Tradiční řadový dům s čistě bílou fasádou stojí v rakouském městečku Braunau am Inn těsně u hranic s Německem. Jedinou viditelnou připomínkou jeho temné minulosti je pamětní kámen na chodníku. Pochází z koncentračního tábora Mauthausen a nese nápis: Za mír, svobodu a demokracii. Nikdy více fašismus.

Hitlerovo jméno na něm vůbec nenajdete.

Od středy na fasádě domu přibyla další nová cedule: Policie.

Související

Úplně první slaný dort vytvořila Kristýna Sladká už v roce 2008. „Byla jsem na mateřské a brouzdala po internetu. Narazila jsem na videa výroby slaných dortů a zaujalo mě to. Sladké dorty přece dělá každý, tohle ale mělo svoje kouzlo,“ přiznává.
Úplně první slaný dort vytvořila Kristýna Sladká už v roce 2008. „Byla jsem na mateřské a brouzdala po internetu. Narazila jsem na videa výroby slaných dortů a zaujalo mě to. Sladké dorty přece dělá každý, tohle ale mělo svoje kouzlo,“ přiznává.

Po necelých třech letech tak skončila přestavba, jejíž cílem bylo zabránit, aby dům fungoval jako poutní místo neonacistů. „Z mého pohledu je to nyní v pořádku. Zvědavci ale budou na Hitlerovy narozeniny nadále přicházet,“ citovala DPA jistou 66letou ženu, která se s dvěma přáteli ze západoněmeckých Cách přišla na otevření stanice podívat.

Rakousko budovu v roce 2017 vyvlastnilo původní soukromé majitelce a o dva roky později rozhodlo o její kompletní přestavbě na policejní služebnu.

„Cílem bylo zabránit jakémukoli spojování s Adolfem Hitlerem a zbavit toto místo veškeré mystiky,“ vysvětlil agentuře Reuters vedoucí historického oddělení rakouského ministerstva vnitra Stephan Mlczoch při prohlídce budovy.

Dům u hranic s Bavorskem, ve kterém se 20. dubna 1889 Hitler narodil, prošel potom od roku 2023 rozsáhlou rekonstrukcí a přestavbou za 20 milionů eur (484 milionů Kč). Z architektonické stránky už podle DPA nic nepřipomíná, že se v budově nacistický vůdce a jeden z nejhorších zločinců historie narodil.

Pár týdnů života a nacistický kult

Mystiku kolem domu vytvořil především samotný nacistický režim. Za Hitlerovy vlády fungoval „Vůdcův rodný dům“ jako muzeum umění. Přitom sám Hitler v něm v roce 1889 strávil po svém narození pouhých několik týdnů, než se jeho rodina odstěhovala jinam.

Až dosud k domu pravidelně přicházeli kolemjdoucí i turisté, aby si ho vyfotografovali. Zda šlo o zvědavce, nebo sympatizanty nacismu, nebylo vždy jasné. Vedení města ale potvrzuje, že incidentů spojených s nacistickým pozdravem či zakázanou symbolikou v posledních letech ubylo.

Starosta Braunau Johannes Waidbacher věří, že obyvatelé města změnu přijali. „Myslím, že lidé v Braunau s tím dokážou žít. Zda to ale bude fungovat přesně tak, jak všichni doufáme a očekáváme, na to si musíme počkat,“ řekl starosta agentuře Reuters. Waidbacher byl členem komise, která doporučovala využití domu buď pro charitativní, nebo pro úřední účely. Charita, která v domě působila v minulosti, však podle něj generovala příliš velký pohyb veřejnosti.

Austria Hitler Birth House

Jedinou viditelnou připomínkou temné minulosti domu je pamětní kámen na chodníku. Foto: AP – Matthias Schrader

Poutě to nezastaví

Rozhodnutí udělat z Hitlerova rodného domu policejní stanici ale zdaleka nepřijali všichni s nadšením. Ostrá kritika zní od Mauthausenského výboru, který zastupuje přeživší holokaust. Podle něj je policejní služebna nevhodná a stát by měl naopak aktivně připomínat zločiny nacismu.

„Každý rok se u památníku v koncentračním táboře Mauthausen koná pieta pod heslem: Nikdy více. A v Braunau teď jako by říkali: Zapomeňme na to co nejdříve,“ říká Robert Eiter z Mauthausenského výboru a Sítě proti rasismu a pravicovému extremismu.

Poukazuje na to, že Rakousko se po desetiletí stavělo do role „první oběti nacionálního socialismu“ po anšlusu v roce 1938, a teprve postupně začíná přiznávat i vlastní spoluvinu. „Svět nezapomene, kde se Hitler narodil. Wikipedie svoje hesla nezmění,“ dodává Eiter s tím, že přestavba budovy podle něj pouti neonacistů do Braunau stejně nezastaví.

Austria Hitler Birth House

Dřív se před domem scházeli neonacisté, teď už to asi nepůjde.Foto: AP – Matthias Schrader

Rozpačití sousedé

Pohled samotných obyvatel městečka se různí. Část z nich by v domě raději viděla sociální služby. „Byla bych raději, kdyby udělali něco jiného, ale je to, jak to je,“ krčí rameny čtyřiasedmdesátiletá místní obyvatelka Irene, podle níž měla v budově zůstat charitativní organizace pro hendikepované.

Většina sousedů však novou funkci domu vítá a doufá v klid. „Je to skvělý nápad,“ myslí si realitní makléř Thomas Spreitz. „Před domem se občas schovávaly skupinky neonacistů. Teď už je to doufám definitivně minulost.“

Share.