Obrana a bezpečnost občanů patří mezi priority vlády, řekl ministr Zůna

Babiš v dubnu uvedl, že podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní letos Česko závazek dvou procent. V letošním rozpočtu vláda zatím počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se Česko dostane v případě, že by do nich zahrnulo i financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.

Z návrhu státního závěrečného účtu vyplývá, že české obranné výdaje byly v roce 2025 ve výši 1,83 procenta HDP a při započtení souvisejících výdajů se dostala na 2,01 procenta HDP. Podle ministra Zůny avšak tato čísla neodráží skutečné výdaje, které v hodnocení NATO vychází za loňský rok na zhruba 1,85 procenta HDP.

„Rozdíl mezi údaji ve státním závěrečném účtu a hodnocením výdajů na obranu ze strany NATO vychází z toho, že jde o dva odlišné procesy. Aliance hodnotí pouze skutečné vojenské výdaje a plnění cílů výstavby schopností kolektivní obrany, nikoli souhrnné výdaje, které například vychází v návrhu státního závěrečného účtu,“ řekl Zůna.

Ministr uvedl, že v komunikaci o obranných výdajích se dlouhodobě mísí dva rozdílné procesy. Zatímco státní závěrečný účet podle něj ukazuje, co stát vykazuje jako výdaje na obranu, NATO hodnotí pouze takzvané jádrové obranné výdaje související s vojenskými schopnostmi a závazky kolektivní obrany. Podle něj byl způsob komunikace o procentech obranných výdajů v minulosti často spíše politický než odborný.

Alianční státy se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši alespoň dvou procent HDP k roku 2025. Zůna připomněl také rozhodnutí summitu NATO v Haagu z roku 2025, podle kterého mají členské státy do roku 2035 vydávat pět procent HDP na obranu a bezpečnost, z toho 3,5 procenta na skutečné obranné schopnosti a 1,5 procenta na související bezpečnostní a infrastrukturní výdaje.

Za rok 2024 podle Zůny činily české výdaje podle státního závěrečného účtu 1,99 procenta HDP, zatímco NATO vyhodnotilo české výdaje na 1,98 procenta. Rovněž výdaje za loňský rok podle ministra aliance uznává nižší, než činí návrh státního závěrečného účtu. V současné chvíli, pokud by se využil stejný propočet jako u předchozích let, tak NATO pro rok 2026 zatím počítá s hodnotou 1,78 procenta HDP v případě jádrových obranných výdajů, ačkoliv podle makroekonomické prognózy pro státní závěrečný účet to má být 2,14 HDP. Aliance podle Zůny hodnotila nyní cyklus obranného plánování mezi roky 2022 až 2025. Rok 2026 podle něj bude hodnocen v roce 2028.

Do jiné kategorie výdajů souvisejících s obranou a bezpečností mohou spadat například infrastrukturní projekty financované jinými resorty, tedy zmíněných 1,5 procenta HDP, řekl. Pokud je ale například vojenská nemocnice financována z rozpočtu ministerstva obrany a je součástí systému vojenského zdravotnictví, jde podle něj o obranný výdaj.

Na konci dubna se Babiš a zástupci minulé vlády dostali do sporu kvůli neplnění českého závazku vůči NATO vydávat ročně na obranu dvě procenta HDP. Babiš tehdy uvedl, že podle hodnocení aliance Česko nesplnilo závazek ani za vlády Petra Fialy (ODS) . Podle Fialy loni Česko vydalo 2,01 procenta HDP, odkázal tehdy na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. O pár týdnů později Fiala ve svém videu na sociálních sítích v úterý uvedl, že Česko za jeho vlády závazek splnilo s odkazem na návrh státního závěrečního účtu.

Z návrhu státního závěrečného účtu kapitoly ministerstva obrany, jehož zástupci ho v úterý představili na sněmovním výboru pro obranu, vyplývá, že ministerstvo vloni ze svého rozpočtu vyčerpalo 156 miliard korun, což činí 1,83 procenta HDP v přepočtu k letošní lednové predikci. Při započtení souvisejících výdajů z jiných ministerstev ve výši 0,18 procenta HDP přesahují dohromady dvě procenta HDP.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}