Černý sestavil časovou osu jednotlivých případů na základě dat Světové zdravotnické organizace, Afrického centra pro kontrolu a prevenci nemocí i dostupných mediálních informací. Z analýzy podle něj vyplývá, že prvotní nákaza nejspíš vznikla ještě na pevnině před vyplutím lodi.
„Pokud se na palubě lodi nenacházeli hlodavci nebo kontaminované předměty, je toto nejpravděpodobnější možné místo původu nákazy,“ přiblížil virolog. Světová zdravotnická organizace nyní eviduje podezření na nákazu u osmi lidí, tři laboratorně potvrzené případy a pět podezřelých případů, včetně tří úmrtí.
Podle Černého se na pevnině „zcela jistě nakazil Pacient 1“, sedmdesátiletý muž z Nizozemska. Další případy mohly vzniknout buď následným přenosem, nebo během krátkého pobytu dalších cestujících na pevnině před naloděním.
„Na Ohňové zemi, stejně jako v přilehlé patagonské oblasti Chile a Argentiny, žije křovinák dlouhoocasý. To je hlavní rezervoár Andes viru v Patagonii, nejpravděpodobnějšího původce současné epidemie,“ upozorňuje Černý. Současně ale zdůrazňuje, že jde zatím pouze o pracovní hypotézu. Definitivní odpověď přinese až laboratorní sekvenování viru a detailní epidemiologické šetření.
Přenos je vzácný, ale možný
Hantavirus provázejí bolesti hlavy, závratě, horečka, nevolnost, průjem a bolesti žaludku, po nichž následuje těžké selhání plic či ledvin, v závislosti na typu viru. Na nákazu zatím neexistuje léčba, lék ani vakcína. Úmrtnost dosahuje až 50 procent.
Nejčastější cestou nákazy je vdechnutí prachu kontaminovaného močí nebo trusem infikovaných zvířat, nejčastěji hlodavců. Méně často může dojít k přenosu prostřednictvím kontaminovaných potravin. Přenos z člověka na člověka je u většiny hantavirů vzácný.
VIDEO: Pasažéři s potvrzenou nákazou, které už podlehli tři lidé, byli v úterý evakuováni do Kapverd. Situaci na palubě, kde zůstává 150 lidí v karanténě, popsal jeden z cestujících v emotivním videu.
Zdroj: autorský text, Světová zdravotnická organizace
