O tom, že ruští představitelé nevylučují zavedení „válečného stavu nebo jeho prvků“ po zářijových volbách do Státní dumy, informuje ruský exilový investigativní server Verstka.
Odvolává se přitom na nejmenované zdroje ve federálních i regionálních úřadech, v parlamentu a mezi lidmi blízkými Kremlu.
Verstka připomíná, že zavádění nepopulárních opatření krátce po volbách je krok, který ruský prezident Vladimir Putin už dříve využil.
Podle zdrojů serveru zavedení válečného stavu podporují i někteří představitelé bezpečnostního aparátu. Ti se domnívají, že vedení země by mělo „přestat před obyvatelstvem hrát divadlo“ a začít „válčit celou zemí“.
„Situace v zemi je stále vážnější a bez krajních opatření se ji možná nepodaří stabilizovat,“ řekl serveru jeden ze zdrojů .
Moskva už od února 2022 odmítá označit konflikt za válku a používá termín „speciální vojenská operace“.
Zavedení válečného stavu by tak bylo nejen právní změnou, ale také politickým přiznáním, že Rusko vede rozsáhlý válečný konflikt vyžadující zapojení celé společnosti. Kreml se přitom dlouhodobě snaží udržovat dojem, že jde o omezenou operaci, která se běžných Rusů přímo netýká.
Válečný stav
Podle současné ruské legislativy se válečný stav zavádí prezidentským dekretem a fakticky může platit neomezeně dlouho.
Umožňuje například omezení pohybu obyvatel, zavedení zvláštního režimu vstupu a výjezdu z území, nucené převedení lidí do práce v obranném průmyslu nebo zabavování majetku pro potřeby obrany. Může také vést k odkladu voleb, cenzuře a výraznému rozšíření pravomocí státu, připomíná ruský exilový list The Moscow Times.
Jak tvrdí zdroje Verstky, spouštěčem pro zavedení válečného stavu by mohl být neúspěch na frontě nebo prudký pokles tempa náboru vojáků do války. To podle nich už na začátku letošního roku kleslo na nejnižší úroveň za poslední tři roky.
Možná mobilizace
Kromě válečného stavu podle zdrojů serveru nelze vyloučit ani vyhlášení mobilizace, o které média spekulují už několik měsíců. Kreml by také mohl přijít s dalšími omezeními – například zpřísněním měnových pravidel nebo zákazem vycestovat do zahraničí pro některé skupiny obyvatel, například zaměstnance strategických podniků.
Zdroje z regionů rovněž nevylučují, že by stát mohl část úspor občanů převést do válečných dluhopisů, které by pomohly financovat rostoucí rozpočtový deficit.
Krizové scénáře
O možných přípravách Kremlu na mobilizaci a zavedení válečného stavu hovoří také experti amerického Institutu pro studium války (ISW). Podle nich se změny projevují i na činnosti Federální služby vojsk Národní gardy Ruské federace zvané Rosgvardija.
Podle návrhu změn zveřejněného 20. července má mezi úkoly této bezpečnostní složky podřízené Vladimiru Putinovi nově patřit předběžná příprava jejích zaměstnanců, objektů a majetku na ochranu před hrozbami, které mohou vzniknout během mobilizace, válečného stavu a válečného období.
Ruští představitelé podle ISW pravděpodobně očekávají nespokojenou reakci veřejnosti v případě masové mobilizace a vytvářejí podmínky pro případné zavedení zákonů platných v době války.
Možnost vyhlášení mobilizace v Rusku na podzim nevyloučili ani někteří evropští představitelé, uvedly už začátkem června zdroje deníku The Washington Post.
Alternativou pro Vladimira Putina je podle zdrojů listu zastavení války. Její pokračování se totiž podle nich stává stále větší zátěží pro ruský rozpočet, ekonomiku i společnost.
