Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.
Babiš připustil, že se na něj veřejnost kvůli návrhu obrací. „Není pravda, co mi píšete – že ničíme naši zemi, že útočíme na demokracii, že chceme zestátnit Českou televizi,“ prohlásil. Podle něj ale zrušení poplatků neznamená konec ČT a ČRo ani ohrožení demokracie.
„Jejich financování bude nově garantováno přímo zákonem jako mandatorní výdaj a navázáno na inflaci. Stát tedy bude muset peníze vyplatit a žádná vláda je nebude moci svévolně krátit podle toho, jestli se jí vysílání líbí, nebo nelíbí,“ nastínil premiér. Dodal, že to není ohrožení demokracie.
„Vyzývám opozici, aby přestala lhát, strašit, vyvolávat nenávist a rozdělovat společnost. Přestaňte zneužívat toto téma k další eskalaci situace v naší zemi,“ dodal také Babiš.
Babiš kritizoval, že opozice podle něj vyvolává pnutí ve společnosti, dění kolem protestu u sněmovny dle něj „připomínalo útok na americký Kapitol z ledna 2021“. Toto srovnání odsoudil bývalý premiér Petr Fiala (ODS), Babiš dle něj už překročil všechny meze. „Čím dál víc začíná připomínat Roberta Fica nebo Viktora Orbána, kteří v každém projevu nesouhlasu vidí či viděli ohrožení vlastní moci. Jenže protestující občané nejsou nepřátelé státu,“ napsal expremiér na síti X.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) při projednávání ve sněmovně v pátek večer uvedl, že jde o běžné evropské řešení. „Odmítám představu, že změna financování veřejnoprávních médií je útokem na demokracii nebo konec nezávislosti veřejnoprávních médií,“ zdůraznil. Šéf SPD Tomio Okamura návrh zákona označil za jeden z klíčových bodů programu svého hnutí.
Začátek konce Babišovy vlády, míní opozice
Kabinet zařazením bodu a prosazením pevného času hlasování v prvním čtení předvedl podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana aroganci a strach z lidí. Babiš podle něj „nyní uslyší hlas ulice, kterého se bojí“.
„Teď už to s vládou půjde z kopce. Ukázali porušení všech principů, které jsou. Ukázali, že pohrdají lidmi v této zemi, to se jim nevyplatí,“ sdělil. Podle něj bylo noční hlasování začátkem konce vlády Andreje Babiše. Podoba jednání byla dle Rakušana bezprecedentní, označil ji za „blitzkrieg“ v narážce na vojenskou taktiku založenou na překvapivém a bleskovém útoku.
Podle šéfa ODS Martina Kupky koalice podupala všechna sněmovní pravidla, útočí na veřejnoprávní média a na svobodnou zemi. Ocenil, že ke sněmovně dorazili protestovat lidé. Demonstranti na Malostranském náměstí strávili téměř celou noc až do sněmovního hlasování. Ráno po 4:00 bylo stále na náměstí až několik set lidí a přístup do Poslanecké sněmovny hlídali ze všech stran policisté. Po hlasování se demonstranti postupně začali rozcházet.
„Všichni víme, že potmě chodí krást zloději, vládní většina dnes (v sobotu, pozn. red.) ukradla Česku svobodná média. Uděláme vše pro to, aby tento krok nedotáhli,“ nechal se slyšet Kupka. Očekává řadu pozměňovacích návrhů a kritizoval, že přes šest desítek přihlášených poslanců kvůli pevně zařazenému hlasování nemohlo k návrhu v prvním čtení hovořit.
Kupka u mikrofonu v jednacím sále mluvil o „totální prasárně“ ze strany koalice. Ta se podle něj profaulovala až k sobotnímu ránu a „bojí se nezávislého názoru médií i jejich kritiky“. Prohlásil také, že kvůli postupu koalice byla veřejnost svědky pravděpodobně nejdelší demonstrace v dějinách v novodobém Česku.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib podotkl, že jde pouze o první kolo, ne definitivní prohru. „Budeme se muset o to více snažit v dalších kolech,“ míní. Slibuje pozměňovací návrhy a snahu o věcnou a kultivovanou diskusi, které se podle něj koalice vyhýbá.
Podle Hřiba jsou vládní argumenty založené na lžích, že lidé poplatky nebudou platit. „Ty poplatky lidé samozřejmě zaplatí. Zaplatí je z daní, protože vláda žádnými jinými penězi nedisponuje,“ řekl. Kabinet si podle něj peníze půjčí od příštích generací, které je zaplatí i s úroky. „Styďte se,“ dodal.
Vláda si podle šéfa TOP 09 Matěje Ondřeje Havla ověřila, že cesta s novelou pro ni bude extrémně těžká. Chce se podle něj vyhýbat názorům a projevům občanů, proto zařadila hlasování na brzkou hodinu. „Nevzdáváme to! Stejně jako vy jste to celou chladnou noc nevzdali v ulicích u sněmovny,“ vzkázal demonstrujícím na síti X.
Sněmovní opozice neprosadila po nočním jednání v dolní komoře zamítnutí vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na vrácení předlohy kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Návrh, v pátek nečekaně zařazený k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním ČT a ČRo ze státního rozpočtu. Po nynějším úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výborů.
GALERIE
Politologové a analytici k jednáním o poplatcích za ČT a ČRo
Reakce odborů
Financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu bez pevných a zákonných garancí ohrožuje podle odborářů nezávislost novinářské práce i základní profesní a sociální jistoty zaměstnanců. Současný vývoj povede k nedostatku peněz, omezení programu a propouštění, napsal v sobotu na sociální síti X prezident Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
„ČMKOS kritizuje způsob, jakým vláda o změnách rozhoduje, a požaduje plnohodnotný sociální dialog namísto pouhého vysvětlování hotových kroků ze strany státu,“ vyjádřil se Středula. Podle odborů jsou vládou navrhované částky pro veřejnoprávní instituce nižší než dosavadní reálné příjmy. Česká televize by tak například mohla zrušit až 700 pracovních míst.