místech, která uhlík zachytávají. Současná pozorování nás ale varují, že naše planeta možná ztrácí svou schopnost tlumit rostoucí tlaky, které na ni vyvíjíme,“ dodal Sakschewski.
