Mercedes-Benz čelí krizi, automobilka zastavuje všechny investice do svých německých závodů a začíná zkoumat, jestli některé z nich nezavřít, uvedla minulý týden agentura Reuters. Důvodem je, že se vedení nepodařilo dohodnout s podnikovou radou a odbory na snížení nákladů na práci.

Šéf výroby Michael Schiebe řekl, že se vedení „společně rozhodlo zastavit veškeré další investice v našich německých závodech“. Personální ředitelka a členka představenstva Britta Seegerová dodala, že zavírání závodů se chce firma vyhnout, ale teď už tuto možnost musí vážněji zvažovat.

Budoucnost je ve hvězdách

Zmrazení investic neznamená, že se v továrnách přestane vyrábět. Linky jedou dál a hrozba, že by se současné modely montovat přestaly, není údajně na stole. Otevřená zůstává otázka, kam se přesune výroba nových, případně faceliftovaných modelů.

Automotiwe News Europe uvádí, že šetření by se mohlo dotknout montážních závodů v Sindelfingenu, Brémách a Rastattu i výroby motorů a komponentů, třeba ve Stuttgartu-Untertürkheimu, Berlíně nebo Hamburku. Které továrny by případně, pokud by k takovému radikálnímu řešení došlo, padly, zatím nikdo neřekl.

Mercedes tvrdí, že práce v Německu je zkrátka moc drahá. Hodina práce v německých továrnách údajně stojí až pětkrát víc než ve východní Evropě, uvádí web Euronews.

Jádrem sporu je navíc 35hodinový pracovní týden. Firma chce, aby lidé pracovali déle za stejnou základní mzdu, a varuje, že jinak by se budoucí modely mohly stavět v zahraničí. Odbory a podniková rada ale považují 35hodinový týden za nepřekročitelnou hranici.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Šéfka regionální pobočky odborů IG Metall Barbara Reschová pro televizi ZDFheute řekla, že zavírání závodů odmítá a požaduje, aby Mercedes-Benz oznámil, co s továrnami zamýšlí, a zavázal se k budoucím modelům a investicím.

IG Metall navíc už dříve nabídla, že odbory by se mohly dočasně odchýlit od kolektivní smlouvy, pokud by firma na oplátku slíbila závazné investice, nicméně jejich aktuální zmrazení znamená, že tato dohoda teď není možná.

Automobilka koncem října snížila výhled zisku na letošek, teď počítá s upravenou návratností tržeb jen dvě až tři procenta, zatímco strategie šéfa Oly Kalleniuse mířila na dvojciferné marže. Firma se nejvíce potýká s propadem prodejů v Číně, slabší poptávkou po elektromobilech a americkými cly.

Jenže odbory jsou ve vedení německé značky velmi silné, zástupci zaměstnanců obsazují polovinu z 20 křesel v dozorčí radě, takže bez nich se důležitá rozhodnutí prosazují těžko.

Německý průmysl se otřásá

Mercedes-Benz samozřejmě není sám, krize autoprůmyslu dopadá na všechny, nejvíce se v tomto ohledu mluví především o Volkswagenu. Ten s bude s odbory jednat příští týden, zaměstnanci hrozí stávkami. VW potřebuje šetřit a škrty by se mohly týkat až 100 tisíc pracovních míst a vést k zavření až čtyř německých závodů.

Poradenská firma Roland Berger varovala, že do roku 2030 může v německém automobilovém průmyslu zmizet nejméně 200 tisíc pracovních míst. Čína přestala být tahounem zisků a její značky mezitím získávají podíl na evropském trhu.

Share.