V listopadu může dojít k trojstrannému jednání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Dhabí, které by teoreticky mohlo přispět k ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Kyjev chce hovořit o svých bezpečnostních prioritách, Moskva však o své účasti stále mlží. Podle expertů Moskvě vyhovuje současná situace, kdy se snaží „o natahování času“ a zároveň cítí podporu Spojených států. K jednacímu stolu může zasednout až po zimě, kdy chce zatlačit Ukrajinu do kouta, myslí si odborník Pavel Havlíček (TOP 09).
„Dali najevo, že mají pocit, že to Rusové se setkáním v Abú Dhabí myslí vážně,“ uvedl tento týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na finského prezidenta Alexandera Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Störea.
Ti si v úterý telefonovali s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Cílem hovoru, který se uskutečnil z iniciativy Stubba a Störeho, bylo šéfovi Kremlu napřímo předat zprávy týkající se právě nadcházejících jednání, která mají pomoci ukončit válku. Stubb i Störe nicméně vystupovali jako představitelé svých zemí, nikoliv jménem Evropy jako celku.
Zelenskyj sdělil, že jednání v Abú Dhabí by se mohla zaměřit na zmírnění napětí, řešení nejdůležitějších bezpečnostních priorit Ukrajiny a nalezení širšího řešení, jak Ruskem vyvolaný válečný konflikt ukončit.
Nejasnosti ohledně jednání
Ruská strana však ohledně možné schůzky v Abú Dhabí zatím mlží. „V této fázi je předčasné o jednáních hovořit. Existuje předběžná shoda, že se takové setkání v blízké budoucnosti uskuteční, a Abú Dhabí bylo skutečně zmíněno jako možné místo konání, to vše je pravda. Celkově vzato jsme však stále ve fázi příprav,“ prohlásil dle ruské státní agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Putinův poradce Jurij Ušakov se pak nechal slyšet, že „případné rozsáhlé ukrajinské útoky na Rusko během jeho státního svátku 4. listopadu ovlivní postoj Moskvy k obnovení třístranných jednání s Kyjevem za amerického zprostředkování“. Rusko ve středu slaví Den národní jednoty.
Původně byl termín rokování předběžně stanoven na konec listopadu, Zelenskyj ale řekl, že by ke schůzce mohlo dojít už desátého. Kyjev si přeje, aby se tak stalo co nejdříve, navrhl už tuto neděli, vyčká ale, až proběhnou volby ve Spojených státech, poznamenal britský list The Sun. Ty se konají na začátku příštího týdne.
„Obě strany naznačují, že to bude taková ‚oťukávací‘ schůzka, jelikož se delegace dlouho nesešly. Situace je nyní hodně dramatická. Ukrajinci obnovili útoky na ruské rafinerie, které na chvíli zastavili. Všichni se domnívali, že je to na základě prosby Spojených států, ale zdá se, že dnes (v pátek) byla zasažena Novokujbyševská rafinerie. (Ruská a ukrajinská) delegace k sobě budou muset znovu najít cestu,“ míní redaktorka Deníku N Petra Procházková. Podle ní se nyní od plánovaných jednání nedá čekat „velký průlom“.
„Delegace ani nejsou na té úrovni, že by mohly přijímat nějaká zásadní rozhodnutí. Takže si spíš myslím, že to bude opravdu spíše taková technická schůzka, kde se bude hovořit o tom, jak se dále scházet a jakými směry pokračovat,“ dodala.
Obnovení dodávek ruské ropy a plynu do Evropy?
Po možných schůzkách v Abú Dhabí Ukrajina prosazuje širší kolo jednání, kterého se zúčastní i evropští lídři. Zelenskyj argumentoval, že u jednacího stolu evropské země „musí být“, a poznamenal, že bez nich není možné diskutovat o bezpečnostních zárukách nebo poválečné rekonstrukci.
Kreml byl přitom donedávna proti účasti zástupců Evropy na mírových schůzkách a chtěl jednat pouze s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, připomněl ukrajinský politolog Vladimir Fesenko. Po telefonátu dvou lídrů severských států Putinovi si Fesenko změnu v přístupu spojuje s novou vyjednávací taktikou a návrhy ze strany USA, konkrétně s možným obnovením dodávek ruské ropy a plynu do Evropy. To měli podle deníku The New York Times navrhnout Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner jako součást dohody o ukončení rusko-ukrajinské války.
„Ten nápad není nový. Ve své době na něj sázela tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová. Nějakou dobu to fungovalo, ale nakonec to bohužel selhalo. Nyní jsme svědky jakéhosi druhého zrození této myšlenky – tentokrát prostřednictvím Američanů, kteří na tom chtějí vydělat. Realizace bez Evropanů je však nemožná, je třeba se s nimi dohodnout,“ řekl Fesenko ruskojazyčné mutaci portálu Deutsche Welle (DW).
Další iniciativou amerických vyjednavačů, pro jejíž uskutečnění je potřebná Evropská unie, je postupné rušení protiruských sankcí. „Z Evropy i Ukrajiny zní ‚až po válce‘. Američané jsou bohužel připraveni zrušit sankce ještě dříve. Ale pokud chceme dosáhnout dohody, ani otázka sankcí se nemůže projednávat bez Evropy,“ zmínil Fesenko.
„Zdá se, že si v Kremlu vyhodnotili, že nejsnazší cesta k tomu, jak zničit Ukrajinu, je prostřednictvím zkorumpování Ameriky, tedy Trumpa a jeho bezprostředního okolí. V tomto ohledu (Rusové) vyvíjejí značnou aktivitu a není vyloučeno, že je to aktivita úspěšná. Plus je tam sekundární cíl – rozbít jednotu Evropy,“ myslí si politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov.
Rusko chce získat čas, míní experti
Kdo přesně by mohl zastupovat Evropu při případných jednáních, je zatím otevřenou otázkou, zjistila DW od německé vlády. „Nebudu se pouštět do žádných spekulací ani dohadů ohledně konkrétních osob. Bylo by to jako snažit se předběhnout události a přeskočit první či druhou fázi. Ještě nás čeká dlouhá cesta a zatím vidíme, že ze strany Ruska neexistuje absolutně žádná ochota k dialogu,“ uvedl zástupce oficiálního mluvčího německé vlády Sebastian Hille.
Kontakty lídrů severských zemí s Moskvou ukazují, že Evropa „testuje terén“ z diplomatického hlediska, uvádí pro DW výzkumný pracovník ve slovenském analytickém centru GLOBSEC Roger Hilton. „Je to důležité, ale nese to s sebou zřejmé riziko – Kreml může tento dialog využít k tomu, aby získal čas, prohloubil neshody mezi evropskými spojenci a oslabil podporu Kyjeva, aniž by přitom učinil jakékoli významné ústupky,“ varuje. Nejnovější finsko-norskou iniciativu kritizovalo například Dánsko.
„Rusko natahuje čas z (pro něj) dobrých důvodů, protože zatím Spojené státy šly po nástupu Trumpa Rusku výrazně na ruku a poskytly Moskvě několik poměrně významných ústupků,“ podotkl tento týden analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Zmínil například nedávnou dieselovou dohodu.
Podle v úvodu článku zmíněného analytika Havlíčka se zároveň očekává, že Rusko bude v dalších měsících situaci spíše eskalovat, zejména s nastupující zimou na Ukrajině. „Všichni si pamatujeme obrázky z ledna tohoto roku, kdy udeřily obrovské mrazy na Ukrajině a ona nemohla disponovat svou energetickou a rozvodnou sítí a celá řada obyvatel měla obrovské problémy,“ připomněl Havlíček.
Míní proto, že k trilaterálním jednáním na vysoké úrovni dojde až na jaře. „Právě proto, že Rusko je v tuto chvíli přesvědčeno, že je ‚na koni‘ a bude chtít využít všech výhod, které má, aby zatlačilo Ukrajinu co nejvíce do kouta a vytvořilo si co nejlepší vyjednávací pozici. Právě proto neočekávám, že podzim přinese cokoliv hmatatelného,“ odhadl analytik.
Přesto ukrajinská strana doufá, že by tentokrát ruský vůdce mohl brát mírová jednání vážně, zmínil redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup. „Ukrajina by opravdu chtěla válku ukončit, současně ale nehodlá kapitulovat. Pro Kyjev je to (možnost trojstranných jednání) naděje a chce toto okno maximálně využít,“ podotkl novinář.
Expertka berlínské Nadace pro vědu a politiku Claudia Majorová rovněž poukazuje na to, že všechny mírové iniciativy posledních let „dosud selhaly kvůli odporu nebo nezájmu ze strany Ruska“. V této situaci je pro dosažení míru třeba začít od zastavení palby v nějaké konkrétní oblasti.
„Příkladem mohou být dodávky obilí přes Černé moře. Jsou kriticky důležité jak pro ukrajinskou ekonomiku, tak pro mnoho zemí světa. Pokud se podaří dosáhnout takového příměří, aby lodě s obilím mohly v Černém moři volně proplouvat a přestaly být terčem bombardování, bude to obrovský úspěch,“ řekla DW Majorová.