Odbory kritizují zákon o platformách, varují před výpadkem příjmů rozpočtu

Norma o platformové práci přenáší do české legislativy směrnici EU, která má zaručit minimální pracovní podmínky a ochranu osobních údajů po celé sedmadvacítce. Na uvedení do praxe do letošního 2. prosince měly členské státy přes dva roky, jinak jim hrozí sankce. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) opakovaně uvedl, že ČR volí minimalistický přístup k převzetí unijních pravidel, aby se nezatěžovali čeští zaměstnavatelé.

„Směrnice zcela jistě nepožadovala legalizaci švarcsystému či vytváření nového typu pracovního poměru,“ uvedl Středula.

Podle podkladů k normě v Česku přes digitální platformy pracuje až 546.000 lidí. Z nich 139.000 platformovou práci vykonává přes 20 hodin týdne či z ní má víc než polovinu příjmu. V menším rozsahu ji pak pravidelně dělá 257.000 osob, nárazově a příležitostně 150.000. Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) si platformovou práci aspoň jednou měsíčně vydělává zhruba 145.000 lidí.

Při švarcsystému osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávají zaměstnaneckou práci pro firmu či instituci. Mají nižší odvody, zaměstnavatel pojistné neplatí. Pracovník nemá placenou dovolenou či nemocenskou. V budoucnu mu hrozí nízký důchod.

Podle Středuly by dopady normy byly vyšší než po zrušení superhrubé mzdy. Odbory výpadek spočítaly na 120 miliard korun ročně. Vycházely ze srovnání odvodů při průměrné hrubé mzdě zaměstnanců a OSVČ s paušálem. Roční rozdíl podle ČMKOS činí asi 240.700 korun. „Za každých 10.000 pracovníků je to 2,4 miliardy korun,“ řekl Středula.

Podle předsedy Asociace platformových pracovníků ČR Zdeňka Kužely-Neubauera je norma napsaná tak, aby se stav v Česku změnil co nejméně. Uvedl, že to není dobrá zpráva pro statisíce lidí. „Pokud mi platforma určuje, kdy mám pracovat, kudy jezdit, jak být oblečený a jak se chovat k zákazníkovi, ale tvrdí, že jsem svobodný podnikatel, tak mi vysvětlete, jak to může být svobodné podnikání,“ uvedl Kužela-Neubauer.

Podle asociace má norma obsahovat jasná kritéria k vyvratitelné domněnce zaměstnání, nejen obecná. Pokud práci řídí a kontroluje algoritmus, má se jednat o zaměstnání. Pracovníci by měli mít možnost zakládat odbory či jiné organizace, platforma by s nimi musela vyjednávat. Dostupné by mělo být úrazové pojištění a srozumitelný by měl být výpočet odměn. Deaktivaci účtu pracovníka by měl přezkoumat člověk, ne algoritmus. Společnou a nerozdílnou odpovědnost by měla mít platforma i zprostředkovatel, shrnul požadavky šéf asociace.

Opoziční Piráti chtějí podle svých poslankyň Hany Ančincové a Ireny Ferčíkové Konečné navrhovat při projednávání normy ve Sněmovně změny. Pokud by se zákon neupravil, jsou odbory připraveny obrátit se na Evropskou komisi.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}