Praha – Nově diagnostikovaných případů HIV v Česku přibylo v prvním pololetí 148. Je to o deset více než ve stejném období loňského roku a zhruba stejně jako v prvním pololetí roku 2024. ČTK o tom informovala Národní referenční laboratoř pro HIV a AIDS (NRL) Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Za celý loňský rok jich bylo 293, což bylo nejvíce od roku 1985, kdy se začala vést v tuzemsku statistika tohoto onemocnění.

Téměř polovina nově diagnostikovaných na našem území jsou cizinci s dlouhodobým pobytem, takzvaní rezidenti. Pětina z 148 letošních případů o své HIV pozitivitě věděla na základě testů mimo ČR. „Vysoké podíly rezidentů souvisejí s válečným konfliktem na Ukrajině. Téměř dvě třetiny rezidentů tvoří Ukrajinci, kteří nemají status uprchlíka,“ uvedl SZÚ.

Z případů, kde se lékařům podaří dohledat způsob nákazy, je dominantní sexuální přenos. U více než 58 procent šlo o muže mající sex s muži, v 26 procentech o heterosexuální přenos.

Od začátku statistiky v ČR lékaři evidují více než 5300 HIV pozitivních. Virus HIV napadá bílé krvinky zvané lymfocyty, které jsou nezbytné pro imunitu. Bez zahájení léčby postupně tento typ bílých krvinek ubývá několik let, poté propukne nemoc AIDS a nemocní do několika let umírají.

Pokud se nakažení včas léčí, mohou díky moderním lékům v současné době žít prakticky bez omezení a virus dále nešíří. Od roku 1985 dosud se AIDS projevilo u téměř 1000 osob a přes 600 z různých důvodů zemřelo.

Mezi lidmi, kteří v Česku získali statut dočasné ochrany jako uprchlíci, přišlo od začátku války na Ukrajině do Česka 972 HIV pozitivních osob. Jejich statistiku SZÚ vede samostatně. „Většina uprchlíků věděla o své HIV pozitivitě, léčila se dosud na Ukrajině a v ČR požádala o zajištění kontinuity léčby HIV infekce,“ doplnil SZÚ.

Počty nových případů HIV v ČR:

Rok Počet případů z nich cizinců podíl cizinců (v procentech)
2000 58 13 22,4
2001 51 4 7,8
2002 50 7 14
2003 63 11 17,5
2004 72 15 20,8
2005 90 14 15,6
2006 91 21 23,1
2007 121 23 19
2008 148 39 26,4
2009 156 46 29,5
2010 180 41 22,8
2011 153 42 27,5
2012 212 62 29,2
2013 235 65 27,7
2014 232 59 25,4
2015 266 75 28,2
2016 286 87 30,4
2017 254 78 30,7
2018 208 85 40,9
2019 222 73 32,9
2020 251 110 43,8
2021 233 102 43,8
2022 292 166 56,8
2023 253 132 52,5
2024 269 112 41,6
2025 293 (138*) 140 47,8
2026 148* 73 49,3

zdroj: NRL SZÚ, *první pololetí

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.