Už v sobotu večer se koná velkolepé finále jubilejního 70. ročníku Eurovize. Ve Vídni vystoupí celkem 25 umělců, kteří se probojovali díky svým vystoupením na semifinálových večerech před brány možného vítězství v nejsledovanější pěvecké soutěži světa. Česko na ní letos reprezentuje zpěvák Daniel Žižka s písní Crossroads, kterému se ve čtvrtek podařilo vyzpívat si postup do finále.
Jak se daří Česku
Česko ovšem v soutěži historicky příliš úspěšné nebylo. Poprvé se zúčastnilo v roce 2007, kdy zemi reprezentovala skupina Kabát s písní Malá dáma. Účast ale nedopadla příliš slavně. Od diváků dostali Kabáti jediný bod a kapela se tak umístila na posledním místě.
Rockeři z Teplic však nejsou úplně prvními Čechy, kteří se akce zúčastnili. V Eurovizi soutěžil už v roce 1968 také král českého popu Karel Gott, který ovšem tehdy zastupoval Rakousko. Rodnou zemi v Eurovizi nikdy nereprezentoval.
Po vystoupení Kabátu vyslala Česká televize do soutěže Terezu Kerndlovou a o rok později kapelu Gipsy.cz, ani jedni však rovněž nedosáhli vytouženého úspěchu a skončili předposlední, respektive poslední. Po sérii neúspěchů se tak Česko na několik let zcela zdrželo účasti a znovu se navrátilo až v roce 2015. Reprezentantům se poprvé podařilo probojovat do finále, na vyšších místech se však nikdo několik let neumístil.
Nejlepšího výsledku za Česko dosáhl až v roce 2018 Mikolas Josef, který se celkově umístil na šestém místě s písní Lie to Me. „Je to velký den pro českou hudbu, i když mu 6. místo přiřkli především fanoušci, ne tolik odborná porota,“ řekl tehdy pro ČTK publicista Jaroslav Špulák. Píseň dodnes zůstává populární a na platformě Spotify zaznamenala přes 45 milionů poslechů, čímž se stala jednou z nejposlouchanějších českých písní všech dob.
Poměrně dobrého výsledku dosáhli o rok později i Lake Malawi v čele se zpěvákem Albertem Černým. Ve finále získali 150 bodů od odborné poroty, diváci jim ale věnovali pouze sedm bodů. I tak se kapela umístila na 11. místě ze 41 zúčastněných. Naposledy se podobný výsledek podařil kapele Vesna, která skončila desátá v roce 2023. Česko však na lepší umístění stále čeká.
Vítězové a poražení
Kdo si ovšem na umístění nemůže stěžovat, je Švédsko a Irsko. Právě tyto země vyhrály Eurovizi nejvíckrát, a to sedmkrát. Za možná nejslavnějšího vítěze v historii soutěže je považována právě švédská skupina Abba, která v roce 1974 prorazila hitem Waterloo.
V žebříčku vítězných zemí následují Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Velká Británie, každá s pěti výhrami. Za zmínku stojí také tři výhry Švýcarska, přičemž v ročníku 1988 se o vítězství v jeho prospěch postarala Kanaďanka Céline Dionová.
Do mysli diváků se jistě zapsala i vítězka roku 2014, Conchita Wurst, také známá jako „vousatá dáma“, kterou představuje rakouský zpěvák Thomas Neuwirth. Jeho drag queen osobnost vyvolala nesouhlasné reakce v některých východoevropských zemích, ale veřejnost v 37 hlasujících státech si nakonec získala nejen svým výstředním vzezřením, ale i hudebním talentem. A je to právě Rakousko, které soutěž vyhrálo i v loňském roce.
Nejlepší umístění náleží někomu jinému
Celkově se podařilo vyhrát 27 různým zemím, tedy zhruba polovině ze všech zúčastněných. Počet vítězství ovšem může zkreslovat právě to, kolikrát se daná země do soutěže zapojila.
Ještě lepší metriku úspěšnosti tak ukazuje průměrné umístění. V tom se jako zcela nejúspěšnější jeví Ukrajina. Země se účastnila pěveckého klání v podobě finálových i semifinálových večerů pětatřicetkrát, přičemž její průměrné pořadí je pouze kousek za šestým místem. Druhého nejlepšího umístění napříč ročníky dosáhlo Rusko a pomyslnou pětici nejúspěšnějších zemí uzavírají Švédsko, Itálie a Austrálie.
Podobné výsledky potvrzuje i graf, který ukazuje nejúspěšnější země Eurovize podle podílu výher. I zde na prvním místě kraluje Ukrajina. Účastnila se dvaceti finálových večerů a soutěž vyhrála celkem třikrát. Díky tomu se její úspěšnost pohybuje okolo 15 procent.
Naposledy triumfovala v roce 2022, kdy ji zastupovala skupina Kalush Orchestra s písní Stefania. Ta původně vznikla jako pocta matce frontmana kapely, od ruské invaze na Ukrajinu 24. února téhož roku ale text získal nový význam. „Vždycky najdu cestu domů, i když jsou všechny cesty zničené,“ zní část textu.
Právě rok 2022 ukázal, jak moc dokáže do Eurovize promlouvat aktuální dění. Soutěž se dlouhodobě prezentuje jako apolitická událost, která spojuje evropské země skrze hudbu. V posledních letech je ale stále častěji terčem debat o tom, jestli je vůbec možné oddělit popkulturu od politiky.
Kontroverze okolo letošního ročníku
Letošní Eurovize si navíc může připsat jeden ne příliš pozitivní rekord: počet participujících zemí je nejnižší od roku 2004, kdy byly zavedeny semifinále. Důvodem je mimo jiné právě rostoucí kontroverze kolem soutěže. Organizátoři si stojí za tím, že akce je symbolem jednoty, inkluze a důstojnosti, část veřejnosti ale s tímto výrokem nesouhlasí a vnímají politický podtón akce.
Nemo (používá zájmeno oni, pozn. red.), kteří v roce 2024 reprezentovali Švýcarsko a v soutěži zvítězili, a tím se zároveň stali první otevřeně nebinární osobností, soutěži vyhrála, mají za to, že účast Izraele demonstruje rozpor mezi těmito hodnotami a rozhodnutími Evropské vysílací unie (EBU), která za soutěží stojí. Právě kvůli účasti Izraele a jeho ofenzivě v Pásmu Gazy soutěž bojkotovaly Irsko, Island, Nizozemsko, Slovinsko a Španělsko.
Někteří fanoušci Eurovize ve svých dopisech vyjádřili vztek a smutek, protože podle jejich názoru se tragické události v Pásmu Gazy setkávají s mlčením. Ředitel soutěže Martin Green se na ně obrátil otevřeným dopisem, v němž uznal, že události na Blízkém východě v souvislosti s Eurovizí vyvolávají u mnoha lidí silné emoce. Vyjádřil však naději, že pětice zemí se do soutěže brzy vrátí.
Spory o izraelskou účast v Eurovizi doprovázejí poslední dva ročníky této akce, kdy se jí přitom neúčastnilo Rusko. To bylo po své rozsáhlé invazi na Ukrajinu ze soutěže vyloučeno v roce 2022. I proto mnoho lidí volá po vyloučení Izraele. Nemo tak na protest vrátili pohár pro vítěze soutěže. „Jde o to, že soutěž byla opakovaně využívána k vylepšování obrazu státu, který je obviňován ze závažného pochybení,“ uvedl na Instagramu.
Odlišný vkus
Další častou debatou je rozpor mezi hlasováním diváků a odborné poroty. Systém hlasování za dobu konání soutěže prošel mnoha změnami, ten současný funguje od roku 2016.
Každá země po předvedení všech písní uděluje body od jedné do osmi, druhé nejlepší písni náleží 10 bodů a nejlepší 12. Hlasy odevzdávají pětičlenné poroty složené z lidí pohybujících se v hudebním průmyslu. K těmto bodům se poté přičtou body od diváků, kteří posílají své hlasy během sledování show. Ti, stejně jako porota, nesmí hlasovat pro vlastní zemi.
Protože se výsledky za odborníky a diváky vyhlašují zvlášť, jsou rozdíly v jejich názorech vidět na první pohled. Zcela největší nesoulad panoval v roce 2019 v případě Norska. Skupina KEiiNO s písní Spirit In The Sky dostala od porot pouze 40 bodů, čímž by se zařadila na 18. místo v soutěži. Divákům se však tak líbila, že jí poslali 291 bodů, nejvíc ze všech soutěžících. Po součtu bodů se tak Norsko vyzdvihlo na celkové 6. místo.
Klíč k úspěchu
Jak ale v soutěži vlastně uspět? Tuto otázku si položili mimo jiné také výzkumníci ze Švýcarska a Spojených států. Ve studii analyzovali záznamy z let 1956 až 2024, které zahrnovaly více než 1 700 skladeb z 51 zemí. Posuzovali vlastnosti písní jako jsou tempo, akustická kvalita nebo možnost tance, a zároveň identifikovali témata a emoce v textech jednotlivých písní.
A výsledek? Klíčem k úspěchu byl zpěv v angličtině, popový žánr, plné využití tanečního rytmu a delší text. Většina zemí se však postupně na tuto zaručenou cestu k výhře adaptovala, a v posledních letech tak jde spíš o základ, aby mohla skladba alespoň částečně uspět.
Ne všechny země se ale tomuto trendu poddávají. Francie, Itálie, Španělsko, a ještě ve větší míře Portugalsko, nadále preferují zpěv ve vlastním jazyce. Nepovažují vítězství za jediný cíl, ale chtějí především reprezentovat vlastní kulturu a podporovat národní identitu. Někdy se ale podaří dosáhnout všeho, jako v případě Salvadora Sobrala v roce 2017, který soutěžil s portugalskou písní Amar Pelos Dois. Zisk 758 bodů mu zaručil vítězství a zároveň ho navždy zapsal jako rekordmana v absolutním počtu bodů v celé historii soutěže.
