„Musíme být velmi opatrní ohledně tohoto druhu ruských psychologických operací, které tak trochu připomínají Neuvěřitelného Hulka: ,Nenaštvávej mě, nebudeš mě mít rád, když jsem rozzuřený‘,“ říká Lucas s tím, že Rusko rádo zkouší vystrašit Západ tvrzením, že pokud jim nedá to, co chtějí na Ukrajině, udělají jinde něco šíleného, hloupého a nebezpečného.
Podle britského publicisty si stojí za to připomenout, že Západ je mnohem větší a silnější než Rusko. „Neměli bychom si dovolit dostat se do stavu, kdy se budeme neustále obávat ruské eskalace. Pokud Rusko prohrává válku a nechce nést její následky, má velmi jednoduché východisko: tu válku zastavit,“ popisuje novinář a publicista.
Lucas se také domnívá, že jde o ruskou kognitivní válku, kdy prostřednictvím podobných textů nás chce Rusko zastrašit. „Správnou odpovědí na to všechno je říct Putinovi: ,Tvoje válka je prohraná. Dáme Ukrajině více peněz. Dáme Ukrajině více zbraní. Poskytneme Ukrajině větší podporu. Zmrazíme – a dokonce zabavíme – majetek ruské centrální banky‘,“ říká.
Jediný skutečný bezpečnostní problém a hrozba, kterým podle Lucase v této souvislosti čelí pobaltské státy, přichází spíš než od Ruska od zemí, které by měly být jejich přáteli – ať už jde o Ukrajinu, Německo, či jiné země.
Estonská Narva další na řadě?
„Nevědomky se stávají spolupachateli, když se začnou objevovat titulky typu že Narva je na řadě nebo Rusko může uzavřít Suvalský koridor doprovázené mapami s velkými červenými šipkami ze všech směrů. To má svůj dopad,“ míní bývalý reportér The Economist v Moskvě.
V čem by Evropa měla být jako Pobaltí? Co se stane „malým zeleným mužíčkům“, pokud by je Rusové do Pobaltí vyslali? A jsou ruskojazyční obyvatelé v Lotyšsku či Estonsku automaticky proruští?
O tom mluví britský novinář, publicista a spisovatel Edward Lucas v celé epizodě pořadu Spotlight. Celý díl si můžete přehrát ve videu výše v článku nebo v oblíbených podcastových aplikacích.
Jaká jsou hlavní témata epizody?
začátek–00:02:30 Jak by mělo NATO reagovat na ruské výhrůžky a potenciální eskalaci, kterou Vladimir Putin údajně vnímá jako jedinou cestu? Proč je důležité nereagovat na ruské taktiky označované jako „reflexivní kontrola“?
00:02:30–00:05:40 Jaké konkrétní podoby by mohla mít ruská eskalace, pokud se Rusku nepodaří dosáhnout svých cílů na Ukrajině? A jak by měl Západ na tyto hrozby efektivně reagovat?
00:05:40–00:08:19 Jsou pobaltské státy skutečně připraveny na potenciální ruskou agresi a proč jsou v západních médiích často vnímány jako zranitelné? Jaké jsou hlavní problémy, které pobaltské státy řeší v souvislosti s vnímáním své bezpečnosti?
00:08:19–00:10:02 Proč vznikají narativy, které vykreslují pobaltské státy jako nestabilní a zranitelné? Co by se Evropa měla naučit z jejich připravenosti a odhodlání?
00:10:02–konec Je tvrzení, že „rusky mluvící menšiny“ v pobaltských státech jsou převážně proputinovské, pravdivé? Jakou roli v tomto narativu hraje ruská propaganda a jaká je skutečná situace?