Městští strážníci, kteří byli v sále, po vystoupení ženy zjistili její totožnost. Na místo pak dorazila státní policie. Policisté se ženou asi deset minut rozmlouvali, po krátké rozpravě odešli. Stejně tak v doprovodu svých několika příznivců odešla i žena. Na zasedání brněnského zastupitelstva v úterý dorazilo jen několik odpůrců nadcházejícího sjezdu SdL, jednání je tak podstatně klidnější než 14. dubna, kdy zaplnili celý sál.
Několik odpůrců sjezdu využilo možnost vyjádřit nesouhlas v čase, který je určen pro dotazy občanů. Sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, v Česku bude poprvé. „Budete souzeni za kolaboraci, za rozvrat republiky a spřáhnutí se s cizí mocností,“ uvedla žena, která při svém vystoupení vytáhla sovětskou vlajku. Strážníci ženu po jejím vystoupení odvedli ze sálu, kde zjistili její totožnost. Okolo ní se shluklo několik jejích podporovatelů a strážníky vyzývali, aby je také odvedli.
Protože podle policie existuje podezření, že se žena vytažením sovětské vlajky dopustila propagace komunistického režimu, její čin prověří podle Ghanema státní policie.
Trestní zákoník v pasáži o postihování propagace hnutí potlačujících lidská práva od ledna zahrnuje i zmínku o komunismu. Změnu prosadila loni v létě koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Experti upozorňovali na to, že rozsah využití novely vzejde až z judikatury.
Před novelou byl diskutovaný paragraf koncipovaný obecněji. Nyní trestní zákoník uvádí, že kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, případně hlásá rasovou či třídní zášť, může být potrestán až pěti roky vězení.
Městská policie v úterý v jednacím sále posílila hlídky, na pořádek dohlíželo podle Ghanema asi 15 strážníků, běžně je to méně. O pomoc při úterním zasedání požádalo strážníky město, neboť existovaly indicie, že by na zasedání mohlo dorazit mnoho odpůrců, uvedl mluvčí. Nakonec však bylo jednání klidné.
Kritici sjezdu SdL zaplnili na zasedání 14. dubna celý sál, dorazili ale i příznivci akce. Tehdy byl sjezd SdL samostatným bodem, zastupitelé vzali jeho konání na vědomí. Vzali také na vědomí jednoznačné vyjádření Sudetoněmeckého krajanského sdružení o nedotknutelnosti Benešových dekretů, vyslovenou omluvu a vyjádření lítosti nad spáchanými zločiny nacionálního socialismu či připravenost sdružení k pokračování dialogu vedoucího ke smíření. Zastupitelé považují za nezbytné, aby byla nadále naplňovaná Deklarace smíření a společné budoucnosti z roku 2015. Pro návrh, který předložila primátorka Markéta Vaňková (ODS), hlasovalo 40 zastupitelů. Proti návrhu bylo pět zastupitelů SPD. Zdržel se jeden a čtyři nehlasovali. Přijali také usnesení které říká, že zastupitelé vítají snahy o usmíření, vzájemný dialog a důstojné připomínání společné historie.
Jednání tehdy provázely protesty. K akci se vyjádřilo několik desítek občanů, jak příznivců, tak i odpůrců, kteří často zmiňovali historické souvislosti nebo údajně nejasné financování akce nebo vyzývali k zákazu sjezdu. Mnozí také zmiňovali, že festival Meeting Brno, který SdL pozval, dostává od Brna dotaci. Peníze však neplynou na sjezd.
Asi 20 protestujících dorazilo i na zasedání krajského zastupitelstva na konci dubna. Jihomoravská opozice tehdy neúspěšně navrhovala, aby se kraj od konání akce distancoval.
Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. V Brně se od 22. do 25. května uskuteční 76. ročník, bude to poprvé v Česku. Festival Meeting Brno je spolek na podporu kulturní činnosti. Iniciativa organizuje na jižní Moravě mimo jiné takzvaný Pochod smíření, který připomíná poválečný odsun německých obyvatel Brna.
