Doposud platila jednoznačná pravidla: stejně jako nesměl čerstvý absolvent medicíny bez dozoru operovat pacienty, tak nikdo nenechal čerstvého klinického psychologa samostatně rozpoznávat psychotickou depresi.
„I to by totiž mohlo dopadnout tragicky – pacient s neodhalenou poruchou by mohl spáchat sebevraždu,“ vysvětluje Tomáš Nikolai z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Oba absolventi proto museli nejprve získat několikaletou praxi, navíc pod dohledem zkušenějších kolegů. Teprve pak je čekala atestační zkouška a samostatná činnost.
Jenomže to se teď může u klinických psychologů změnit. Vedení resortu zdravotnictví totiž připravilo novelu zákona, která podmínky v tomto oboru zmírňuje. K tomu, aby mohli psychologové samostatně léčit, už bude stačit jen škola a rok praxe.
„Tu si navíc budou moct udělat v jakékoliv ambulanci,“ pokračuje Nikolai.
Doposud přitom podle něj platilo, že si absolventi museli praxi zajistit na nějakém akreditovaném pracovišti. „Jedině tam se totiž koncentrují rozmanité případy a výkony. Všechno si proto vyzkoušeli,“ podotýká Nikolai.
Riziko fatálních chyb
Novinka z pera ministerstva se mu proto nelíbí – absolventi bez dostatečné praxe podle něj budou dělat chyby.
„Mohou dokonce ohrozit pacienta. Třeba pokud nikdy nepracovali s lidmi, kteří trpí psychotickou depresí, nemusí ji rozpoznat a zabránit jim tak v sebevraždě,“ vysvětluje.
Bez patřičného výcviku podle něj nebudou schopni ani rozhodnout, jestli je určitý člověk vhodný k neurochirurgické operaci – tedy jestli nemá poruchu, která by se mohla po zákroku bez předchozí stabilizace zhoršit.
„Neumím si ani představit, že by pracovali s těžkými onkologickými pacienty v nemocnici,“ přidává Nikolai.
Takové kompetence podle něj vtiskne absolventům jen čtyřletá praxe pod dohledem zkušeného školitele. „Jen s teoretickými znalostmi si totiž nikdo nevystačí,“ říká. „Hrozí, že nedovzdělaní psychologové budou nevhodně měnit léčbu, oddalovat správnou diagnózu nebo ovlivňovat rozhodnutí soudu.“
Se svými námitkami už se proto Tomáš Nikolai obrátil na ministerstvo zdravotnictví. A protesty vznesli i další odborníci.
Třeba prezidentka Asociace klinických psychologů ČR Hana Jahnová před časem uvedla, že bez adekvátního vzdělání a praxe nelze tento obor vůbec vykonávat. „Což ale stávající podoba novely umožňuje. Takový krok by ovšem znamenal zásadní ohrožení bezpečí pacientů,“ varovala Jahnová.
Podle Nikolaie ale vedení resortu zdravotnictví připomínky odborných organizací do novely nezapracovalo. „Ačkoliv jsme se na jejich vypořádání domluvili už před rokem, ministerstvo nakonec do legislativního procesu poslalo jinou verzi. A ta naše námitky nezohlednila,“ krčí rameny Nikolai. Nikdo přitom podle něj neví proč.
Autorka novely a hlavní sestra ČR Alice Strnadová, kterou Aktuálně.cz oslovilo s žádostí o vyjádření, redakci odkázala jen na tiskový odbor úřadu.
O psychology je nouze
Ten pak uvedl, že jsou navržená opatření žádoucí – lépe totiž propojí studium mladých psychologů s požadavky zdravotnické praxe.
„Vzdělávání klinických psychologů se zefektivní, současně se zlepší dostupnost psychologické péče při zachování její odborné úrovně,“ napsala Aktuálně.cz Renata Povolná.
Psychologů se totiž nedostává – podle posledních veřejně dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z roku 2023 působilo v Česku v rámci veřejného zdravotního pojištění pouze 1442 klinických psychologů.
Jsou i jiné cesty
Jenomže podle Nikolaie lze počty psychologů navýšit i jinak – tím, že se zvednou celkové stavy studujících. „Ostatně to už se děje, třeba jen naše katedra už druhým rokem přijímá místo 50 lidí 90 uchazečů,“ připomíná.
Podobně podle něj počty navýšily i další univerzity. „Zatímco tedy loni vycházelo ze škol jen asi 350 absolventů psychologie, loni už jich bylo 550. A za dva roky opustí brány českých vysokých škol dokonce kolem 800 diplomovaných psychologů,“ počítá Nikolai.
Resort proto nakonec připustil, že se bude ještě zaslanými připomínkami zabývat. „Konečná podoba úpravy proto zatím není stanovena,“ dodala Renata Povolná z tiskového odboru ministerstva. Změny by podle ní měly začít platit v lednu roku 2028.