Ruská armáda je podle The Economist už delší dobu v patové situaci. Od začátku invaze na Ukrajině zemřely statisíce ruských vojáků, celkové ztráty už překročily milion padlých i raněných. Válka sice ničí Ukrajinu, ovšem způsobuje hluboké a viditelné škody i Rusku.
Putin ovšem nejeví žádné známky toho, že by chtěl ustoupit. A existují obavy, že by se mohl pokusit uniknout tak, jak to udělal již několikrát v minulosti – nalezením nějakého nového způsobu, jak konflikt eskalovat.
Nedávno ruský prezident ukončil své dlouhé mlčení ohledně stále úspěšnějších útoků dronů ze strany Ukrajiny na ruské ropné rafinerie a logistická centra, včetně skladů patřících společnosti Wildberries, největšímu ruskému internetovému prodejci.
Ve svém projevu 22. srpna obvinil Ukrajinu z otevření „Pandořiny skříňky“ a slíbil „odvetný úder na nejcitlivější sektory vaší ekonomiky“. Dříve téhož dne v projevu k kremelské politické straně Jednotné Rusko odmítl jakoukoli myšlenku na ukončení války.
„Speciální vojenská operace (tak Rusové nazývají válku na Ukrajině – pozn. red.) pokračuje,“ slíbil. „Budeme se pohybovat jen vpřed.“
Putin volí eskalaci
Zdroje blízké Kremlu, které The Economist citoval v neděli, uvádějí, že po několika týdnech zvažování v létě se zdá, že se vládce Kremlu rozhodl pro eskalaci.
Dlouholetý Putinův spolupracovník dokonce říká, že návštěvu šéfa americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffa v Moskvě minulý týden pravděpodobně považoval za známku americké slabosti.
Zdroj Economistu uvedl, že ruský prezident tak interpretoval i návštěvu Moskvy v listopadu 2021, kterou uskutečnil Bill Burns, ředitel CIA za vlády Joea Bidena, aby ho varoval před invazí na Ukrajinu. O tři měsíce později se Putin rozhodl zaútočit…
„Nikdo nemůže vědět, co se panu Putinovi honí hlavou. Jeho důvody pro eskalaci války, stejně jako samotné rozhodnutí o invazi, jsou však vnitřní. Jeho klíčovým cílem vždy bylo zachování vlastní moci a v konečném důsledku i života,“ píše magazín.
„Oběsí mě“
Putin se řídí pravidlem nikdy neprojevovat slabost. Ruský systém má vysokou toleranci k násilí, ale neodpouští selhání. Pravděpodobně věří, že ukončení války bez dosažení byť jen jeho minimálního cíle, tedy dobytí celého východního Donbasu na Ukrajině, by ho přímo fyzicky ohrozilo.
„Oběsí mě,“ řekl podle jednoho zdroje v jednu chvíli během války některým lidem ve svém okolí. Kontext tohoto prohlášení, stejně jako další podrobnosti rozhovoru, však The Economist nerozvádí.
Pokračování války v její současné podobě mezitím přitom není řešením.
„Setrvačností řízené scénáře jsou pro Kreml nevýhodné,“ uvedl jeden člen ruské elity s tím, že pouze spotřebovávají ekonomické zdroje a plýtvají politickým kapitálem.
To vše může scénář další eskalace zdánlivě zdůrazňovat, není však jasné, co by to obnášelo. Rusko pravděpodobně zintenzivní hybridní válku a sabotáže proti spojencům Ukrajiny a zaměří se na zásobovací trasy z Evropy na Ukrajinu.
Západní zpravodajské služby se obávají, že by se Rusko mohlo zaměřit na továrny v Evropě, které vyrábějí materiál pro válečné úsilí Ukrajiny. Myslí si však, že si Putin nepřeje přímou vojenskou konfrontaci s NATO.