Nadcházející vlna veder, při níž meteorologové nevylučují, že výjimečně může teplota dosáhnout až čtyřiceti stupňů Celsia, ještě výrazně zhorší už tak extrémní sucho. Voda z krajiny totiž při teplotách nad třicet stupňů rychle mizí. Chybí i déšť – dlouhodobě prší méně, než je obvyklé.
Může se zdát, že v posledních týdnech pršelo v tuzemsku více – jenže například v Domažlicích za poslední tři měsíce napršela jen třetina toho, co obvykle. „Když už je sucho, tak srážky v řádu jednoho až pěti milimetrů se vlastně vůbec neprojeví. Do vodního toku se žádné srážky takovéhoto typu nedostanou,“ vysvětlil hydrometeorolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Martin Pecha.
Déšť chybí především na jihozápadě Čech, kde řada stanic hlásí jen polovinu toho, co naprší normálně. A podobně je na tom i jih Moravy. Málo vody je ale na většině míst v Česku, problém mají i ta, kde v bouřkách pršelo vydatně.
Předpovědi se různí
„Velmi vysoké teploty přetrvají pravděpodobně do čtvrtého až osmého srpna, poté by se měly vrátit k obvyklým hodnotám z let 1991 až 2020,“ uvedli vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.
Předpovědi se podle různých modelů každý den trochu mění. Aktuálně model Evropského centra pro střednědobou předpověď ukazuje, že poslední den s teplotami nad třicet stupňů by měl být pátek 7. srpna, přičemž tento víkend by teploty mohly spadnout na hodnoty okolo třiceti stupňů.
Model GFS naopak zatím nechává víkend horký, ale ochlazení na teploty okolo třiceti stupňů predikuje od úterý a na pátek už zatím předpovídá pokles pod tropické hodnoty v celém Česku.
Při horké vlně se předpokládá, že rozsah půdního sucha bude letos dosud největší. Za týden se předpokládá, že třicet procent území bude trpět extrémním suchem a dalšími dvěma nejhoršími stupni sucha dalších asi padesát procent území.
„Nyní je vidět při pohledu na povrchovou vrstvu půdy, že občas někde zaprší. Mělce kořenící žíznivá vegetace ale nic do hloubky nepustí. Relativní nasycení pod deset procent je v hlubší vrstvě na zhruba polovině našeho území. Je to opravdu výjimečná situace, kterou trpí hlavně stromy,“ upozornili vědci tvořící projekt InterSucho na síti X.
Počasí nahrává také požárům. „Výhled rizika vzniku a šíření požárů na další dny je tristní. Bude rapidně klesat vlhkost paliva a i půdy. I přesto, že nemá zásadně foukat, tak se riziko požárů dostane prakticky v celé republice na nejvyšší stupeň,“ upozornili vědci z CzechGlobe, kteří spravují web FireRisk. Jak devastující dokážou přírodní požáry být, se letos ukazuje mimo jiné ve Francii a ve Španělsku.
Tropické noci
Česko již letos zažilo dlouhou horkou vlnu ve druhé polovině června. Například v Brně trvala dva týdny, přičemž necelou polovinu dnů odpolední teploty přesahovaly 35 stupňů Celsia. V tomto období padly i absolutní tuzemské rekordy, přesáhly čtyřicet stupňů Celsia.
Vědci upozorňují, že pro lidské zdraví jsou ještě nebezpečnější vysoké noční teploty, při nichž si organismus nedokáže řádně odpočinout a regenerovat.
I v nadcházející horké vlně se mají na velké části území vyskytovat tropické noci hned několik dnů po sobě. A ač ještě druhá vlna veder nezačala, už tak se letošní rok zařadil mezi ty s nejhoršími vlnami veder.
„Letos byly prahové hodnoty takzvaného teplotního indexu (nad 32 stupňů) nejčastěji překročeny již v osmi až dvanácti dnech. Vysoký počet těchto dnů jsme zaznamenali také v roce 2006, ale tehdy se to týkalo pouze oblastí v nižších nadmořských výškách. Další nepříznivé roky byly 2010, 2015 a 2019,“ vyjmenovali vědci.








