Moskva nyní některé lodě své stínové flotily chrání válečnými plavidly nebo ozbrojenými bezpečnostními týmy na palubě. Zároveň ale poznamenal, že jde o další zátěž pro ruské námořnictvo, jehož kapacity nejsou neomezené.
Takzvanou stínovou flotilu tvoří především tankery a nákladní lodě, které Rusko využívá k obcházení západních sankcí, zejména cenových stropů na vývoz ropy. Plavidla často plují pod cizími vlajkami a skrývají svou trasu i původ převáženého nákladu.
Podle Kaacka mají dnes Německo a jeho spojenci výrazně lepší přehled o dění na moři díky propojení dat z lodí, letadel, pobřežních radarů a satelitů. Zatímco dříve mohlo odhalení podezřelé aktivity trvat až 17 hodin, nyní je možné reagovat přibližně do jedné hodiny.
Viceadmirál zároveň zdůraznil význam námořních sil pro ochranu světového obchodu. Situace na Blízkém východě, v Rudém moři nebo Perském zálivu podle něj ukazuje, že svoboda plavby není samozřejmostí. „Mezinárodní krizové a konfliktní řízení je třeba kompletně přehodnotit,“ řekl Kaack novinářům.
Zmínil také personální vývoj německého námořnictva, jehož stavy se po letech opět zvyšují. V roce 2026 by mělo přibýt zhruba tři tisíce vojáků.
Německo chce vytvořit jednotku rychlé reakce proti hybridním hrozbám
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v pátek oznámil plán na vytvoření mezinárodní jednotky rychlé reakce zaměřené na hybridní hrozby v oblasti Baltského moře.
O návrhu chce jednat se svými protějšky ze států ležících na pobřeží Baltu. Cílem je podle něj zlepšit především rychlou výměnu informací a koordinaci mezi jednotlivými zeměmi.
„Chceme z této společné zóny ohrožení vytvořit společnou bezpečnostní zónu,“ uvedl Dobrindt před zahájením konference ve Flensburgu. Podle něj hybridní útoky přibývají, jsou stále sofistikovanější a zasahují stále širší spektrum oblastí.
Hrozby se podle ministra netýkají jen vzdušného a námořního prostoru, ale také kyberprostoru a kritické infrastruktury.