Ruské útoky na nákladní civilní lodě v Černém moři tento měsíc poprvé zasáhly několik plavidel ve výlučných ekonomických zónách zemí NATO – Rumunska a Bulharska. Právě Bulharsko přitom od jara vede vláda, která prosazuje obnovení dialogu s Moskvou a vystupuje proti posílení vojenské pomoci Ukrajině. Podle expertů si Rusko schválně vybralo Bulharsko jako test reakce NATO, protože Sofii považuje za slabý alianční článek.
„Ruské síly útočí na plavidla spojená s ukrajinským obchodem, která se nyní nacházejí ve výlučných ekonomických zónách dvou členských států NATO. Úmyslné cílení na nesouvisející (s ukrajinským obchodem) lodní dopravu je stále nepravděpodobné, ale rumunské a bulharské vody by již neměly být automaticky považovány za bezpečné,“ uvedla po prvních říjnových útocích britská analytická společnost Ambrey.
Rusové zasáhli v první polovině října – na začátku a zhruba v polovině – v bulharské výlučné ekonomické zóně celkem čtyři nákladní lodě, z nichž dvě se potopily. Další tři trefili v rumunské ekonomické zóně, kde šlo ke dnu jedno z plavidel. Část námořníků se sice podařilo zachránit, další desítky ale zemřely nebo se pohřešují.
Napadené lodě převážely většinou ukrajinské zemědělské produkty, u Rumunska byly napadeny i dva tankery s chemikáliemi. „Kdykoli jsou Rusové přistiženi při dronovém útoku na loď, tvrdí, že plavidlo převáželo zbraně,“ citoval web listu The Guardian majitele bulharské přepravní agentury Todora Georgieva. „Zbraně se na Ukrajinu nedopravují přes Černé moře,“ připomněl však Georgiev.
Podle Ambrey i dalších expertů tak je cílem Ruska poškodit ukrajinský vývoz – a také otestovat reakci NATO.
Slabý článek
„Moskva testuje Bulharsko, protože ho vnímá jako slabý článek na jižním křídle NATO,“ přiblížil webu The Kyiv Independent (KI) analytik Dimitar Keranov z amerického think-tanku German Marshall Fund důvod, proč zřejmě útoky směřovaly na lodě u Bulharska.
Vláda bulharského premiéra Rumena Radeva totiž od svého nástupu letos na jaře zastává oproti předchozímu kabinetu výrazně vstřícnější postoj vůči Rusku, zatímco vůči Ukrajině přitvrdila.
Sofie vystoupila z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu, a ukončila – vyjma komerčního prodeje – dodávky zbraní napadené zemi. Bulharsko také odmítlo podpořit 21. balík unijních protiruských sankcí, dokud z něj nevypadli ruský patriarcha Kirill a šéf ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov.
Radev označil podporu Ukrajiny za „předem ztracenou“ a tvrdí, že řešení ruské války nespočívá v jejím prodlužování vojenskými prostředky, ale v „silné diplomatické misi, která by konečně ukončila eskalaci“. Rusko přitom jakékoliv „diplomatické“ řešení podmiňuje v podstatě kapitulací Ukrajiny a jejím podřízením Moskvě.
Radev pachatele neoznačil
Radev po prvních útocích na lodě na začátku října mluvil o „hrubém porušení mezinárodního práva“, ale agresora nejmenoval. „Je jasné, že drony byly buď ruské, nebo ukrajinské,“ řekl médiím a dodal, že „už se udály horší případy“, aniž by upřesnil, o jakých událostech mluví, napsal web Balkan Insight. „Je to jasný útok z Ruska, ale Radev nemá dost odvahy to říct,“ reagoval Ivajlo Mirčev z opoziční strany Demokratické Bulharsko.
Po dalších úderech z poloviny měsíce si už Radev sice předvolal ruskou velvyslankyni, které podle bulharské agentury BTA sdělil, že nedává smysl, aby Ukrajina útočila na svou loď. Po oznámení útoku ale opět uvedl, že nejsou jasné důkazy, kdo ho spáchal, i když připustil, že „logika situace napovídá, že prospěch z toho má Ruská federace“.
„Formální připsání (odpovědnosti za útok) sice vyžaduje čas, ale jakmile vláda dojde k závěru, že logika ukazuje na Moskvu, nepotřebuje konečnou forenzní zprávu, aby na základě tohoto závěru mohla jednat,“ míní podle KI analytik Keranov.
Ruslan Stefanov z bulharského Centra pro studium demokracie pro KI připustil, že čekat na důkazy je rozumné, na druhou stranu ale podle něj neschopnost označit Rusko za hlavní zdroj nestability a nebezpečí pro plavbu v Černém moři neodráží realitu a je všeobecně vnímána jako součást „zbytečné a škodlivé opatrnosti vůči Moskvě“.
Rumunsko identifikovalo ruské drony
Také podle Rumeny Filipovové z bulharského Institutu globální analytiky se Bulharsko jeví jako slabý článek v obraně Evropy proti škodlivému vlivu Ruska.
„Tato slabost pramení z absence seriózní institucionální reakce na hybridní útoky jakéhokoli druhu, absence vhodných opatření a obecné tendence incidenty bagatelizovat,“ řekla stanici Deutsche Welle (DW). „Pachatel není explicitně jmenován, přestože naši partneři v EU a NATO již vydali četná varování před agresivními kroky, které by Rusko mohlo vůči Evropě podniknout.“
Bulharská vláda mluví o míru, aniž by specifikovala jeho podmínky nebo důsledky pro ukrajinskou a evropskou bezpečnost, což podle Filipovové demonstruje její shovívavost vůči Moskvě a nastoluje otázku geopolitické orientace Sofie.
Oproti tomu Rumunsko o víkendu oznámilo, že nad svými výsostnými vodami sestřelilo dva drony, a specifikovalo, že šlo o ruské stroje Geraň-4 s proudovým motorem. Stalo se tak pár ní po útocích na lodě v jeho výlučné ekonomické zóně, o kterých nejmenovaný zdroj z NATO podle agentury Reuters řekl, že za nimi stojí Rusové.
Experti: Žádná reakce NATO a EU na novou eskalaci
Rovněž ukrajinský vojenský expert Roman Svitan podle ruského exilového webu Novaja Gaazeta Jevropa (NGJ) míní, že útoky na lodě poblíž pobřeží zemí NATO by mohly být pokusem Moskvy otestovat reakci Aliance. Dodal však, že „zatím nedošlo k žádné reakci na agresi“.
Analytik evropské zemědělské poradenské firmy, který si přál zůstat v anonymitě, podle NGJ uvedl, že bezpečnostní situace v Černém moři byla kritická už před posledními útoky, ale že nové údery na civilní plavidla naznačují další eskalaci konfliktu.
„Je to nové kolo eskalace. Rusko testuje, jak daleko může zajít, zatímco Evropská unie se v současnosti omezuje na prohlášení o nepřijatelnosti takových akcí,“ konstatoval.
V zemích nejen východního křídla NATO roste počet incidentů, které jsou podle tamních vlád součástí Ruskem řízenými sabotážemi. Litva tento týden ukázala na Moskvu poté, co se v noci na pondělí někdo pokusil zapálit sídlo tamní společnosti, v jejíchž prostorách se nachází satelitní komunikační zařízení Starlink důležité pro Ukrajinu.
Rovněž bulharská opozice minulý týden upozornila na žhářský útok na pozemní antény Starlinku u Sofie. Incident označila za sabotáž, kterou spojila s Ruskem. Premiér Radev odpovědnost žádné zemi nepřipsal a uvedl, že je třeba počkat na výsledky vyšetřování.