Zatímco premiér Andrej Babiš ve čtvrtek odpoledne řečnil v rámci poslaneckých interpelací ve sněmovně a rýpl si i do měnové politiky centrální banky – její guvernér v tu dobu oznámil, že ČNB zvedá základní úrokovou sazbu z úrovně 3,75 procenta na čtyři procenta. Dvoutýdenní repo sazba se tak dostala na nejvyšší úroveň od února roku 2025.
Mimochodem za to, že sazby drží vysoko, premiér kritizoval centrální banku už týž den dopoledne, ještě než bylo o zvýšení sazeb rozhodnuto.
Babiš mluvil o tom, že komerční banky vydělávají příliš mnoho. „Částečně za to může samozřejmě Česká národní banka, která z nepochopitelných důvodů drží repo sazbu na 3,75 procenta,“ zlobil se Babiš na konferenci Prague Security Dialogue, pár hodin před tím, než ČNB zvedla sazby ještě výš, na zmiňovaná čtyři procenta.
Pro vysvětlení: komerční banky si u ČNB ukládají peníze, čím vyšší sazby, tím vyšší příjem.
Kroky centrální banky nadzvedly i strážkyni státní kasy. „Těsné rozhodnutí centrálních bankéřů zvýšit úrokovou sazbu na čtyři procenta, zatímco sazba Evropská centrální banka zůstává na 2,5 procentech, vnímám jako projev přílišného jestřábismu,“ reagovala ministryně financí Alena Schillerová pro deník Aktuálně.cz.
Ceny energií strmě rostou
Centrální banka svůj čtvrteční krok vedoucí ke zpřísnění měnové politiky každopádně tvrdě hájí. Zvýšením klíčové sazby podle svého vyjádření reaguje na riziko dalšího zdražování. Vyšší sazby totiž zdraží peníze a tím utlumí aktivitu a zbrzdí případný růst cen v ekonomice.
„Rozhodnutí (Bankovní rady ČNB) nereaguje na riziko drahých energií ale na riziko jejich druhotných dopadů,“ vysvětloval guvernér centrální banky Aleš Michl ve čtvrtek odpoledne na tiskové konferenci. Ceny elektřiny a plynu začaly strmě růst po vypuknutí války na Blízkém východě. A jejich zdražování už začíná prosakovat do celé ekonomiky.
Michl také varoval před vyšší úvěrovou aktivitou i před vyšším růstem mezd. To všechno by mohlo dál zvedat inflaci. „Teď je ten správný čas spořit,“ řekl guvernér.
Ministryně financí se nicméně domnívá, že inflace v Česku se drží výrazně pod průměrem EU. „A totéž platí o cenách pohonných hmot,“ připomněla. „Obojí také díky aktivním krokům naší vlády. Veřejnost mohu ujistit, že v těchto opatřeních nepolevíme a na rozdíl od minulé vlády nedopustíme, aby se inflace vymkla kontrole,“ prohlásila.
„Stejně tak budeme pracovat na tom, aby česká ekonomika navzdory restriktivní měnové politice ČNB dál dynamicky rostla,“ zkritizovala centrální banku Schillerová.
Reakce ekonomů na čtvrteční rozhodnutí centrální banky na sebe nenechaly dlouho čekat. „Vyšší sazby postupně zdraží úvěry domácnostem i firmám, hypotéky nevyjímaje,“ konstatoval Vojtěch Olbrecht, hlavní ekonom společnosti Investona.
Někteří ekonomové nicméně tvrdí, že vyšší úroky centrální bank mají na cenu hypoték vliv jen částečně. Daleko víc ovlivňuje hypotéky úvěrový apetit vlády. Jinými slovy sama vláda zdražuje cenu peněz v ekonomice tím, jak si stále víc půjčuje.
Výhodnější půjčky na bydlení přitom neslibovalo hnutí ANO jen v předvolební kampani. Ambiciózní plán si do svého programového prohlášení vepsala celá vládní koalice.
Ještě na začátku března byla průměrná úroková sazba hypotéky 4,89 procenta. Teď už nabídkové sazby bank míří k šesti procentům. Geopolitická nejistota v důsledku války na Ukrajině a konfliktu mezi USA a Íránem totiž zvyšuje náklady na dlouhodobé financování.