Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal na prodloužený víkend varování před extrémní aktivitou klíšťat. Pro jižní Moravu platí dokonce nejvyšší pátý stupeň. Na většině ostatních území republiky zůstává riziko na vysokém, čtvrtém stupni. Nákaza nemocemi, které klíšťata přenáší, hrozí i ve městech, varuje vedoucí Národní referenční laboratoře Kateřina Kybicová.
„Jih Moravy nebude tolik zasažen srážkami, zůstane tam teplo, které v kombinaci s vlhkem vytváří pro klíšťata naprosto ideální podmínky,“ upozorňuje biometeorolog Martin Možný z ČHMÚ. Do Česka dorazila studená fronta s bouřkami, jih Moravy ale pravděpodobně mine. Právě zde proto meteorologové předpovídají na pátek i sobotu mimořádnou aktivitu klíšťat na nejvyšším, pátém stupni.
Vysoké riziko ale platí na celém území republiky. I v místech, kde pršelo, se aktivita nebezpečných parazitů drží na čtvrtém stupni, protože klíšťatům vyhovuje právě vysoká vlhkost.
Odborníci ze Státního zdravotního ústavu zároveň vyvracejí zažitou představu, že se lidé nejčastěji nakazí nemocemi, které klíšťata přenáší, v přírodě daleko od měst. „V parku na procházce se psem lidé na prevenci zapomínají, přitom právě ve městech se nakazí častěji. Klíšťata tam jsou infikovanější, protože sají na hostitelích, kteří v sobě nákazu už mají,“ upozornila Kybicová.
Nositelé patogenů
Zatímco v lese nese borelie zhruba každé desáté klíště, v městské zeleni je to každé čtvrté nebo dokonce třetí.
Národní referenční laboratoř SZÚ navíc upozorňuje, že téměř každé druhé klíště v sobě nese alespoň jeden patogen. Kromě nejčastější boreliózy se v Česku stále častěji objevují i další nemoci, jako je anaplazmóza nebo tularémie.
Odborníci proto radí používat repelenty i při krátké procházce a po návratu domů se hned prohlédnout. Klíště totiž může po těle putovat i celý den, než najde místo k sání. Nastříkané nohy ale šanci na přichycení parazita výrazně snižují.
Sezona klíšťat se v Česku kvůli mírným zimám prodlužuje a parazité jsou aktivní už od února. Podle biometeorologa Martina Možného se v posledních letech zkracuje přechodné jarní období. „Nepřichází už klasické jaro, ale spíše léto. Vegetační období nastává dříve a s ním i dřívější vysoké teploty,“ vysvětluje. To urychluje růst rostlin i aktivitu klíšťat.
Experti proto situaci monitorují celoročně a aktuální předpověď rizik zveřejňují nejen na webu ČHMÚ, ale i prostřednictvím výstražných mobilních aplikací jako je Klíšťapka.
