Ruští poslanci schválili koncem května zákon o zabavení majetku ruských emigrantů, pokud se dopustí trestných činů „proti zájmům Ruska v zahraničí“. Jedná se například o „diskreditaci armády“ či účast na aktivitách „nežádoucích organizací“. Dle právníka Gleba Boguše zákon míří na lidi finančně podporující své příbuzné, kteří v zemi zůstali. Odborníci podle Deutsche Welle také mluví o možnosti politického zastrašování.
Státní duma schválila zákon, který umožňuje zabavování majetku a bankovních účtů Rusů, kteří opustili zemi a spáchali správní delikty „proti zájmům Ruska“. Novely rozšiřují rozsah správních sankcí vztahujících se na osoby v zahraničí. Zákon začne platit od 1. září.
Případy mají být podle zákona projednávány v nepřítomnosti obžalovaného, jemuž bude rozhodnutí soudu oznámeno poštou, píše ruskojazyčný server Deutsche Welle (DW).
Zabavení se má primárně vztahovat na finanční prostředky na účtech a vklady, a pokud žádné nejsou, na jiný majetek. Soudy budou navíc moci ukládat nové pokuty za nezaplacení těch dříve uložených, dodává ruskojazyčný server BBC.
Zákon obsahuje více než deset článků o správních deliktech, z nichž mnohé lze použít k politicky motivovanému stíhání, píše DW. Patří mezi ně například články týkající se „zahraničních agentů“, „výroby a distribuce extremistických materiálů“, „šíření falešných zpráv a zneužívání svobody médií“, účasti na aktivitách „nežádoucích organizací “ či „diskreditaci“ ruské armády.
„Ti, kteří uprchli do zahraničí a za peníze západních sponzorů vyzývají k terorismu a extremismu, ospravedlňují nacismus a urážejí naše vojáky a důstojníky, musí pochopit, že se za své činy budou muset zpovídat,“ prohlásil k návrhu zákona předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin.
Postihy za ukrajinské písně
Jako „diskreditaci armády“ pak přímo Ruská služba bezpečnosti (FSB) označuje „úmyslné činy, které jsou v rozporu se stanoviskem ministerstva obrany a jejichž cílem je zbavení a podkopání autority a pověsti armády“.
V prvních měsících ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu byli z „diskreditace“ obviňováni především lidé zadržení na protiválečných demonstracích, připomíná Meduza. Ta zmiňuje ale i další, a mnohdy absurdnější, případy, které byly označeny za „diskreditaci“. Za zmínku stojí například čtení básně ruského spisovatele Nikolaje Někrasova, polití schodů modrou a žlutou barvou či nošení zelené stužky, která je symbolem protiválečného hnutí.
Server Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) zároveň dodává, že postihovány jsou v současnosti také hesla proti válce, „komplimenty“ na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nebo poslouchání ukrajinské hudby.
Pokud jde o zmíněné „zahraničními agenty“, těmi Rusko označuje nevládní organizace, média a jednotlivce, kteří dostávají zahraniční podporu. Tímto heslem pak musí označovat všechny své publikace.
Jeden ze článků v nově schváleném zákoně pojednává také o „nežádoucích organizacích“ – řadí se mezi ně ty nevládní, neziskové a zahraniční.
„Buďte zticha a nevystupujte na veřejnosti“
Ochránce lidských práv a právník Gleb Boguš se domnívá, že hlavní signál, který má schválený zákon vysílat, je naprosto jasný – „buďte zticha a nevystupujte na veřejnosti“.
„Většina emigrantů jsou lidé, kteří nemají moc peněz. To málo, co mají, jde většinou na podporu příbuzných, kteří zůstali v Rusku. Právě na tyto případy zákon dopadá,“ zmiňuje Boguš. „Člověku není odňata svoboda, ale ekonomická půda pod nohama,“ dodává právník.
Deutsche Welle zároveň poznamenává, že všechny články v zákoně v podstatě kriminalizují vyjadřování názoru.
Novinářka a aktivistka za lidská práva Olga Romanovová poukazuje na to, že nástroje pro konfiskaci majetku emigrantů existovaly ještě před přijetím nového zákona. „Novinkou přijatého dokumentu je, že nazývá věci pravými jmény,“ poznamenává Romanovová.
Novinářka Taťana Felgenhauerová vnímá zákon především jako nástroj psychologického nátlaku. Domnívá se, že není namířen ani tak proti aktivním kritikům Kremlu, jako spíše proti těm, kteří odešli, ale veřejně svůj názor nevyjádřili.
Roste počet lidí, kteří chtějí emigrovat
V samotném Rusku zároveň narůstá počet různých omezení, která ovlivňují život občanů v zemi – v důsledku toho se Rusové v poslední době zajímají o možnosti emigrace ze země. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
Podle různých odhadů v roce 2022 odjelo z Ruska mezi pěti sty tisíci a milionem lidí, píše DW.
Největší ruské komunity v zahraničí se nacházejí v bývalých státech SSSR. Mimo země bývalého sovětského bloku je pak nejčetnější komunita Rusů v zahraničí v absolutních číslech v USA, konkrétně jde o asi 3,1 milionu lidí. Další největší ruské diaspory žijí v Německu, přibližně 1,2 milionu lidí, a Izraeli – tam se jedná o asi jeden milion Rusů. Velké ruské komunity jsou také v Kanadě, Austrálii, Brazílii či Británii.
„Mnozí Rusové, kterým osud země není lhostejný, vidí v emigraci poslední možnost – ze země tak odcházejí pouze tehdy, pokud čelí přímému ohrožení nebo pokud by mohli ohrozit své blízké. Pak je ale velká skupina lidí, jejichž hlavní motivací k opuštění země je zachovat si své životní standardy, pokračovat ve své práci a žít v bezpečí,“ popsal pro ČT24 rusista z Univerzity Palackého René Andrejs.









