Brusel – Míra inflace v zemích Evropské unie v říjnu vzrostla o dvě desetiny procentního bodu na 4,0 procenta. Je tak nejvyšší od září 2023. Vyplývá to z dat, která zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat. V Česku se naopak růst spotřebitelských cen o 0,1 procentního bodu zpomalil, míra inflace tak zvolnila na 2,1 procenta.

Eurostat zároveň potvrdil, že míra inflace v zemích eurozóny v říjnu vzrostla na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září, jak uvedl v předběžné zprávě na začátku tohoto měsíce. O rok dříve, tedy v říjnu 2025, byla inflace v zemích platících eurem 2,1 procenta. V celé EU pak inflace před rokem činila 2,5 procenta.

Nejnižší meziroční míru inflace mělo v říjnu Švédsko, kde činila 0,6 procenta. Druhé nejnižší míry inflace dosáhly Česko a Dánsko, kde činila shodně 2,1 procenta. Naopak nejvíce pak ceny meziročně vzrostly v Rumunsku, a to o 7,0 procenta. Následují Litva (6,1 procenta) a Bulharsko (5,9 procenta).

Eurostat používá harmonizované údaje, aby bylo možné srovnání s ostatními zeměmi EU. Český statistický úřad (ČSÚ) minulý týden oznámil, že podle jeho metodiky míra inflace v Česku v říjnu klesla na 2,4 procenta ze zářijových 2,5 procenta.

Ve srovnání se zářím se meziroční inflace snížila v devíti členských státech, ve dvou zůstala stabilní a v 16 vzrostla. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v EU v říjnu vzrostly o 0,4 procenta a v eurozóně o 0,5 procenta.

K meziročnímu zvyšování cen v eurozóně v říjnu nejvíce přispěly energie, jejichž příspěvek činil 1,89 procentního bodu. Další jsou služby s příspěvkem 1,55 procentního bodu, po nichž následují neenergetické průmyslové zboží (+0,3 procentního bodu) a potraviny, alkohol a tabák (+0,29 procentního bodu).

Ceny energií vzrostly meziročně o 21 procent. Eurostat údaj zpřesnil, v předchozím odhadu hovořil o růstu o 20,8 procenta. Zdražování energií současně zrychlilo, ještě v září energetická inflace činila 19 procent.

Meziroční míra inflace v zemích EU (v procentech):

Země říjen 2025 květen 2026 červen 2026 červenec 2026 srpen 2026 září 2026 říjen 2026
EU 2,5 3,3 2,9 3,0 3,2 3,8 4,0
Eurozóna 2,1 3,2 2,8 2,9 3,2 3,8 4,0
Belgie 2,5 4,0 3,3 3,6 4,2 4,5 5,2
Bulharsko 3,8 6,3 5,2 4,4 5,0 5,6 5,9
Česko 2,3 1,8 1,1 1,3 1,5 2,2 2,1
Dánsko 2,1 1,8 1,8 1,6 2,0 2,1 2,1
Estonsko 4,5 3,6 2,0 2,0 1,3 3,1 3,6
Finsko 1,4 2,8 2,7 2,5 2,4 2,7 3,2
Francie 0,8 2,8 2,0 2,4 2,6 3,4 3,7
Chorvatsko 4,0 4,9 4,2 3,6 3,7 4,3 4,4
Irsko 2,8 3,5 3,2 3,1 3,4 3,8 4,2
Itálie 1,3 3,2 3,0 2,9 3,2 4,2 5,6
Kypr 0,2 3,5 4,1 4,4 5,2 5,2 5,4
Litva 3,7 5,1 5,4 5,4 5,6 6,1 6,1
Lotyšsko 4,3 3,5 3,3 2,5 3,0 3,0 3,1
Lucembursko 3,0 4,5 3,7 3,4 4,0 5,2 4,9
Maďarsko 4,2 2,3 2,1 1,6 1,8 2,1 2,4
Malta 2,5 2,1 2,0 2,1 2,0 2,4 2,3
Německo 2,3 2,7 2,4 2,8 2,9 3,3 2,9
Nizozemsko 3,0 3,4 2,5 3,0 2,8 3,0 3,3
Polsko 2,8 3,3 3,0 3,1 3,5 4,0 3,7
Portugalsko 2,0 3,1 3,1 3,1 3,6 3,6 3,9
Rakousko 4,0 3,7 3,2 2,7 2,9 3,6 3,5
Rumunsko 8,4 9,7 9,2 8,2 6,3 6,5 7,0
Řecko 1,6 4,9 3,9 2,7 3,7 5,1 5,7
Slovensko 3,9 4,0 3,5 3,2 3,1 3,0 2,9
Slovinsko 3,1 3,8 3,7 3,0 3,4 3,7 3,8
Španělsko 3,2 3,6 3,6 3,9 4,6 5,0 4,9
Švédsko 3,1 1,1 1,0 0,3 0,3 1,0 0,6

Zdroj: Eurostat

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.