Wolfgang Büscher působí jako mluvčí evangelické neziskové organizace Die Arche, která se v Německu zaměřuje především na boj s dětskou chudobou. Büscher upozorňuje především na rostoucí výskyt násilí mezi stále mladšími dětmi. „Nože už pro mnoho mladých lidí nejsou ničím neobvyklým. U nás jsme přistihli se sečnými či bodnými zbraněmi i jedenáctileté děti,“ uvedl.
Dalším problémem je podle něj náboženská radikalizace. Někteří mladiství se už v rodinách setkávají s antisemitskými a islamistickými názory a část z nich podle Büschera tiše podporuje propagandu Islámského státu. „To, co nás čeká, je katastrofa. Řadu z nich už nelze přivést k demokratickým hodnotám,“ varoval.
Jeho pozorování částečně podporuje také studie berlínského senátu zveřejněná letos v červnu. Do průzkumu se zapojilo přibližně 14 tisíc žáků a 40 procent muslimských deváťáků uvedlo, že by podle nich měla mít náboženská pravidla přednost před pravidly školy. Nutno ovšem podotknout, že obdobně odpovídali i křesťanští žáci nebo ti bez vyznání: jednalo se podle nich především o pravidla spojená s oblékáním nebo stravováním.
Průzkum se týkal zejména žáků šestých až devátých tříd základních škol a prvních dvou ročníků středních a odborných škol. Zahrnoval i jejich zkušenosti s násilím, pocitem bezpečí, šikanou, tlakem na dodržování genderových, sociálních a náboženských norem i konflikty spojené s vírou.
Islamističtí influenceři i incelové
Studie zároveň ukazuje, že násilí a konflikty jsou pro velkou část berlínských žáků běžnou zkušeností — od nadávek a zesměšňování až po fyzické útoky, vydírání či výhrůžky zbraní. Autoři zároveň upozorňují na „normalizaci“ některých forem agresivního jednání: část žáků nepokládá křik, strkání či posmívání za vážný problém.
Významnou roli při radikalizaci mladých lidí hrají zejména sociální sítě. Na platformách, jako jsou TikTok nebo Instagram, dokážou islamističtí tvůrci oslovit desítky až stovky tisíc mladých uživatelů a svůj obsah přizpůsobují formátu jednotlivých sítí.
Využívají při tom témata z každodenního života mladých lidí – od sporů mezi influencery až po otázky „nábožensky správného“ kontaktu s opačným pohlavím. Tato témata následně zasazují do islamistického výkladu a emocionálně je vyhrocují.
Řada výzkumů také potvrzuje, že na publikum dospívajících mužů na sociálních sítích se zaměřuje také stále rostoucí komunita incelů (zkratka z anglického involuntary celibate– doslova „nedobrovolný celibát“. Označuje zpravidla muže, kterým se nedaří navázat romantický nebo sexuální vztah a na základě toho šíří často misogynní obsah nenávistný vůči ženám – pozn. red.).
A upozorňují také na souvislost mezi sledováním obsahu z takzvané manosféry a radikalizací. Agrese, kterou tyto skupiny mezi mladými muži vyvolávají, se pak přitom nemusí obrátit pouze proti ženám, ale vyústit v širší formu nenávisti vůči společnosti nebo příklon k terorismu.
Šíření podobného obsahu navíc mohou ještě zesilovat algoritmy sociálních sítí. Ty uživatelům opakovaně doporučují příspěvky podobné těm, které už sledovali, a mohou tak postupně zužovat škálu názorů a obsahu, se kterým se mladý člověk setkává.
Kazatelé i aktivisté
Výraznou roli hrají také islamističtí kazatelé a aktivisté, kteří na sociálních sítích vystupují podobně jako influenceři. Příkladem je skupina Muslim Interaktiv, kterou německý ministr vnitra Alexander Dobrindt zakázal. Organizace využívala TikTok a Instagram například k mobilizaci příznivců na demonstrace v Hamburku, na které dorazily více než dva tisíce lidí.
Podle aktuálního monitoringu Spolkového kriminálního úřadu vykazuje přibližně 45 procent muslimů mladších čtyřiceti let latentní islamistické postoje. Tento údaj ale sám o sobě neznamená, že téměř polovina mladších německých muslimů podporuje extremismus. Kategorie zahrnuje i částečný souhlas s jednotlivými postoji, které mohou být pouze silně nábožensky konzervativní.
Berlínský starosta Kai Wegner (CDU) proto prosazuje výuku islámu na státních školách jako jeden z nástrojů prevence radikalizace. Jeho návrh ale okamžitě vyvolal kritiku, Wegner jej ovšem hájí právě tím, že výuka pod státním dohledem může mladé lidi chránit před radikalizačními vlivy mimo školu a pomoci čelit radikalizačním tendencím, například těm na sociálních sítích.